Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes ponechala beze změny na dvou procentech sazbu proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu. Členka bankovní rady Karina Kubelková po jednání rady nevyloučila další snižování rezervy v budoucnu. Dvouprocentní sazbu uplatňuje ČNB od října.
"Pokud bude i nadále pokračovat současný trend přirozeného odeznívání cyklických rizik z bilancí bankovního sektoru, budeme sazbu rezervy pozvolně snižovat. V případě výrazného zhoršení ekonomické situace a vzniku významných neočekávaných úvěrových ztrát jsme připraveni sazbu snížit výrazněji, případně rezervu zcela uvolnit, a podpořit tak plynulé úvěrování reálné ekonomiky," řekla Kubelková. Podotkla, že finanční cyklus v Česku je v sestupné fázi a blízko svého dna.
Letos v dubnu dosáhla sazba proticyklické kapitálové rezervy vrcholu na 2,5 procenta. Od té doby ji ČNB dvakrát snížila, pokaždé o čtvrt procentního bodu.
Rezervu mají banky i další úvěrové instituce vytvářet jako ochranu proti rizikům, která plynou z nadměrného růstu úvěrů. V době růstu úvěrů by měly rezervu vytvářet, naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Vytváření rezervy se může projevit zpomalením růstu úvěrů, zejména těch rizikovějších.
Sazba platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva i obchodníky s cennými papíry. ČNB stanovuje sazbu této rezervy čtvrtletně, o jejím zvýšení rozhoduje zpravidla s ročním předstihem. O rozpuštění rezervy může centrální banka rozhodnout s okamžitou platností.
Proticyklickou kapitálovou rezervu zavedla evropská směrnice CRD IV jako nástroj pro zvýšení odolnosti finančního systému. ČNB sazbu rezervy poprvé vyhlásila na podzim 2014.
ČNB: Finanční sektor v ČR zůstává odolný i vůči zhoršenému ekonomickému vývoji
Finanční sektor v Česku zůstává podle zátěžových testů odolný i vůči zhoršenému ekonomickému vývoji. Na dnešní tiskové konferenci o tom informovali představitelé České národní banky (ČNB) při zveřejnění Zprávy o finanční stabilitě.
Bankovní sektor jako celek by podle ČNB plnil regulatorní kapitálové požadavky jak v základním scénáři vývoje ekonomiky, tak i v hypotetickém nepříznivém scénáři. Dopad nepříznivého scénáře do kapitálového vybavení bank by však byl citelný. Značný nárůst úvěrových selhání a silné oslabení ziskovosti by vedly k rozpuštění proticyklické kapitálové rezervy.
"Výchozí pozice bankovního sektoru je příznivá. Za klíčový faktor považujeme vývoj kvality úvěrového portfolia. Vidíme signály mírného zhoršování u úvěrů nefinančním podnikům a domácnostem, proto situaci pečlivě monitorujeme," uvedl ředitel sekce finanční stability ČNB Libor Holub.
Bankovní sektor jako celek ale podle něj zatím nezaznamenal zvýšené úvěrové ztráty a zůstává ve velmi dobré kondici. Firmy a domácnosti však budou čelit složitým ekonomickým podmínkám i v roce 2024. "Potenciální dopady na jejich finanční zdraví budeme i nadále vyhodnocovat a situaci v bankovním sektoru pozorně sledovat,“ dodal.
Zpráva o finanční stabilitě hodnotí zdraví domácího finančního sektoru a jeho odolnost vůči nepříznivým šokům. Tento podklad byl pro bankovní radu východiskem pro nastavení takzvané makroobezřetnostní politiky, jejímiž hlavními nástroji jsou kapitálové rezervy bank a horní hranice ukazatelů pro poskytování spotřebitelských úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí.