Saúdská Arábie a další klíčové členské země OPEC nechaly prudce klesnout cenu ropy, tím ale podstupují obrovské geopolitické riziko. Mohou se snažit o odstranění některých těžebních společností v USA, stejně tak ale mohou na Středním východě vyvolat chaos, který se jako bumerang vrátí do zemí, které za poklesem cen ropy stojí. A to ještě dříve, než se výrazněji dotkne firem v USA. Alistair Newton z Nomury k tomu říká: „Odolnost amerických těžařů bude možná větší než odolnost zemí OPEC.“
Chris Skrebowski, který dříve působil v Petroleum Review, tvrdí, že Saúdové chtějí snížit roční růst americké těžby z 1 milionu barelů za den na 500 000 barelů za den. Takový pokles by měl zajistit větší rovnováhu. „Snaží se je vynervovat a podkopat jejich finanční důvěru. Jejich růst ale úplně nezastaví,“ říká Skrebowski. Není přitom pochyb o tom, že těžba z alternativních ložisek v USA úplně změnila celý globální trh a pro OPEC představuje existenciální hrozbu. odhaduje, že v roce 2018 se Spojené státy dostanou do stavu rovnováhy ohledně dovozů a vývozů ropy. V takovém případě by šlo o jeden z největších ekonomických obratů v moderní ekonomické historii.
Edward Morse ze se domnívá, že na situaci toho moc nezmění ani dlouhodobější nižší ceny ropy. Spojené státy se pak posunou do stavu, kdy budou čistým vývozce ropy o rok déle. OPEC tuto hrozbu dlouho podceňoval, ještě minulý rok hovořil o americké těžbě jako o plácnutí do vody. A stále tvrdí, že pro americkou těžbu jsou problémem ceny ležící pod 85 dolary za barel. Firmy jako a Devon Energy mají každopádně ceny zajištěné deriváty u většiny prodejů plánovaných pro příští rok. Pioneer Natural Resources dokonce tvrdí, že má takto pokryty dvě třetiny těžby pro rok 2016. Mezinárodní energetická agentura pak odhaduje, že pole Bakken v Severní Dakotě bude ziskové i při cenách na úrovni 42 dolarů za barel. A v McKenzie County by to mělo být dokonce 28 dolarů za barel. Technologie se totiž zlepšují a OPEC se tak zaměřuje na pohyblivý cíl.
Na pokles cen ropy mohou být citlivé jiné projekty po celém světě, včetně těžby v Severním moři, v Atlantiku u břehů Brazílie, u Angoly či na severu Ruska. Škody ale budou jen postupné. Již nyní ovšem vyvolává pokles cen ropy pod 70 dolarů za barel problémy s vládními financemi v řadě zemí, které ropu těží. OPEC se možná nezajímá o vývoj v zemích, jako je Nigérie. Ale i zde by hluboká ekonomická a politická krize mohla obrátit část země v baštu džihádistů. Řada dalších zemí včetně Libye a Egypta čelí problému s teroristy a Islámským státem. Je otázkou, co se v takových zemích stane, pokud se budou ceny ropy držet dlouhodobě na polovici cen „fiskálního zlomu“.
Salafisté se ženou jako tornádo po celém regionu a připomínají bleskovou expanzi Islámu v polovině sedmého století. Tato expanze má svůj vlastní rytmus, který není jednoduchou funkcí ekonomického vývoje a už vůbec ne cen ropy. I tak si ale Saúdská Arábie hraje s ohněm, když zkouší, kolik toho zaběhnutý politický systém vydrží.
Autorem je Ambrose Evans-Pritchard.
Zdroj: The Telegraph