Britský ropný koncern a ruská státní ropná společnost Rosněfť se dohodly na strategické spolupráci a vzájemné výměně části akcií v rekordní hodnotě hodnotě téměř 8 mld. USD. Oba podniky mají v úmyslu společně hledat ropu a zemní plyn v oblastech ruské Arktidy, které byly dosud výhradní doménou ruských těžařů. Transakce podle mnohých signalizuje změnu orientace a také ochotu ruské vlády pustit k bedlivě střeženému surovinovému bohatství zahraniční investory.
Jde o první kontrakt, který britská ropná společnost uzavřela od katastrofálního výbuchu ropné plošiny v Mexickém zálivu a následného úniku ropy, který ji stál miliardy dolarů. Zároveň se jedná o jeden z největších obchodů mezi ruskou společností a zahraničním investorem a v ruském ropném sektoru vůbec. pokládá spolupráci s Rosněftí za obrat k lepšímu, ruské podnikatelské prostředí nicméně mezi některými investory platí za přinejmenším velmi nevyzpytatelné.
Rosněfť, největší ruský producent ropy, převezme v rámci dohody pět procent akcií v tržní hodnotě 7,8 mld. USD (142 miliard korun). Výměnou za to dostane 9,5 procenta akcií . Směněné podíly nebudou moci být po dva roky nikomu prodány. Spolupráce v průzkumu se má týkat rozlehlých oblastí Karského moře, kam dosud zahraniční firmy neměly přístup a které podle mohou obsahovat miliardy barelů ropy a miliardy krychlových metrů plynu. Konkrétně půjde o tři bloky, k nimž Rosněfť v říjnu získala licence – Prinovozemelsk-1,2 a 3. Do projektu obě společnosti investují 1,4-2,0 mld. USD skrze společný podnik, v němž bude mít Rosněfť 67% podíl a bude patřit zbylých 33 %.
Koncern vlastnil již dříve 1,3 % akcií Rosněfti, které koupil při IPO ruské společnosti v roce 2008. Po uzavření transakce se podíl v ruské státní společnosti zvýší na 10,8 %. Rusko bylo klíčovou součástí globálních operací již v minulosti a nyní jeho váha v portfoliu ještě vzroste. Loni se ruská ložiska podílela na celkových zásobách celou jednou čtvrtinou. Rosněfť se získáním 5% podílu stane druhým největším akcionářem (jedničkou je s 5,9% balíkem fond BlackRock).
Dohoda završuje oživení vztahů mezi Moskvou a , která ve Spojených státech, na svém hlavním trhu, upadla kvůli havárii v Mexickém zálivu v nemilost. Ještě v roce 2008 byl nynější generální ředitel Bob Dudley nucen z Ruska odejít po střetu akcionářů v rusko-britském společném podniku TNK-BP. Nyní jej spolu s šéfem Rosněfti a místopředsedou ruské vlády Igorem Sečinem přijal v pátek ve své moskevské rezidenci premiér Vladimir Putin.
Dudley byl od roku 2003 šéfem TNK-BP, po pěti letech však z Ruska odešel kvůli sporu s ruskými miliardáři, kteří byli spoluvlastníky podniku. Tehdy prohlašoval, že proti němu byla vedena kampaň z nejvyšších míst. Jeho vztah s Ruskem se zlepšil loni v létě, kdy po svém jmenování do čela poprvé od konfliktu navštívil Moskvu. „Z pěstního souboje se stala velká láska,“ komentoval to agentuře Reuters ředitel washingtonské Eurasia Grorp Cliff Kupchan.
Putin Dudleymu při osobním setkání slíbil co možná „nejvýhodnější daňový a administrativní režim při rozvoji projektu u arktického šelfu.“ Taková přízeň se bud jistě hodit. V minulosti muselo několik velkých koncernů (např. Royal Dutch Shell) z ruských ložisek odejít kvůli potížím s nedodržováním místních předpisů.
Dohoda, která upevňuje energetickou spolupráci mezi Británií a Ruskem, už stačila vzbudit obavy a nelibost mezi některými americkými zákonodárci. K prověření paktu z hlediska národní a ekonomické bezpečnost vyzvali demokratický kongresman Edward Markey i jeho republikánský kolega Michael Burgess. Poukazovali na to, že vlastní v USA strategická energetická aktiva a mimo jiné je předním dodavatelem paliv pro americkou armádu. Oba zákonodárci patrně netuší to, co dobře informovaný zdroj z Rosněfti, který se deníku Kommersant svěřil, že mezi nápadníky figurovaly i americké koncerny (92,83 USD, 0,71%) a ExxonMobile. Nakonec byla dána přednost britskému uchazeči.
Britský ministr energetiky Chris Huhne smlouvu označil za „průlomovou“. Je to podle něj „dobrá zpráva pro Evropu a pro energetickou bezpečnost Británie i celého světa“.
Analytici považují dohodu s Rosněftí za projev snahy zajistit se po katastrofě v Mexickém zálivu před zkomplikováním svých aktivit ve stále nevstřícnějších Spojených státech. „Jediná oblast, kde jsou vítáni a která je otevřena jejich podnikání, je nyní vedle Kanady Rusko,“ řekl agentuře AP americký analytik Fadel Gheit.
Velký význam má však akciový swap i pro Rosněfť i jejího hlavního akcionáře. S těžbou v obtížně dostupných oblastech polární pustiny mají ruské těžařské společnosti minimální zkušenosti, a zahraniční know how je proto vítaným příspěvkem. Podle analytiků belgické bankovní skupiny KBC „ruský stát signalizuje ochotu pustit zahraniční společnosti ke svým uhlovodíkovým zásobám a obchod s je příkladem toho, za jakých podmínek mohou zahraniční investoři v ruském ropném a plynárenském sektoru fungovat.“ Akcie jsou navíc pro Rosněfť dobrou dlouhodobou investicí, jelikož jsou kvůli propadu po incidentu v Mexickém zálivu stále považovány za nedoceněné. „Jedná se o spíše dlouhodobý projekt, avšak ve slibné oblasti. Transakci provažujeme pro Rosněfť za pozitivní,“ uzavírají analytici KBC.
(Zdroj: E15, ČTK, Kommersant, KBC Securities)