PRAHA (MEDIAFAX) - Česká republika spolu s Dánskem, Německem a Rakouskem byla hodnocena jako nejlépe odolávající dopadům krize. Vyplývá to z pololetního barometru Konfederace evropského podnikání (BusinessEurope), sdružující 40 národních zaměstnavatelských svazů z 34 evropských zemí, zveřejněného v pondělí.
Hodnocení české ekonomiky bylo ve srovnání s ostatními 28 zeměmi poměrně pozitivní. Spolu se Slovenskem, Polskem a Maďarskem se blíží průměrné ekonomické úrovni EU a udržuje si výbornou úroveň vnější konkurenceschopnosti.
Česká republika je ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi hodnocena poměrně vysoko v exportní výkonnosti (4. místo z 29 zemí). Rovněž v oblasti veřejných financí (10. místo z 29 zemí) i přes loňské a současné jejich zhoršení patří mezi země s lepšími výsledky. Nehrozí jí tedy bezprostředně osud Řecka nebo Irska a Slovinska, kde rovněž došlo k prudkému zhoršení veřejných financí, či dalších zemí jakými jsou Maďarsko a Estonsko, kde musela být přijata velmi tvrdá rozpočtová opatření.
"Udržitelnost veřejných financí je společný problém. Situace je v různých zemích odlišná v závislosti na výši veřejného dluhu a strukturálního deficitu, rozdílech v propadech systémů sociální ochrany a potencionálního růstu jednotlivých ekonomik. Udržitelnost je ovšem všeobecným cílem a společnou obavou členských států EU," uvedla Vladimíra Drbalová, ředitelka Sekce mezinárodních organizací a evropských záležitostí, zastupující Svaz průmyslu a dopravy ČR v Bruselu. Svaz průmyslu a dopravy je členskou organizací BusinessEurope.
Pokud jde o daňovou zátěž a hodnocení rozpočtových reforem v souvislosti s demografickým vývojem se Česko ocitlo v průměru (v obou případech na 12. místě). Poměrně vyšší jsou náklady práce (18. místo z 29 hodnocených evropských zemí) a nepříznivá je informace ohledně produktivity práce (22 místo). V produktivitě práce jsme se ocitli těsně za Slovenskem, ale před Maďarskem a Polskem. Nejhůře dopadly v celkovém hodnocení BusinessEurope Litva, Řecko a Španělsko, které vykázaly špatné ekonomické výsledky zejména v oblasti ekonomického výkonu, zaměstnanosti, veřejných financí a investic. Rovněž Irsko, Slovinsko a Velká Británie vykázaly slabší pozici a odolnost svých ekonomik v podmínkách recese a poměrně výrazné zhoršení ekonomických ukazatelů.
Jak vyplývá z barometru, největší překážky konkurenceschopnosti Evropy leží uvnitř národních ekonomik a souvisejí s úrovní národních reforem.
Jako priority a doporučení pro národní vlády označilo 40 členských zaměstnavatelských svazů BusinessEurope následující oblasti: orientace na udržitelnost veřejných financí, finanční trhy a přístup k financím, vzdělávání a celoživotní vzdělávání, sektorově specifická regulace, výzkum, vývoj a inovace.
Zpráva zahrnuje i doporučení ohledně způsobů realizace nové Strategie růstu Evropské unie. Její ekonomika byla zasažena v loňském roce krizí obdobně silně jako další vyspělé velké ekonomiky. V důsledku této krize se unijní hrubý domácí produkt na hlavu propadl v roce 2009 o 5,8 %, ve Spojených státech o 4,6 % a v Japonsku o 7,1 %.
Dále se zvětšila mezera v hodinové produktivitě ve srovnání s USA a i přes dílčí zlepšení je i nadále úroveň pracovní aktivity v EU nižší než v USA nebo Japonsku. Co se týče zhoršení stavu veřejných financí, všechny vyspělé ekonomiky jsou na tom po krizovém roce významně hůře a čekají je kroky k obnovení jejich udržitelnosti.
Ze zprávy vyplývají i některá další doporučení: Rozšířením obchodních příležitostí prostřednictvím otevření trhů, integrované průmyslovém politiky, posílením inovativní ekonomiky a revitalizací Jednotného trhu musí zvýšit svou konkurenceschopnost a zajistit tak stabilitu dalšího růstu.
BusinessEurope ve svém barometru - Jaro 2010 hodnotí výkon zemí Evropské unie a Norska a Švýcarska podle klíčových ukazatelů jakými jsou stupeň využití práce, produktivity, investic, konkurenceschopnosti, veřejných financí a stav realizace strukturálních reforem u jednotlivých členských zemí v roce 2009.