Řada investičních sporů je rozhodována v tzv. ad hoc arbitráži, tedy mimo stálé rozhodčí instituce, nicméně k těmto sporům komplexní statistiky neexistují. Středisko ICSID, které sídlí v americkém Washingtonu, DC, nicméně statistiky nabízí, a to každého půl roku.

Arbitráží je dost

Podle statistik ICSID trvá trend poměrně vysokého počtu nových investičních sporů. Poslední čtyři roky bývá u ICSID registrováno okolo čtyřiceti nových sporů ročně. V předchozím desetiletí byl standardní počet spíše mezi dvaceti a třiceti žalobami ročně.

Podle statistik za rok 2014 roste počet sporů, ve kterých jsou žalovány státy ze široké geografické skupiny „východní Evropa a střední Asie“, do které patří i Česko, Polsko, Rusko nebo Turecko. Z hlediska celé historie ICSID bylo proti státům z tohoto regionu podáno 25 procent všech investičních žalob. V roce 2014 to bylo 32 procent a jedná se o nejvíce žalovanou geografickou skupinu. Dalším hojně zastoupeným regionem je subsaharská Afrika a dále i západní Evropa.

Které konkrétní země byly v roce 2014 před ICSID žalovány? Jedná se především o Španělsko, a to konkrétně o několik žalob týkajících se sporů ohledně podpory solární energie. Ostatní žalované státy čeká „pouze“ jeden nový spor, maximálně dva.  Například Česko žádný nový spor u ICSID nemá, naproti tomu Slovensko ano. Jedná se o žalobu americké společnosti EuroGas Inc. a kanadské společnosti Belmont Resources Inc. o 3 miliardy dolarů týkající se zrušení povolení na těžbu mastku, což je na Slovensku hojně se vyskytující minerál.

Jakých hospodářských odvětví se spory nejčastěji týkaly v roce 2014? Jak vyplývá i z dlouhodobých statistik ohledně investičních arbitráží, nejčastěji se v loňském roce arbitráže týkaly sporů o ropu, plyn a těžbu dalších surovin. Na druhém místě se umístily spory ohledně energetiky (hlavně elektrické energie), a na třetím místě se umístily spory týkající se stavebnictví.

Jak byli v roce 2014 investoři se svými žalobami úspěšní? Zde je situace přehledně rozdělena. Třetinu žalob rozhodci odmítli, aniž by se žalobou zabývali po věcné stránce, a to z důvodu, že nemají pravomoc o těchto žalobách rozhodovat. Například se může jednat o situaci, kdy investor podal žalobu předčasně, nebo když jeho byznys nelze považovat za „investici“. Další třetina sporů byla rozhodci zamítnuta po věcném projednání celého případu, když rozhodci došli k závěru, že se stát proti dohodě o ochraně investic neprovinil. A konečně ve zbylé třetině sporů lze hovořit o úspěchu zahraničních investorů, když alespoň v části své žaloby uspěli.

Česko a Slovensko

Česká ani slovenská stopa nebyla v roce 2014 u ICSID nijak výrazná. To je rozdíl oproti roku 2013, kdy bylo Česko v roce nejžalovanějším státem na světě, jak jsme na Patrii již psali. Jedná se samozřejmě o solární arbitráže. Ty nicméně neprobíhají u ICSID, ale u jiných institucí (Stálý rozhodčí soud v Haagu) nebo se jedná o tzv. ad hoc arbitráže probíhající dle pravidel UNCITRAL.

Co se týče jediné slovenské arbitráže u ICSID zahájené v roce 2014, rozhodčí tribunál byl ustaven teprve v lednu 2015, takže spor je v počáteční fázi projednávání. V roce 1998 získala společnost EuroGas licenci na těžbu mastku u Gemerské Polomy, nicméně o tu za podivných okolností přišla v roce 2005. Slovenský Nejvyšší soud přitom již dvakrát rozhodl, že odebrání licence bylo nezákonné a speciální emisar slovenské vlády se loni na tajné schůzce ve Vídni údajně pokusil celý spor vyřešit mimosoudní dohodou. K tomu nicméně nakonec nedošlo, takže spor rozhodnou s konečnou platností arbitři.

Pokud jde o české nebo slovenské investory, kteří by před ICSID žalovali cizí stát, v současnosti se jedná pouze o slovenskou Poštovou banku, která žaluje Řecko kvůli nucené výměně státních dluhopisů v souvislosti s bankrotem státu. Jedná se o velmi zajímavý případ zahájený v roce 2013, který je podrobně sledován z mnoha stran.

Kde jsou čeští rozhodci?

Pokud jsou státy východní Evropy často žalované zahraničními investory, tak rozhodců z této části světa je velmi málo. Zatímco ze Severní Ameriky a západní Evropy pochází asi 70 procent rozhodců, kteří v minulosti rozhodovali spory u ICSID, z celé východní Evropy a střední Asie jsou to jen 2 procenta. Český arbitr byl v historii ICSID jmenován jen dvakrát. V roce 2006 se jednalo o předčasně ukončený spor proti Slovensku a v roce 1977 o spor italského investora proti africkému Kongu. Slovensko je v tomto ohledu mnohem úspěšnější. Díky zkušenému Peteru Tomkovi, který aktuálně zastává prestižní post předsedy Mezinárodního soudního dvora v Haagu, bylo v arbitrážích vedených dle pravidel ICSID zastoupeno devětkrát.