Detail akcie ČEZ diskuze

... tak doufejme, že ten dovážený zkapalněný zemní plyn bude už ideově a ekologicky čistý. Víte vůbec, co se považuje za ekologický zemní plyn? Označuje se tak biometan, který vyrábí bioplynové stanice ze zemědělského odpadu. Na rozdíl od zemního plynu není biometan fosilní palivo, je uhlíkově neutrální a nepřispívá ke změnám zemského klimatu. V článku se uvádí, že v budoucnu má terminál sloužit pro dovoz zeleného vodíku, což je vodík vyráběný elektrolýzou vody za použití obnovitelné elektrické energie. Tak když už budeme mít tady všude ty soláry a větrníky, tak bychom si ten zelený vodík mohli v době přetoků vyrábět i sami, ne? :D

Uz i ja jsem se nechal zblbnout AI manii, sice hodne pozde, ale po vysledcich jsem nabral Micron kolem 131. Dal jsem si na nem stop loss na 125, takze bud prijdu o par kacek a nebo letime na 200.

Ještě nikdy v historii nevedl růst produktivity práce/technologický pokrok k systémové recesi. Vůbec tuhle úvahu nechápu, resp. za mě je to zvrácená logika.

... takže zaplacením 100 euro se zvíře pak stává bezemisním? A těch 100 euro si pak farmář nepřidá do nákladů? Takže to celé zase zaplatí spotřebitel? A těch vybraných 100 euro se využije na pořízení nějakého zařízení, jenž bude snižovat emise v ovzduší? :D

Od doby kdy se se kádruje plyn na "zlý a hodný", lze čekat dlouhodobě nejen růst ceny plynu, ale i ele. No a aby se odběratelům cenově ulevilo, zavedli bruselsti úředníci zdanění uhlíku. A úplně nejlépe celou situaci řeší prekupnici, kteří nakoupí plyn z Ruska levněji a po odstranění jeho ideologizace jej se ziskem prodají v EU.

... ruský rubl letos posiluje nejvíce ze všech měn. Daří se také stříbru, zlatu a bitcoinu. Ze všech významnějších měn světa letos v prvním pololetí zpevnil vůči americkému dolaru nejvíce ruský rubl, a to o 4,3 procenta. Drtivá většina ostatních měn vůči dolaru oslabovala. Euro ztratilo takřka tři procenta, česká koruna 4,3 procenta, a švýcarský frank dokonce 6,4 procenta (viz graf Bloombergu níže). Vůči ruskému rublu česká koruna letos od začátku roku ztratila 8,3 procenta, euro necelých sedm procent a švýcarský frank 10,3 procenta. Jedná se o konečná čísla za první pololetí, neboť ač červen ještě neskončil, o víkendu se na devizových trzích neobchoduje. Klíčovým důvodem zpevňování rublu jsou nadále utažené finanční podmínky v Rusku. Tamní centrální banka drží svoji základní úrokovou sazbu na poměrně vysoké úrovni šestnácti procent a bude ji zřejmě ještě muset zvedat, už letos v červenci. Nutí ji k tomu stále silné inflační tlaky. Ruskou inflaci pohání tamní režim válečné ekonomiky. Výroba pro armádní a vojenské účely loni přispěla z více než poloviny k 7,5procentnímu nárůstu objemu výroby ruského zpracovatelského průmyslu. Válkou navýšená průmyslová výroba, sama o sobě již proinflační, navíc naráží na nedostatek pracovních sil, jenž je výsledkem mobilizace stovek tisíců mužů. Výsledkem je tak růst také mzdových nákladů. Letos ještě ruská ekonomika poroste tempem solidních 3,4 procenta, po loňském vzestupu o 3,5 procenta. V příštím roce už by měl růst zpomalit na 1,1 procenta, neboť se projeví rostoucí ekonomická a obchodní izolace Ruska, tedy důsledek řady kol západních sankcí. K vyhlíženému zpomalení ruské ekonomiky přispěje nejen efekt izolace, leč i pravděpodobné další utažení finančních podmínek, jež proběhne právě kvůli nutnosti zkrotit inflaci. Ta je – už čtvrtým rokem v řadě – stále vzdálena čtyřprocentnímu cíli ruské centrální banky. V květnu ruská inflace přesáhla desetiprocentní úroveň. Vzhůru ji kromě válečné ekonomiky a nedostatku pracovní sily ženou i obavy z letošní zlé úrody kvůli příliš chladnému jarnímu počasí. Ruská centrální banka tak bude na svém zasedání koncem července zřejmě nucena přistoupit ke zvýšení základní úrokové sazby, a to na sedmnáct, potenciálně až osmnáct procent. A to v době, kdy mnohé centrální banky ve světě – včetně té v USA a eurozóně – už úrokové sazby snižují, či signalizují, že tak ještě letos učiní. Utažené finanční podmínky – jež se tedy ve výhledu ještě utáhnou – pak omezují ruskou poptávku po dovozech. Tato slabší poptávka po dovozech pomáhá rublu též posilovat, stejně jako zmíněné vysoké úrokové sazby na něm, jež jej činí atraktivním nástrojem úložky finančních prostředků. Rubl tedy letos představuje jednu z mála měn, která letos v prvním pololetí vůči dolaru zpevnila. Dolar totiž vykazoval sám také poměrně silnou úroveň kvůli odsunování zahájení snižování základní úrokové sazby v režii americké centrální banky. Centrální banka USA letos zatím svoji základní sazbu nesnížila ani jednou, ač tak podle předpokladů ze začátku roku měla učinit až šestkrát. Nyní trh zaceňuje pro druhé letošní pololetí maximálně dvě snížení, vždy o 0,25 procentního bodu. Dolar si však nadále drží svoji atraktivitu nejen z důvodu vyšších než předpokládaných úrokových měr na něm, ale i z důvodu napjaté geopolitické situace, včetně války na Ukrajině, které umocňuje poptávku o bezpečných útočištích právě typu dolaru či dolarových aktiv. Geopolitická rizika, ústící letos nadále i ve zvýšené nákupy zlata centrálními bankami v zemích typu Číny, Indie, Kazachstánu či Turecka, pak zásadně přispěla k výraznému růstu dolarové ceny nejen zlata, ale zejména stříbra v letošním prvním pololetí. Stříbro v dolarech zhodnotilo o 22,5 procenta, zlato si pak připsalo 12,8 procenta. Ještě více, přes 40 procent, si letos v prvním pololetí polepšil bitcoin, označovaný za „digitální zlato“ nebo „zlato 21. století“. Bitcoinu svědčilo ale i lednové spuštění hned několika burzovně obchodovaných fondů v USA umožňujících i drobným investorům investice – na základě okamžité ceny bitcoinu – do nejstarší a nejrozšířenější kryptoměny světa. Tento krok vedl k masivnímu přílivu kapitálu do bitcoinu jako takového. (https://x.com/LukasKovanda/status/1806960504683802811)

Speciální, exkluzivní, již před-připravený SITE pro JEDU II (tj. s hodně hlubokým technickým a současně i s cenovým příkopem !!) jaká je jeho cena? A kdo je jeho majitelem? ČEZ a.s. nebu "EDU II a.s." a jak je oceněn ve spol.? Na valnici tvrdili (i v prezentacích ČEZ), že do EDU II dosud nalili cca 2 mld Kč, a tyto prostředky byly z většiny na cca 170 zaměstnanců (+kanceláře) a poradenství za cca 2 roky. To jsou ot. na Kočičáka.

... znovu a jasně. 60% windfall daň, která přinese inkaso z 80% či 90% od jedné společnosti a to ještě takové, která je ze 70% státní nemá v demokratických nebo i jiných příčetných daňových režimech obdoby. Je to šílená pandořina skříňka této vlády, které by se měl obávat každý soukromý vlastník (čehokoli) v Česku. Zvláště pokud proti všem proklamacím a to i při schvalování v legislativním procesu je využita mimo krizové období, drží na nohou rozpočtový podvod a průkazně nefunguje, tak jak její protagonisté vyhlašovali, že s poklesem cen elektřiny se sama “spotřebuje”, prostě daňový základ zmizí. Opak je pravdou. K účelovému podvodu a vrcholné ukázce cílené šikany ji povyšuje i to, že byla políčena tak, že se základ daně vypočítává jako rozdíl zisku roku 2024 či 2025 a průměrného zisku let 2018-21 (+20%) tj. let, které byly debaklem EU energetiky a zastavily veškeré investice. Vše dokresluje i fakt, že klíčový EU cenotvorný faktor na elektřině tj. povolenka CO2 na EUETS poskočila z průměrných 12 EUR/t (2018-2021) na očekávaných 75 až 80 EUR/t v letech 2024-25 (vše reálná čísla pro ČEZ). Tento fakt totiž doplňuje obrázek. Ukazuje, že celá windfall daň směřovala výhradně na zisky jediné společnosti a to té, která v Česku provozuje bezemisní jaderné elektrárny, tedy ČEZ! A to i v letech 2024 a 2025, tedy v období, kdy všechny země EU dávno ukončily krizová opatření v elektroenergetice + k tomu zneužívá klíčový nástroj EU k transformaci evropské energetiky a to trh EUETS (https://x.com/michalsnobr/status/1806959795280163189)

Přesně tohle si myslím od samého počátku. Ten kdo to nevidí je buď slepý nebo naivní. Tohle celé jde jen a pouze za ODS, která tohle celé vymyslela a uvedla v život, včetně LEX ČEZ která jim zejména díky panu Bezouškovi a MŠ nakonec neprošla. Jinak to, že je divi 52 a ne 64+ není podle mě žádná náhoda.