Detail akcie KOMERČNÍ BANKA diskuze

Divi politika KB v příštích letech určitě nepůjde pod 70 kačen. KB je pro matku dojná kráva a nový kápo se má postarat o to, aby ta ustájená kravka dojila co to dá. A ten nerozdělený zisk tam určitě jen tak nenechají bez povšimnutí. Je to příliš lákavé sousto.

pokud se ukáže, že lidé KB prodávali, jen aby měli peníze na dárky...pak brzy vystřelí opět správným směrem.

v pátek zavřela na 1138 při denním minimu 1131. Kousek pod 1131 na cca 1127 je již další úroveň Fiba 50% rtc swingu 1040-1214, která by zároveň mohla být dalším supportem současné korekce. Dle mého názoru by však nyní cena mohla poklesnout ještě níž a konečný support by mohla najít v rozmezí 1115 (50 denní MA) a 1107 což je 61,8% rtc výše zmíněného swingu. Indiana před pár dny zmiňoval footprint institucí mezi 1095 a 1115, který je s tím zhruba v souladu. To by již mohlo být dno současné korekce. Po případném dosažení těchto hodnot se pak cena odrazí vzhůru mezi 1140 a 1150 Kč.

https://www.akcie.cz/komentare-a-doporuceni/209532-dividenda-komercni-banky-v-roce-2025-a-dalsich-letech-komentar-analytika/?utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Nezačínej si s nikým po padesátce. Vážně. To nejsou lidé – to je druh, který přežil. Tvrdí jako týden starý chleba, rychlí jako babiččiny pantofle letící tvým směrem. Než jim byly dva roky, uměli rozpoznat náladu matky podle bouchnutí hrncem v kuchyni. V pěti letech měli klíč od domu na provázku a věděli, že „večeře je v troubě – ohřej, ale nespal“. V sedmi letech vařili rajčatovou polévku bez receptu a v devíti už věděli, jak utěsnit kohoutek a utéct před sousedovým psem s kbelíkem na hlavě. Snadno obsluhovali jednoduchou pračku a uměli vyměnit duši na kole. Letní dny trávili na čerstvém vzduchu – od rána do večera. Bez mobilů, ale s konkrétním plánem: klepadlo na koberce, řeka, víčka od lahví a návrat domů po tmě s koleny, které vypadaly jako mapa bojové trasy. A nějak to přežili. Někdy bylo třeba zalepit koleno domácím způsobem pomocí slin a listu pampelišky. A když to bolelo, neplakalo se, ale říkalo se: „To nebolí, není to zlomené“. Jedli chleba se sádlem, pili vodu z hadice (plnou mikrobiomu, který by jim dnes záviděl nejeden jogurt). Nikdo tehdy neměl alergii. A pokud ano, nepřiznal to. Většina z nich prošla minimálně jednou pokusem o „únos vetřelci“. Nebo vlastními bratranci a sestřenicemi na prázdninách u tety. Znají 15 způsobů, jak odstranit skvrny od trávy, maziva, krve, bláta a inkoustu z plnicího pera protože kdysi člověk musel vypadat čistě, než se vrátil domů. A to ještě není všechno. Ve svém životě zažili: tranzistorové rádio, černobílou televizi, gramofon na vinylové desky, magnetofon a kazetový magnetofon, walkman, videorekordér (s funkcí „tracking”), CD a discman, a dnes mají tisíce písniček v kapse a… touží po zvuku kazety při přetáčení tužkou. A jakmile získali řidičský průkaz, jeli „embéčkem“ na druhý konec Evropy – bez ubytování, bez klimatizace, bez GPS. Pomáhal jim pouze silniční atlas, kde se celé Německo vešlo na dvě stránky, a v kapse měli měnu různých zemí v částkách, které sotva stačily na přežití. A nějak to zvládli. Bez Google Translate, ale s úsměvem a svačinou v kufru. Je to poslední generace, která ví, jaké to bylo žít bez internetu, bez signálu, bez starostí o baterii v telefonu protože prostě nebyl. Tito lidé znají rozdíl mezi pevnou linkou a telefonem „na šňůře v předsíni“, měli zápisník s recepty, ne aplikaci, a nepotřebovali připomínat narozeniny – protože si je pamatovali. Generace 50+ jsou lidé, kteří: umí opravit všechno izolační páskou, sponkou a kleštěmi, měli jen jeden televizní kanál a nějak se nenudili, vědí, co znamená „listovat prstem“ – ale v telefonním seznamu, a vědí, že když nezvednete telefon, „znamená to, že žijete – zavoláte zpět“. Jsou jinak stavění. Mají v sobě emocionální odolnost, odolnost z dob komunismu a reflexy vycvičené na prádelním šňůře. Poslední skuteční ninjové každodenního života. Nezačínej si s nikým po padesátce. Viděl víc, zažil víc a v kapse má mentolky, které jsou starší než vaše dítě. Prožil dětství bez autosedačky, bez helmy a bez slunečních brýlí, vzdělání bez notebooku a mládí bez scrollování. Nepotřebuje Google, protože má instinkt. A přesto má víc vzpomínek než celá vaše galerie v cloud.