Detail akcie Mercedes-Benz Group AG diskuze

Průbojný v inovacích jako Apple, obdivovaný jako Louis Vuitton a „šitý na míru“ jednotlivým zákazníkům jako Ferrari. K těmto vzorům vzhlížel při nástupu do čela německé společnosti Mercedes-Benz Group v květnu roku 2019 Švéd Ola Källenius. První cizinec v historii stuttgartské automobilky, jehož akcionáři posadili do šéfovského křesla, záhy vyrukoval s velice ambiciózními plány v prodeji elektromobilů, jichž byl a je vášnivým zastáncem. Společnost měla v roce 2030 na většině trhů nabízet výlučně auta na baterii doplněná o hybridy nabíjené ze zásuvky. Současně se strategií „electric only“ si Källenius předsevzal, že Mercedes-Benz se musí jednoznačně zaměřit na ten nejvyšší luxus. „Buď to nejlepší, anebo nic,“ znělo okřídlené rčení manažera, který loni v létě získal německé občanství. Ale plány se bortí. Trh se vydal jinam, než Källenius zamýšlel. Bude rád, když se elektromobily budou na celkovém prodeji Mercedesu v roce 2030 podílet polovinou. Zároveň musel skousnout, že vozy s klasickým pohonem se podle nových plánů schválených představenstvem budou nejspíš prodávat ještě v polovině příštího desetiletí. Stal se z něho „pružný taktik“ Källenius, jemuž dozorčí rada loni v létě prodloužila manažerskou smlouvu do května 2029, musel ze svých ambicí hodně slevit. Nyní hovoří o „taktické flexibilitě“ a tuto změnu potvrdil i na květnové valné hromadě. „V následujících letech bude obojí – jak plně elektrická auta a hybridy nabíjené ze zásuvky, tak vysoce moderní, výkonné spalovací motory. Bude-li po nich poptávka, lze s nimi počítat i podstatnou část příštího desetiletí,“ prohlásil Källenius. Avšak dlouhodobý cíl pro Mercedes-Benz – nulové emise – se podle něj nemění. „Mercedes nyní provádí modelovou obměnu a také výrazně pocítil ochlazení poptávky po bateriových vozech. Ale pořád má solidní finanční pozici a valuaci, tedy ocenění. Otázka je, jak bude Čína komplikovat přístup na svůj trh v odpovědi na dovozní cla zaváděná Evropskou unií,“ říká Petr Knap, expert společnosti EY na autoprůmysl. Důležité podle něj bude, jak si příští rok povedou nové modely Mercedesu. Společnost s ohledem na to, že se životnost spalovacích motorů prodlužuje, hodlá zastavit výrobu malých vozů třídy A, které tolik nevynášejí, až v příštím roce, nikoli letos, jak původně plánovala. Firma současně prodloužila životní cyklus benzinových a naftových motorů pro klíčové modelové řady (třídy E a S, GLC nebo GLE) z dosavadních sedmi let na deset a v některých případech i více let, informoval časopis Automobilwoche. „Ola Källenius doplatil na svoji smělost. Průlom na trhu s elektromobily se v očekávaném rozsahu nekoná, neboť pro spoustu zákazníků jsou pořád příliš drahé. Chybí síť dobíjecích stanic a mnohé státy přestaly prodej elektromobilů podporovat,“ poznamenává komentátor německého listu Handelsblatt Franz Hubik. O tom, že strategie „electric only“ ztroskotala, svědčí nedávné rozhodnutí představenstva Mercedes-Benz zastavit vývoj elektrické platformy MB.EA-Large. Přitom šlo o jeden z nejdůležitějších projektů za několik miliard eur podmiňujících budoucí prosperitu podniku. Mercedes na nové platformě plánoval od roku 2028 stavět novou generaci velkých limuzín a SUV (třídy S a E, GLS a GLE). Od nich si sliboval, že se „vyhoupne do nové ligy“ a přesvědčí investory, že se jim vyplatí společnosti důvěřovat. Jenže návratnost vynaložených prostředků počítala s vysokým objemem výroby, aby se dostavil kýžený „objemový efekt“. Ale tento stěžejní ekonomický předpoklad nevyšel. Společnost bude nadále využívat stávající elektrickou platformu EVA2. Tím ušetří nemalé finanční prostředky. Källeniusovi jeho obchodní strategie určitou dobu vycházela. Společnosti se v minulých letech dařilo zvyšovat ceny aut, zejména těch „nejluxusnějších“. Trh byl po pandemii hladový a zásoba objednávek „naditá“. Jak poznamenal časopis Automobilwoche, lidé s vysokými příjmy, kteří si během koronavirové nákazy museli odepřít luxusní dovolenou, si za takto ušetřené peníze mnohdy pořídili luxusní Mercedes. Jeho modely se během loňského třetího kvartálu