Ghana, Bělorusko a Rwanda. I tyto země se v posledním vydání každoročního žebříčku The ease of doing business (index snadnosti podnikání) Světové banky dostaly před Českou republiku. Žebříček je hodnocením jednotlivých států z pohledu jednoduchosti právních předpisů regulujících podnikání a ochrany vlastnických práv.
Česká republika v posledním hodnocení publikovaném v roce 2012 obsadila z hodnocených 185 států 65. místo, což představuje zlepšení o dvě příčky oproti předchozímu roku. Před Českou republikou se však umístily státy jako například Ghana, Bělorusko, Rwanda apod. Bez větší pozornosti naší veřejnosti a úřadů tak zapadla informace, že ze států sdružených v OECD dosáhly horšího hodnocení jen Itálie a Řecko.
Jak index vzniká
Hodnocení ekonomiky příslušného státu je založeno na aritmetickém průměru dosaženého pořadí mezi státy v rámci jednotlivých hodnocených témat. Těchto témat je deset, konkrétně zahájení podnikání, stavební povolení, snadnost připojení do elektrické sítě, zápis vlastnického práva, získání úvěrů, ochrana investorů, placení daní, obchodování přes hranice, vymáhání plnění ze smluv a řešení úpadku. Pořadí států v rámci zmíněných témat je tvořeno stejně, tedy aritmetickým průměrem pořadí podle ukazatelů spadajících pod příslušné téma.
Rozsah indexu je omezený, protože nezohledňuje další relevantní faktory, jako je například blízkost dané ekonomiky k velkým trhům, kvalita infrastruktury, síla finančního systému, makroekonomické podmínky nebo funkčnost významných institucí.
Umístění Česka ve středoevropském kontextu
V celkovém hodnocení Česká republika obsadila 65. příčku, ostatní země středoevropského prostoru dopadly o poznání lépe. Ve vzestupné linii dosáhlo Polsko na 55. místo ihned za Maďarskem, které skončilo na 54. příčce, Slovensko skončilo ze zemí visegrádské čtyřky nejlépe na 46. místě, Rakousko bylo 29. a Německo 20. z hodnocených zemí.
Ze zmíněných zemí Česká republika nedosáhla ani v jednom z hodnocených témat nejlepšího umístění. Za to dopadla nejhůře v následujících tématech: zahájení podnikání, snadnost připojení do elektrické sítě, placení daní a vymáhání plnění ze smluv.
Konkrétní bodové ocenění zemí v podobných žebříčcích může být předmětem diskuse; vždy bude otevřenou otázkou, zda zpracovatelé odpovědí za různé země aplikovali skutečně stejná a typická měřítka. Jistě by bylo možno polemizovat o tom, zda se v Česku podniká opravdu hůře než v Bělorusku nebo Rwandě. Bez ohledu na výsledek by taková polemika byla však užitečná, aby si širší veřejnost uvědomila důležitost fungujících institucí nejen pro podnikání, ale zprostředkovaně a v delším horizontu i pro kvalitu života všech obyvatel v zemi. Můžeme být překvapeni některými jednotlivými pozicemi v žebříčku snadnosti podnikání, ale z celkového pohledu nelze přehlédnout, že nejsnadněji se podniká v zemích blahobytných, zatímco země bez právního vědomí a svázané nepředvídatelnou byrokracií zůstávají chudé – a sice chudé pro naprostou většinu obyvatel, ne jen pokud jde o podnikatele.
Kéž by třeba tento nedokonalý žebříček pomohl uvědomit si aktérům našich politických debat souvislost mezi našimi institucemi a právem a naším blahobytem. Též nám tento žebříček ukazuje premianty, k nimž se máme přednostně obracet pro radu a poučení. A především: naše ostudné postavení snad ilustruje jasně, že bychom se ve vlastním zájmu měli přes okraj kotliny dívat velice intenzivně.
Reklama:
Za necelý rok přinesou nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích zásadní změny do tuzemského právního řádu. Buďte o krok napřed a připravte svou společnost na rozsáhlé novinky už nyní. www.ksbinstitut.cz