Aktualizováno Objem obchodů na maďarské burze cenných papírů v Budapešti letos klesne zhruba o čtvrtinu kvůli transferu privátních úspor na penzi zpět pod státní pilíř, návazně na předchozí rozhodnutí vlády o faktickém znárodnění soukromého penzijního pilíře skrze penzijní fondy. Takový odhad vyslovil Michael Buhl, který stojí v čele aliance CEE Stock Exchange Group, zastřešující akciové burzy ve Vídni, Praze, Budapešti a Lublani, pro Bloomberg. Maďarská vláda rozhodnutí přijala jako krok ke snížení dluhu a rozpočtového schodku. Převody zdrojů, které odpovídají zhruba 10 procentům maďarského domácího produktu, mají být hotovy do konce června. Penzijní fondy v Maďarsku ovládají zdroje přesahující tři biliony forintů (zhruba 11,5 miliardy eur), včetně akciových podílů v řadě klíčových maďarských podniků.
Zde je další kámen úrazu pro akcie. Ty se bez obchodů, které jim zajišťují penzijní fondy, ocitnou na výrazně nižší hladině likvidity. „Akcie se stanou méně likvidní, méně obchodované, méně zajímavé,“ varuje Buhl a dodává, že tento vývoj je již vidět na reálných číslech. Obchodní objemy v dubnu klesly na 19 miliard forintů ze zhruba 22 miliard forintů před rokem a jsou nejnižší od dubna roku 2008. Pokud k číslům přidáme pohyb měn, při vyjádření v EUR březnový obrat na budapešťské burze klesl o 55 procent při růstu objemů ve Varšavě o 30 procent.
Samotná budapešťská burza s tržní kapitalizací kolem 2,6 bilionu forintů (tedy méně, než je celkem v penzijních fondech) očekává letos nárůst průměrného obchodního objemu na 23 mld. HUF z 21,7 mld. HUF loni, zní odhad z počátku roku. V prosinci burza mimo jiné prodloužila obchodování o půl hodiny. Spolehá také na snížení daně z příjmů FO, která by mohla povzbudit drobnější investice, zní z úst jejího šéfa Mohaie. "Existují věci, které dokáží vynervovat mezinárodní investory, tento případ to ale není," uvádí Mohai na adresu penzí. Jeho optimismus nesdílějí někteří investoři. "Akciový trh v zemi čeká pomalá smrt, krok vlády ohledně penzí znamená rozpad kultury kapitálového trhu," míní například Matthias Siller, spravující přes 4 mld. USD v Baring Investment Services. Odrazem situace je druhá nejnižší valuace násobkem očekávaných zisků firem mezi rozvíjejícími se trhy po Rusku.
„Není jasné, jak s převzatými akciovými podíly v klíčových podnicích chce (vláda) naložit,“ upozorňuje na další dopad vládního rozhodnutí kolem penzí Buhl. Stažením majetku fondů vláda defacto zpětně ovládne akciové podíly v řadě maďarských firem. „To co chce vláda, jsou peníze. Pak je tedy otázkou, proč tyto podíly neprodat cestou privátní nabídky zahraničním institucionálním investorům, protože právě oni budou přispívat k budoucí likviditě trhu,“ uvedl Buhl pro Bloomberg.
Hlavní maďarský index BUX sestává z 12 titulů. Letos růstem o 11 procent překonává zbytek rozvíjejích se trhů. V ročním horizontu ale růstem o 3,6 procenta výrazně zaostává za 20% růstem polského WIG20 i za širokým indexem MSCI Emerging Markets. „Ve chvíli, kdy se svět probouzí, maďarský trh klopýtá výrazně pozadu. Když zpět zpomalí, pro BUX to znamená kolaps,“ komentoval maďarské objemy příkře analytik Joszef Miro.