Největší příležitosti bývají na trzích, ze kterých je málo dat. Rychlé změny v rozvíjejících se zemích mají většinou náskok před statistiky, kteří se snaží z ekonomiky vytáhnout informace, přeměnit je na čísla a ta pak dále zpracovat. K investorské veřejnosti se dostávají údaje málo detailní, s krátkou historií, získané na malém vzorku, a tedy málo spolehlivé atp. Má-li někdo dobré informace přímo z místa, je ve velké výhodě. Když se to zlepší a veřejně je dostupný dostatek dat v dostatečné kvalitě, jde už o standardní ekonomiku, která sice skýtá menší rizika, ale má léta nejrychlejší expanze a největších příležitostí za sebou.
Paradoxem je, že kvůli politickým problémům nyní chybějí nejdůležitější data z ekonomiky, která je největší, patří mezi nejvyspělejší a normálně produkuje nepředstavitelné množství čísel ze všech myslitelných oblastí. Američané si na statistikách vůbec zakládají. V televizi můžeme sledovat vášnivé diskuse komentátorů o číslech, která nijak nepřekvapila a v zásadě nic neřeší. Titulky komentářů k trhům jsou prošpikované statistikami: největší růst za poslední tři a půl týdne, čtvrtý největší propad v měsíci, druhý kladný výsledek v řadě... Navíc, o zaujatosti nejrůznějšími statistikami se můžeme přesvědčit třeba u amerického baseballu, jednoho z nejoblíbenějších sportů v zemi.
A statistiky teď nejsou a vypadá to, že ještě dlouho nebudou. Aspoň poslední vývoj jednání amerických politiků tomu nasvědčuje - náraz do dluhového limitu se možná o šest týdnů odloží, ale vláda mezitím zůstane u nouzového rozpočtového režimu. Přesně ode dneška by to znamenalo absenci oficiálních dat minimálně do 22. listopadu. Ve standardním čase by tedy nepřišly dvoje statistiky z trhu práce, první odhad HDP, dvoje maloobchodní tržby, dvoje data o inflaci, dvojí obchodní bilance, o méně důležitých číslech nemluvě.
Znamená absence dat nějakou příležitost? Princip popsaný v úvodu samozřejmě na USA nesedí. Investoři kontakt s vývojem ekonomiky úplně neztratí; je tu řada dat, která publikují nevládní organizace (ISM, ADP, Conference Board a další) nebo Fed, jehož se problém s financováním rozhodně netýká. Zpětné zveřejnění balíku dat ale přesto znamená riziko překvapení, větších pohybů na trzích, a tedy i příležitosti.
Doposud trhy plně zaměstnává otázka, zda a kdy se politikům podaří zabránit krachu a jestli se dohodnou na rozpočtu. Až ale dohoda přijde, zřejmě přivítána krátkým růstem akcií, vrátí se pozornost k problémům, kterým americká ekonomika čelí. Menší než očekávané zlepšení trhu práce je jedním z nich, doplnit můžeme slabé výkony průmyslu nebo ochabnutí expanze realitního trhu.
Nově tu ale budou také škody způsobené politikou. Na náladě spotřebitelů je už vidíme, na žádostech o dávky také. I bez nárazu do dluhového stropu může bezmála dva měsíce trvající rozpočtové omezení snížit růst HDP o více než procentní bod (odhad GS je 0,2 proc. bodu na anualizovaném růstu za týden). V některých zpětně zveřejněných datech už následky budou vidět. Procitnutí ze současné (částečné) nevědomosti tak může přinést překvapení především ohledně toho, jak se ekonomika s uzavírkou vlády vypořádala.
Na druhou stranu, po prvotní reakci bychom se celkem rychle měli vrátit do normálu. Politické škody budou už minulost a ekonomika by je v dalším období měla nahradit. Navíc funkci stabilizátoru může sehrát Fed. Pokud politici ekonomice uškodí, asi se nebude chtít přidávat a zmenšení stimulu opět odloží.