Právo zaměstnanců volit své „zástupce“ do dozorčích orgánů společnosti se odborně nazývá „kodeterminace“. Tradičně se tak děje u společností se dvěma orgány (výkonným a dozorčím). V Česku to byla akciová společnost, kde část členů dozorčí rady byla povinně volena přímo zaměstnanci nebo nepřímo (tzv. voliteli). Po rekodifikaci soukromého práva v roce 2014 tato povinnost zmizela spolu s dřívějším obchodním zákoníkem. Nicméně po větších diskuzích se nyní novelou účinnou od 14. ledna 2017 vrátila do zákona o obchodních korporacích.
V dřívější právní úpravě (tedy před účinnosti současného zákona o obchodních korporacích) byla kodeterminace upravena v obchodním zákoníku a vztahovala se pouze na akciovou společnost. Měla-li společnost více než 50 zaměstnanců v pracovním poměru na pracovní dobu přesahující polovinu týdenní pracovní doby, tak jednu třetinu členů dozorčí rady volili zaměstnanci společnosti. Stanovy mohly dle obchodního zákoníku určit vyšší počet členů dozorčí rady volených zaměstnanci; nicméně tento počet nesměl být větší, než počet členů volených valnou hromadou. Naopak ve prospěch zaměstnanců mohly stanovy určit, že zaměstnanci budou volit část členů dozorčí rady i při menším počtu zaměstnanců společnosti (tj. méně než 50). Taková úprava nevzbuzovala pochybnosti.
Úprava dosavadní
Do předvčerejšího dne, tedy do účinnosti nové novely, již situace tak přehledná nebyla. Zákon o obchodních korporacích, účinný od 1. ledna 2014, úpravu kodeterminace totiž zcela vypustil. Zmiňována byla jen v zákoně o přeměnách obchodních společností a družstev a v zákoně o evropské společnosti. Problém odborná veřejnost nicméně spatřovala v tom, jestli si dobrovolnou kodeterminaci mohou jednotlivé akciové společnosti samy upravit ve svých stanovách; jinými slovy zda lze úpravu zákona o obchodních korporacích vykládat dispozitivně (tj. tak, že se od ní lze odchýlit) nebo kogentně (v takovém případě se od ustanovení zákona odchýlit nelze). Vyskytovaly se názory, že kodeterminace je zcela nepřípustná. Nicméně některé společnosti úpravu kodeterminace převzaly do svých stanov a právo zaměstnancům na volbu části dozorčí rady přiznaly. Častější byla nicméně jiná forma účasti zaměstnanců a to, že stanovy určovaly, že část členů dozorčí rady společnosti volí valná hromada výhradně z kandidátů navržených zaměstnanci nebo jejich zástupci.
Úprava nová
Zmíněná aktuální novela zákona o obchodních korporacích v rámci úpravy akciové společnosti znovu zavedla princip kodeterminace v dozorčí radě. Podle nového znění příslušných ustanovení zákona o obchodních korporacích musí ve společnostech s více než 500 zaměstnanci v pracovním poměru být jedna třetina členů dozorčí rady volena zaměstnanci společnosti. Stanovy nicméně mohou určit vyšší počet členů dozorčí rady volených zaměstnanci, avšak tento počet nesmí být větší než počet členů volených valnou hromadou. Stanovy mohou rovněž určit, že zaměstnanci volí část členů dozorčí rady i při menším počtu zaměstnanců společnosti. Jedná se tedy o úpravu odpovídající úpravě ve zrušeném obchodním zákoníku, i když tzv. rozhodný počet zaměstnanců se zvýšil z 50 na 500.
Dotčené společnosti nemusejí nicméně podléhat panice. Ty s více než 500 zaměstnanci v pracovním poměru musejí uvést ujednání stanov a složení dozorčí rady do souladu s novelou do 2 let ode dne nabytí její účinnosti. Neučiní-li tak, rejstříkový soud je k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti, jinak bude moci soud takovou společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.
Pro akciové společnosti s více než 500 zaměstnanci, které se přesto budou chtít povinnosti mít v dozorčí radě zástupce zaměstnance vyhnout, ale existuje řešení. To spočívá ve volbě tzv. monistického systému řízení společnosti, představovaného správní radou a statutárním ředitelem, na který se staronové pravidlo vztahovat nebude. V monistickém systému není kodeterminace nejen uložena, ale ani umožněna.