prodávaly v průměru za 74 600 eur, zhruba o 20 tisíc dráž než v roce 2019. Tomu odpovídalo i zlepšování hlavních ukazatelů. I když dodávky zákazníkům kvůli omezování výroby menších aut po pandemii mírně klesaly, provozní zisk EBIT (před úhradou úroků a daní) v období 2021–2023 v ročním průměru činil skoro 19 miliard eur. Akcionáři si mohli připisovat stále vyšší dividendu připadající na jednu akcii. Ta se vyplácí z čistého zisku, který Mercedesu loni klesl jenom mírně na 14,3 miliardy eur oproti 14,5 miliardy v roce 2022. Valná hromada letos v květnu rozhodla, že za loňské výsledky se na jednu akcii vyplatí 5,30 eura proti 5,20 za rok 2022 a 1,35 eura za rok 2021. V koncernu prý panují shon a nervozita Ale poměry na trhu se změnily. Obchodníci, jimž se v posledních měsících hromadí zásoby neprodaných luxusních aut, cenovou politiku automobilky kritizují. Podle mnoha z nich se jí taková „lačnost“ nevyplatí tím spíše, že hlavně firemní klientela je stále méně ochotná zdražování vozů značky Mercedes akceptovat a ohlíží se po konkurenčních značkách BMW a Audi. List Handelsblatt s odkazem na zasvěcené zdroje uvedl, že v koncernu panuje „nervozita k prasknutí“ a značné pracovní vypětí, neboť nové úkoly se musí s ohledem na tvrdou konkurenci zvládnout v co nejkratší době. „Následující měsíce rozhodnou, zda Mercedes-Benz bude ukázkou německého technického umu, nebo se z něho stane podnik na úbytě,“ napsal časopis Der Spiegel. Ola Källenius podle něj „hraje vabank“ v době, kdy se společnost stále potýká s nedostatkem některých komponentů a probíhá rozsáhlá obměna modelů vyžadující technické úpravy v továrnách. Letos přišla finanční rána Váznoucí odbyt v Evropě, včetně Německa, a hlavně v Číně, kde společnost prodává asi třetinu svých luxusních aut (loni přes 753 tisíc, což byla tři procenta tamního trhu), ale i přetrvávající problémy v dodávkách některých komponentů a nutnost rychle obměnit modelové řady způsobují koncernu nemalé problémy. Továrny, jež se musí technicky přizpůsobovat poptávce na trhu, musely dočasně omezit výrobu. Ta během letošního ledna až března v klíčové divizi MB Cars meziročně klesla o 9,3 procenta na necelých 508 tisíc vozů, prodej pak o osm procent na 463 tisíc. Tomu odpovídá i zhoršení hlavních finančních indikátorů, kdy se například zisk EBIT MB Cars propadl o dvě pětiny na 2,5 miliardy eur. Investory takový vývoj značně zneklidnil, což se nepříznivě projevilo i na akciovém kurzu. Ten od počátku letošního roku zvolna rostl – až do zveřejnění neblahé kvartální zprávy. Od té doby míří dolů. Ve středu (19. června) odpoledne se pohyboval kolem 63,6 eura za akcii. Tržní hodnota Mercedes-Group vyjádřená v dolarech ve výši kolem 73,5 miliardy je tak podle portálu Companiesmarketcap.com jen zhruba o tři miliardy vyšší než koncem dubna 2019, těsně před tím, než se Källenius stal výkonným šéfem. Vysoký celní plot vůči Číně? Chyba, říká šéf Pro další vývoj akciového kurzu Mercedes-Benz Group nevěští nic dobrého zpráva Evropské komise, že unie je připravena uvalit od 4. července na dovoz elektromobilů z Číny prozatímní dodatečná cla v rozsahu až 38,1 procenta (nad stávajících 10 procent). Německé automobilky tento chystaný krok ostře kritizují, neboť se obávají odvetných opatření. Přidal se i Källenius, který se už předtím přimlouval dokonce za to, aby se snížilo dosud platné desetiprocentní dovozní clo. „Dlouhodobě by nám to pomohlo zvednout kvalitu evropských aut,“ argumentoval. Pro koncern je chystaná protičínská celní hradba obzvlášť delikátní záležitost, neboť jeho největšími individuálními akcionáři jsou Číňané – soukromý Geely Automobile Holding a státní Beijing Automotive Group dohromady drží skoro pětinu akcií stuttgartského koncernu. Navíc Mercedes spolu s Geely, na který se má uvalit dvacetiprocentní clo, v Číně společně vyrábí plně elektrické vozítko Smart, které se následně exportuje. „Férový a především volný světový obchod je velice důležitý, pohání inovace a růst,“ reagoval na dodatečná cla Källenius. Podle něj v hrozící obchodní válce prohraje spíše Evropa a exportně silně orientované Německo především.

