Zlepšení výhledu ČEZ pro hospodaření za celý rok 2023 je z našeho pohledu zásadní a stojí na trojici faktorů – výsledku tradingu, zlepšení hospodaření v segmentech Prodej i Distribuce a vyšší disponibilitě jaderných zdrojů, uvedl v rozhovoru pro Patria.cz Martin Novák, ředitel divize finance Skupiny ČEZ. Pro Patria.cz potvrdil velký zájem o aktiva GasNet. Kdy bude rozhodnuto o vítězi jaderného tendru? Jak si ve strategii ČEZ stojí vůči sobě „velké“ a „malé“ jádro? Jaký dopad na klienty ČEZ bude mít razantní zvýšení cen u regulované části plateb za energie, proti kterým půjde zlevnění elektřiny ČEZem od ledna 2024? Pootáčí finanční ředitel ČEZ kormidlem firemních financí na prahu éry poklesu úrokových sazeb?
Patria.cz: ČEZ zakončil devět měsíců roku 2023 s meziročně vyšší EBITDA a čistým ziskem zásadně sraženým zejména mimořádným zdaněním. Než se dostaneme k výhledu, jak vy jako finanční ředitel nahlížíte na klíčová čísla výkonu firmy a jejich okolnosti?
Za uplynulých devět měsíců je jasně vidět mírný nárůst EBITDA o zhruba 6 procent na 95 miliard korun. Hlavními efekty jsou rostoucí realizační cena elektřiny, která přispěla zhruba 16 miliardami korun navíc proti loňskému roku. Proti tomu působí odvody z nadměrných tržeb s dopadem necelých 9 miliard korun. Meziroční výsledek je prozatím plus 6,8 miliardy korun z titulu výrobních zdrojů.
Zdroj: Prezentace ČEZ k výsledkům za 1-3Q23
Trading měl na úrovni meziroční změny EBITDA pokles 6,9 miliardy korun, ale zdůrazněme, že z naprosto rekordního anomálního roku 2022, kdy marže z tradingu dosáhla 18,5 miliardy korun, teď to je 6,8 miliardy korun. Pak působí několik dalších položek, které se týkají přecenění derivátů. Celkové číslo zisku z tradingu v blízkosti 7 miliard korun za prvních devět měsíců roku je však stále enormní číslo.
Těžba přispěla skoro 4 miliardami korun navíc, což je dáno přes relativně významný pokles těženého uhlí nárůstem jeho ceny.
Zdroj: Prezentace ČEZ k výsledkům za 1-3Q23
V segmentu Prodej se nám dařilo jak v ČEZ ESCO a v dodávkách velkým koncovým zákazníkům tak ve výkupu obnovitelných zdrojů. Mimořádnou položkou bylo přijetí 1,2 miliardy korun od správy železnic za neodebranou elektřinu z let 2010 a 2011 jako výsledek soudních sporů. Toto nám v součtu dělá nárůst 6 procent na zisku EBITDA.
Patria.cz: Zcela jiný pohled poskytuje rovina očištěného zisku, zasaženého zejména mimořádným zdaněním.
Ano, windfall daň je samozřejmě vidět, meziroční pokles očištěného zisku o 40 procent je z drtivé části dán právě jejím zavedením. Náklad na ni je za rok 2023 zhruba 21 miliard korun, a vysoce tak převýšila růst běžné 19% daně z příjmů.
Zdroj: Prezentace ČEZ k výsledkům za 1-3Q23
Patria.cz: Posuňme se nyní k výhledu. Zlepšujete odhad celoroční EBITDA na 115 až 120 miliard korun, dosud to bylo 105 až 115 miliard korun. To je pro trh jednoznačně pozitivní krok, na druhé straně je cítit, že naladění trhu bylo nejméně u části analytiků ještě optimističtější.
Nám pohyb výhledu přijde zásadní. Měli jsme rozpětí 105 až 115 miliard korun, teď se posouváme na 115 až 120 miliard korun.
