Od 1. ledna 2014, kdy proběhla rekodifikace soukromého práva v Česku, se ve vztahu k zástavnímu právu k (obchodnímu) podílu vyrojilo mnoho domněnek, které mohla vyvrátit pouze soudní praxe. Mezi ty frekventovanější patřilo to, že zástavní právo k podílu v korporaci, který není inkorporován v listině, lze zapsat do rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky, resp. že se jedná o ekvivalent zápisu tohoto zástavního práva do obchodního rejstříku nebo dokonce, že je nutná kombinace obou postupů.
Velmi často se také řešila problematika zapisování do obchodního rejstříku a aktivní legitimace (tedy otázka, kdo může tento krok učinit) k podání návrhu na zápis změny údajů. Nutno podotknout, že tradičně podává návrh na zápis změny zapisovaných údajů sama společnost, jejíž podíl se zastavuje, což vyplývá ze zákona o veřejných rejstřících. Právě tyto otázky pro praxi dobře vyřešil Vrchní soud v Praze.
Soud se v příslušném rozhodnutí zabýval zápisem zástavního práva k podílu v bytovém družstvu, nicméně jeho závěry se dají vztáhnout i k podílu v obchodní společnosti. Podíl je samozřejmě movitou věcí v právním smyslu, tudíž by se podle občanského zákoníku mohl zastavovat zápisem do rejstříku zástav, nicméně soud správně argumentoval tím, že k podílu v korporaci se vztahuje speciální úprava, která stanoví, že zástavní právo k podílu vzniká zápisem do veřejného rejstříku, ve kterém je korporace zapsána – zde tedy v obchodním rejstříku vedeném příslušným krajským soudem. Opačný postup by jistě narušil zásadní principy formální a materiální publicity zápisů v obchodním rejstříku (obecná přístupnost záznamů ve veřejných rejstřících a předpoklad, že jestliže je právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem).
Dále soud poskytl návod, jak zapisovat zástavní právo k podílu v družstvu, i když nemá v obchodním rejstříku zapsané členy. Jde o to, že členové družstva a jejich družstevní podíly se do obchodního rejstříku obecně nezapisují. Aby bylo možné zapsat zástavní právo k družstevnímu podílu, bude nutné současně zapsat nejen zástavní právo k podílu, ale i člena a jeho členský podíl. K návrhu na zápis zástavního práva k podílu v družstvu je tudíž třeba přiložit příslušné dokumenty, například dokazující, že zástavce je členem družstva. Zástavce bude muset se svým zápisem do obchodního rejstříku i souhlasit, tak jako každá jiná osoba zapisovaná do veřejného rejstříku. Nakonec z rozhodnutí Vrchního soudu jasně vyplývá, že celý návrh na zápis práva do obchodního rejstříku, který podal zástavní věřitel, je přípustný; soud se touto skutečností ani nezabývá a fakticky tak tento stav aproboval.
Můžeme shrnout, že zástavní právo k podílu v korporaci, včetně družstevního podílu, vzniká zápisem do veřejného rejstříku, ve kterém je korporace zapsaná, což je v daném případě obchodní rejstřík, a ne zápisem v rejstříku zástav. Do obchodního rejstříku se současně musí zapsat i člen družstva a výše jeho podílu, zatímco celý návrh na zápis zástavního práva může podat i zástavní věřitel.