Téměř veškerý výzkum zaměřený na měnové kurzy se týká země, která jejich posunu přímo čelí. Analýz zaměřených na vedlejší efekt je méně. Dobrý cíl pro takový výzkum představuje čínská měna – Čína je největším vývozcem zboží na světě a pohyb kurzu její měny bude mít pravděpodobně výrazný vliv na další země. Jde také o exportéra s velmi diverzifikovanými vývozy, který konkuruje širokému spektru dalších zemí a produktů. A čínská kurzová politika je také jednou z nejkontroverznějších. V současné době se nachází ve středu pozornosti, protože pravděpodobně podhodnocený kurz renminbi negativně ovlivňuje poptávku a produkci v průmyslových zemích, které čelí vysoké nezaměstnanosti a nadbytečné kapacitě.
Podle našeho výzkumu má změna kurzu čínské měny významné důsledky i pro země, kterých se přímo netýká. Dochází zejména k tomu, že exporty zemí, pro které představuje Čína významného konkurenta, po posílení kurzu renminbi výrazně vzrostou. Naše odhady říkají, že 10% posílení kurzu renminbi zvyšuje vývozy zboží třetích zemí v průměru o 1,5 – 2 %. V případech, kdy je konkurence mezi Čínou a rozvíjející se zemí skutečně intenzivní, může nárůst exportů dosáhnout až 6 %.
Uvedené výsledky naznačují, že posilování kurzu renminbi může v budoucnu znamenat významné pozitivum pro rozvíjející se země. Analýza také ukazuje, že popsaný efekt je silnější u homogenní produkce, kterou lze snadno nahradit, a slabší naopak u produktů, které mají velkou variabilitu. Zajímavé je, že vedlejší efekt je silnější u produkce, která více závisí na vstupech ze zahraničí (má nižší úroveň domácí přidané hodnoty).
Diskuse o kurzu čínské měny bývá obvykle vedena z pohledu zemí s deficitem běžného účtu (hlavně USA) a přebytkových zemí – tedy Číny. Tato perspektiva je ale možná příliš úzká, protože efekt změny kurzu renminbi má širší důsledky, které s uvedenou nerovnováhou přímo nesouvisejí. Kurzová politika Číny ovlivní celý globální systém a můžeme tak v tomto smyslu hovořit o potřebě mezinárodní kooperace.
Uvedené je výtahem z „Beggar-thy-neighbours? Spillover effects of exchange rates“, autory jsou Aaditya Mattoo, Prachi Mishra a Arvind Subramanian.
(Zdroj: VOX)