Zlepšení na naší očekávce je dáno zejména třemi faktory. Přestože jsem řekl, že výsledek tradingu je slabší proti naprosto výjimečnému roku 2022, je stále výrazně lepší, než by se dalo očekávat za normálních okolností. To je tedy první faktor, trading výrazně pomohl.
Těmi dalšími jsou zlepšení hospodaření segmentů Prodej i Distribuce a vyšší disponibilita jaderných zdrojů a takto dohromady mix, který nás posouvá k optimismu a lepším výsledkům hospodaření.
Zdroj: Prezentace ČEZ k výsledkům za 1-3Q23
Patria.cz: Přesto se vrátím k očekávání trhu, z některých komentářů bylo cítit i očekávání pohybu výhledu na úrovni čistého zisku. Tam je to ale tedy předpokládám zejména o konzervatismu ve spojení s mimořádným zdaněním?
Mezi EBITDA a čistým ziskem je řada položek. Největšími z nich jsou daň z příjmů 19 procent a windfall daň 60 procent. Tedy dohromady 79 procent zisku před zdaněním.
Zbytek je pak ovlivnitelný úrokovými náklady a výnosy, odpisy a podobně. Proto čistý zisk ponecháváme konzervativně na původní úrovni 33 až 37 miliard korun.
Zdroj: Prezentace ČEZ k výsledkům za 1-3Q23
Patria.cz: Růst výhledu probouzí očekávání směrem dividendy.
Na to je skutečně hodně brzy, na toto téma bude čas až na jaře, ostatně jako vždy. Obecný princip našeho přístupu k dividendě se nijak nemění.
Patria.cz: Jak nahlížíte na očekávaný vývoj cen elektřiny a emisních povolenek?
Očekávaný vývoj cen elektřiny je nejlépe patrný na energetických burzách. To je nejlepší indikátor budoucího vývoje. Taktéž se promítá do naší standardní prodejní a zajišťovací strategie. Na rok 2024 jsme měli ke konci září prodáno 77 procent elektřiny na průměrné ceně 130 EUR/MWh a tedy na ceně vyšší, než je dnešní. Pro rok 2025 pak máme předprodáno 51 procent elektřiny na průměrné ceně 127 euro a pro rok 2026 to zatím je 20 procent na průměrné ceně 108 EUR/MWh.
Proti výhledu na ceny elektřiny působí vývoj na emisních povolenkách. Pro letošek máme průměrnou nákupní cenu na povolenku velice příznivých zhruba 60 EUR, což je skutečně málo a je to výsledek našich postupných nákupů. Na rok 2024 je cena u 80 EUR a stoupá přes 97 EUR v roce 2025 na 101 EUR pro rok 2026.
Zdroj: Prezentace ČEZ k výsledkům za 1-3Q23
Patria.cz: Na úrovni EBITDA nás zaujala volatilita v generované EBITDA u emisních zdrojů. Můžete pro nás objasnit hlavní faktory a případně okolnosti, za kterých by se EBITDA z výroby z emisních zdrojů mohla dostávat až do záporných hodnot?
Emisní zdroje především jsou a čím dál více budou sezónní záležitostí. Většina emisních zdrojů také vyrábí teplo jako svůj hlavní nebo vedlejší produkt. Tento trend bude neustále zesilovat.
Základní vztah na úrovni ziskovosti je mezi cenou povolenky a elektřiny a zástupci ČEZ bylo již opakovaně veřejně řečeno, že zhruba od let 2026, 2027 začne tento problém vyvěrat v plné síle. Jde o to, že cena elektřiny a povolenek se v budoucích letech k sobě velmi blíží a nezbývá tak prostor k pokrytí ceny uhlí a dalších nutných nákladů. Tím se stává výroba nerentabilní a je třeba hledat jiné modely pro její alespoň částečné udržení.
