Zakladatel společnosti Roger Altman se domnívá, že pozice ministerstva financí bude v Trumpově vládě možná tou nejdůležitější. Ekonom v této souvislosti zmínil, že Trump vyhrál volby i kvůli nespokojenosti lidí s ekonomickou situací. Přesněji řečeno s tím, jak během posledních let vzrostly životní náklady. Ekonomika bude pro spolenost také zřejmě dál jedním z hlavních témat, a právě ministr financí je tím, kdo má hlavní slovo v řadě otázek ekonomické politiky.
Altman míní, že během posledních čtyřiceti nebo padesáti let se množí finanční krize. Na pozici ministra financí je tak důležité mít i člověka, který v podobných situacích ví, co je třeba udělat. K tomu ekonom dodal, že je také těžké najít někoho, kdo nikdy neměl pozici ve vládě a zároveň bude schopen okamžitě na novém místě fungovat. Na CNBC v této souvislosti poukázali na článek na WSJ, podle kterého by do funkce mohl nastoupit Kevin Warsh. S tím, že až se uvolní pozice šéfa centrální banky, Warsh přejde do čela Fedu.
Warsh již v centrální bance pracoval a podle Altmana by popsaný plán dával smysl. Jde totiž právě o člověka, který může hned začít pracovat a vyzná se jak ve fungování vlády, tak centrální banky. Na CNBC také poukázali na to, že práce nového ministra financí může být ovlivněna obavami dluhopisových trhů z růstu vládního zadlužení. A také obavami z opětovného zvýšení inflačních tlaků. Altman k tomu uvedl, že Trumpovy hlavní plány spočívají v zavedení dalších cel, vyhoštění imigrantů a snižování daní. Dopad takových kroků by přitom „práci nového ministra financí hodně komplikoval“.
Podle ekonoma stále není jasné, „jak divoce se budou nová cla zavádět“. Nicméně obecně platí, že budou mít negativní dopad na disponibilní příjmy domácností, a tudíž na hospodářský růst. K deportacím pak uvedl, že jde o velké politické téma a on není politik. Ovšem podle řady odhadů je v USA asi 11 milionů ilegálních imigrantů a většina z nich někde pracuje. Nezaměstnanost se navíc pohybuje na nízkých úrovních, a pokud by tak skutečně došlo k vyhoštění těchto lidí, „mělo by to hrozné následky na straně nabídky práce a nakonec u inflace.“
U daní chce Trump podle ekonoma prodloužit trvání úlev z roku 2017 a k tomu možná přidat další snižování daňové zátěže. To by také byl krok, který by sám o sobě zvyšoval deficit vládního rozpočtu a zvyšoval inflační tlaky. Dohromady by pak tyto tři věci pravděpodobně působily tlak na růst sazeb. Fed „může krátkodobé sazby snižovat, ale ty dlouhodobější by pravděpodobně šly nahoru a nový ministr financí by byl v těžké pozici.“
Zdroj: CNBC