Riga (ČTK) - Lotyšsko dokázalo na rozdíl od Řecka reagovat na hlubokou hospodářskou krizi tím, že bez protestů veřejnosti "utáhlo opasky". Prezident Václav Klaus to dnes řekl novinářům v Rize, kde jednal se svým lotyšským protějškem Valdisem Zatlersem. Podle Klause je rozdílný přístup obou zemí, které vážně postihly ekonomické problémy, způsoben tím, že Lotyšsko má za sebou zkušenost s komunismem. Řecko podle něj naopak těžko odvyká "snadnému životu" a přijímá úsporná opatření.
"Lotyšsko má za sebou komunismus. Nesmírně si váží toho, co se jim za posledních dvacet let podařilo a najednou toto zaškobrtnutí bere jako něco, co je cena za tu cestu vpřed. Proto bylo schopno si ty opasky utáhnout bez velkých demonstrací v Rize nebo jinde v Lotyšsku," řekl Klaus. Řecko se podle něj naopak "strašně brání tomu, aby muselo z něčeho ustoupit a vrátit se zpátky".
Globální hospodářská krize zasáhla Lotyšsko nejvíc ze všech zemí Evropské unie. Loni zaznamenala jeho ekonomika pokles o 18 procent, nezaměstnanost vyšplhala přes dvacet procent.
Zatlers dnes novinářům řekl, že nejtěžší období má země za sebou a hospodářství začíná opět pomalu růst. "Samozřejmě tento pád byl velice těžký a náš růst se teď zdá pomalý. Nemůžeme čekat rychlý rozvoj jako před krizí," dodal. Největším problémem je podle něj nezaměstnanost, která se sice snížila, ale zůstává kolem 16 procent.
"Všechny ekonomické ukazatelé naznačují, že jsme se odrazili ode dna krize," řekl českým novinářům ministr hospodářství Artis Kampars. Na konci roku podle něj Lotyšsko očekává míru nezaměstnanosti kolem 15 procent a růst HDP by mohl být v minusu asi jedno, dvě procenta, nikoliv minus pět, jak se dříve odhadovalo.
K překonání nejhorší etapy krize podle Zatlerse přispěli obyčejní Lotyši tím, že pochopili nutnost úsporných opatření. Připomněl přitom, že platy klesly o 25 až 30 procent. Důležitým motorem reforem je podle něj také vidina přijetí eura, které chce Lotyšsko přes vážné ekonomické problémy přijmout za čtyři roky. "Právě to byl prvek, který vedl k jasnému rozhodnutí, že vláda udělá všechno, abychom se připojili k euru v roce 2014," řekl Zatlers.
Vstup do eurozóny je podle něj prioritou také proto, že 17 procent lotyšského obchodu je se zeměmi EU a stát má silné obchodní vazby na sousední Estonsko a Litvu. Estonsko přitom má k euru nakročeno více než Lotyšsko a přijmout by ho mohlo už příští rok.
Klaus naopak před novináři zopakoval svůj názor, že náklady na udržování společné evropské měny budou vysoké a budou dále narůstat. Nečeká ale prý, že členské země eurozóny projekt opustí. Další evropské země si podle něj musí vybrat, kdy přínosy eura vyváží rizika s ním spojená. "My nespěcháme," dodal.
Česko přislíbilo krizí sužované pobaltské zemi loni v únoru v rámci mezinárodní pomoci původně až 200 milionů eur (asi 5,2 miliardy korun). Vydalo dluhopisy za desítky milionů eur, zatím z nich ale Lotyšsku nepůjčilo nic. O podmínkách půjčky se dále jedná. Klaus po dnešním jednání v Rize řekl, že ministerstva financí obou zemí by měla v květnu definitivně dohodnout polovinu půjčky, tedy 100 milionů eur. O zbytku se podle něj bude dále jednat. "Vždycky platí, že mezi rétorikou politiků na summitech Evropské unie, či čehokoliv jiného, a skutečností uplyne docela dlouhá doba," poznamenal k tomu Klaus.