Přes jakého Brokera nakoupit akcie, aby mi stahovali daň z divi pouze 15%?

tak prej tohle titul bude stát ne 60, ale až 70 Eur. sakra a já to prodal za 74 už minulý týden :D

Hned po té, co jsem se loni zbavil s krásným ziskem a včas ČEZu jsem provedl dva dobré nákupy Mercedes a BNP.

Jak vidíte tuhle akcii v příštím půlroce ? Koukám, že poměr nákupka/dividenda docela zajímavá. Předpokládám, že lidi co jsou trochu ve vatě si tyhle auta budou kupovat dál. tihle klienti nejspíš moc nezchudnou at se děje co se děje. Teoreticky by to měla být bezpečná investice.

Nevie niekto, prečo ten 14% pokles? Ďakujem.

Poradite nekdo, jak danit zisk z prodeje Daimleru. Nakup i Prodej na Xetra - mam nejakou danovou povinnost vuci nemecku, nebo staci provest zdaneni pouze v cr?

Investici doporučení radilo dobře. Presto jsem několik měsíců Daimler jen sledoval a váhal zda do toho jít ci ne. nakonec mi ty nejlepší ceny utekly, nicméně zisk na akcii mam aktuálně 17%, takže spokojenost. Ted se rozhoduji jestli ponechat a cekat na Dalsi rust a nebo prodat. Dividenda tu totiž zase tam moc zajímavá není.

Cenám co jsou tady dnes, se dá těžko uvěřit. Ale je to už dno..?

Daimler má našlápnuto k ročnímu maximu....

Tady to začíná vypadat hodně zajímavě...

Kdyz koupim tuto akcie tady na patrii kupuji kmenove nebo preferovane akcie spolecnosti daimler? dekuji

Nějak se nemůžu rozhoupat jestli do Daimleru investovat. Co myslíte vy? Velice kladně hodnotím vlastní výrobu baterií do elektromobilů. Tam citím poměrně slušný potenciál vzhledem k tomu, že je firma v poměrně dobé finanční kondici např. oproti Tesle. Letošní výsledky jsou příznivé. Otázka je co bude když se provalil kartel ve kterých je Daimler taktéž namočený?!