Při pohledu na jednotlivé měsíce se cena výrazně liší v létě a v zimě, takže průměrné roční číslo vám toho zas tak moc neřekne. Elektrárny produkují na jedné straně stejně nebo podobně elektřiny, zisková marže v jednotlivých měsících je ale zásadně jiná.
Pak jsou faktorem také podpůrné služby, které závisí na aktuálních a v nedávné době velmi silně proměnlivých cenách a řadě dalších faktorů typu odstávek, nasazení jiných zdrojů atd.
Patria.cz: Posuňme se k jádru. Na konci října vypršel termín a byly podány nabídky EDF, KHNP a Westinghouse na nové jaderné bloky. Ač další očekávané kroky byly komentovány, prosím o shrnutí do našeho rozhovoru.
Všechny nabídky jsme přijali. Závaznou nabídku podaly francouzská společnost EdF, jihokorejská KHNP a americko-kanadská Westinghouse. Součástí všech nabídek na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech je i nezávazná nabídka na další tři jaderné bloky v ČR.
Nyní probíhá fáze analýz těchto nabídek, kdy jednotlivé expertní týmy v uzavřených místnostech budou analyzovat tu „svou“ část nabídky. Následně bychom někdy na konci února příštího roku měli předat vládě námi navržené pořadí uchazečů. Oficiálně komunikujeme, že celkové vyhodnocení a předložení hodnotící zprávy českému státu očekává Skupina ČEZ v prvním čtvrtletí roku 2024.
Vláda bude mít následně svůj prostor, aby se tématem zabývala a následně přijde rozhodnutí. Finalizace EPC smlouvy s preferovaným uchazečem a uzavření relevantních smluv se státem se předpokládá do konce roku 2024.
Zdroj: Prezentace ČEZ k výsledkům za 1-3Q23
Patria.cz: Vláda se chystá vnést výstavbu malých a středních modulárních reaktorů do aktualizované energetické koncepce. Jak si toto téma stojí ve strategii ČEZ a „velké“ jádro vůči „malému“?
Malé modulární reaktory budou mít do budoucna svou rostoucí a velkou roli. Pilotní lokalitou je v tomto směru širší areál jaderné elektrárny Temelín, pak jsou to lokality běžných a bývalých elektráren, kde dává smysl postavit nový zdroj. Zejména Tušimice a Dětmarovice.
Aktivně jednáme s několika možnými firmami, které se vývoji modulárních reaktorů věnují. Memoranda o spolupráci v oblasti malých modulárních reaktorů máme s firmami NuScale, GE Hitachi, Rolls Royce či Holtec a také zde s EdF, KHNP a Westinghouse.
Žádné finální rozhodnutí zatím není.
Patria.cz: V srpnu jste potvrdili zájem o GasNet. Došlo na jakýkoli posun v tomto směru?
Platí, že máme o tato aktiva velký zájem. Nic více k tomu ale v tuto chvíli říct nemůžeme.
Patria.cz: Posunul se tedy ČEZ v jiné oblasti a to těžbě lithia? Pokud se nemýlím, komunikovaným termínem pro rozhodnutí, zda a jak ČEZ bude průmyslově využívat zásoby lithia, je konec roku 2023? Je tedy již v nějaké podobě kalkulovatelné, ve kterém roce by projekt měl začít generovat nějaké tržby, v jakých očekávaných dimenzích?
Rozhodnutí zatím nepadlo. Máme před sebou stále téměř dva měsíce do avizovaného termínu konce roku 2023, do kterého bychom chtěli mít finalizovanou studii proveditelnosti - takto jsme letošní milník komunikovali. Studie je jedním z podkladů pro rozhodnutí, které očekáváme v průběhu příštího roku.
Patria.cz: Médii značně rezonuje téma poměrně dramatického očekávaného růstu regulované složky cen energií. Komentář za ČEZ již poskytl přímo generální ředitel Beneš. Přesto – jaké je vaše očekávání dopadů na klientský kmen při zohlednění fixací a nefixovaných cen?
V prvé řadě vyčkejme na konec listopadu, až ERÚ vydá skutečné finální rozhodnutí. Nicméně, z toho, co nyní víme, platí komentář, který poskytl náš generální ředitel.
U dnes nefixovaných produktů změna nebude nikterak zásadní, velká část posunů v distribučních nákladech a podpoře obnovitelných zdrojů bude z pohledu celkového efektu kompenzována snížením ceny silové elektřiny. Od prvního ledna snižuje ČEZ Prodej cenu elektřiny, bude to řádově o 20 procent pod současné stropy.
Samozřejmě tam, kde byly ceny fixovány před krizovými roky, bude dopad výraznější. Tam měl ale zase spotřebitel dosud po celou tuto dobu přívětivou cenu silové elektřiny.
Patria.cz: Zastavme se ještě u roviny provozního finančního řízení. Na jedné straně je zřejmě minulostí vyhrocená situace s maržovými vklady. V jiné rovině stojíme na prahu snižování úrokových sazeb. Mění nějak ČEZ nastavení svého financování v této souvislosti?
V rovině běžného finančního řízení udržujeme relativně vysoký objem hotovosti a záložních linek, které nečerpáme. Je to odrazem naší opatrnosti vůči tomu, co se potenciálně může stát. Eskaluje konflikt na Blízkém východě bez nyní silného dopadu na ceny plynu nebo ropy, to se ale může změnit. Situace je v tomto nepřehledná. Stále si tedy držíme likviditu pro případ, že by došlo k neočekávaným nárůstům cen elektřiny a vyžadovalo by to po nás maržové vklady tak, jak tomu bylo v roce minulém.
Úrokové sazby jsou vysoko a ve spoustě indikací – zde podotýkám, že nás zajímají zejména eurové sazby – vidíme, že už bychom mohli být u linie stabilizace či poklesu.
Sazby jsou určitě vyšší, na druhou stranu dělají přesně to, co dělat měly. Měly zpomalit ekonomickou aktivitu a snížit inflaci, což se ve všech námi sledovaných zemích evidentně děje.
Před námi teď není žádné významné refinancování a tedy s dnešní znalostí věcí nepotřebujeme v blízké době vydávat dluhopisy. Stát se to nicméně může například, pokud bychom měli atraktivní akviziční příležitosti nebo chtěli dále posílit naši likviditu.
Financování obecně standardně řídíme na dlouhou dobu, tedy 7, 10 i 30 let. Z tohoto důvodu se nás bezprostřední nárůst sazeb netýká, naopak se nám na volné hotovosti aktuálně daří generovat relativně vysoké úrokové výnosy. To je vidět i v naší výsledovce, kdy dnes máme vyšší úrokové výnosy než náklady.
Ing. Martin Novák, MBA vystudoval VŠE v Praze, fakultu mezinárodních vztahů. Taktéž absolvoval Executive Master of Business Administration Program (MBA) na KATZ School of Business, University of Pittsburgh se zaměřením na energetiku. Svou kariéru začal jako daňový poradce v Price Waterhouse v roce 1994. Odtud přešel do České rafinérské, kde pracoval v letech 1996–2001. Následujících 5 let působil ve společnostech Conoco v Houstonu, ConocoPhillips v Londýně a ConocoPhillips v Praze. Ve Skupině ČEZ působí od roku 2006. Od 1. ledna 2008 je ředitelem divize finance Skupiny ČEZ, od května 2008 členem představenstva a od října 2011 do prosince 2019 byl také místopředsedou představenstva ČEZ, a. s. Během jeho působení se podařilo snížit náklady v divizi finance díky zásadní restrukturalizaci a tvorbě centra sdílených služeb a zrychlit reportování výsledků pro externí trh.