Na čem se štěpí Spojené státy, co čekat po prezidentských volbách v ekonomice, proč rozhodnou hlasy sotva dvou procent voličů a proč nakonec – s vyšší mírou pravděpodobnosti – vyhraje Donald Trump? Hostem aktuálního dílu podcastu MakroMixér je Jan Hornát, amerikanista a vedoucí katedry severoamerických studií na Fakultě sociálních věd UK. Na úvod tradiční otázky pro hlavního ekonoma Patrie Honzu Bureše, které se tentokrát amerických prezidentských voleb budou držet: Jak trhy prožívají nervozitu kolem amerických voleb? Jak tyto volby dopadnou na českou ekonomiku? Podcast MakroMixér pravidelně vybírá tři důležitá ekonomická témata, ve druhé části vyzpovídává zajímavé a chytré hosty. Zaposlouchejte se!
"Jsou tam témata, která trhy prožívají určitě a v tuto chvíli bych možná řekl, že to je trochu zastíněné na trzích, spíše rozhodováním americké centrální banky, amerického FEDu, hodně se hraje o to, jakým tempem půjdou dolů úrokové sazby ve Spojených státech. V reakci přece jenom na trochu slabší, teď čísla z trhu práce. Takže to je asi to ústřední téma a i bych řekl, že optikou té měnové politiky v tuhletu chvíli trhy trošku hodnotí ty americké volby, to se asi ještě změní, protože těch témat, které vlastně se tam dají rozehrát na trzích skrze americké volby je celá řada, ať už je to třeba eventuálně zvýšené geopolitické napětí, zvýšené, řekněme, obchodní tlaky v případě zavádění nových cel, daňové změny, to všechno jsou věci, které nakonec na těch trzích mohou rezonovat. V tuhletu chvíli bych řekl, že primárně opravdu se jedná o tu americkou měnovou politiku, která hodně hýbe těmi globálními trhy," zahajuje téma Jan Bureš.
Jak tedy mohou americké prezidentské volby zasáhnout českou ekonomiku? "Já si myslím, že zásadní je ten efekt výsledku voleb na zahraniční obchod. Existuje zde nemalé riziko, že v případě vítězství Donalda Trumpa takzvaně přituhne v globálním obchodě, a to je samozřejmě pro malou otevřenou ekonomiku, jako je Česko, špatná zpráva. No, z pohledu vlastně celkových obchodních vztahů Česka se Spojenými státy, tak to není až tak vlastně první pohled významný obchodní partner, tuším, že se pohybuje někde okolo desátého, jedenáctého místa. Přesně teď nevím, ale je důležité, že ty vývozy do Spojených států jsou relativně zajímavé, jsou to vývozy s relativně vysokou přidanou hodnotou, například letecký průmysl, zbraně a podobně a současně velká část firem třeba nevyváží přímo českých do Spojených států, ale má tam své investice, vyrábí přímo na místě, a to na trhu, který je velmi sofistikovaný. To, že vlastně se tam prosadíte už něco znamená a z tohohle pohledu je ten americký trh pro nás důležitý, zajímavý," říká v podcastu Bureš.
Celkově je to podle něj i o politice hospodářské soutěže, respektive kontroly akvizicí a fúzí, což může bránit rozvoji. "A chci ještě u toho zahraniční obchodu zmínit jednu věc důležitou, náš hlavní obchodní partner, Německo je extrémně provázán se Spojenými státy, je to tam obchodní partner číslo dvě. A z tohohle toho pohledu je to vlastně pro Česko velmi důležité," dodává hlavní ekonom Patria Finance.
Přidává další dva pohledy na téma. "Pokud by ochladnutí transatlantických vztahů vedlo k tomu, že se zvýší rizikové prémie tady na středoevropská aktiva, která na tu geopolitiku klasicky jsou víc náchylná, tak to může pocítit třeba i česká koruna. A ten poslední důležitý kanál, už jsem to trošku zmiňoval v té první vlastně otázce, to, co teď i trhy hodně sledují, je, co bude dělat americký FED a ten výsledek voleb do značné míry skrze to, jak budou nastavená cla, jakým způsobem bude nastavená rozpočtová politika, může ovlivnit to, jak silné budou inflační tlaky ve Spojených státech amerických, jak se budou vyvíjet úrokové sazby ve Spojených státech amerických a ve scénáři, řekněme, relativně pomalejšího poklesu úrokových sazeb v USA, hypoteticky v případě vítězství Donalda Trumpa vysoká cla, vyšší inflační tlaky, pomalejší pokles amerických úrokových sazeb, tak to může znamenat obecně tlaky na ty rizikovější kouty, řekněme, globální ekonomiky, kam patříme i my, takže tohle je věc, kterou je také dobré sledovat, protože je to jeden z kanálů potenciální nákazy, který tady vlastně na stole, na stole může být," říká Bureš v podcastu. Pojďme ale již na jeho hosta Jana Hornáta.
Emocionální polarizace
Komu Jan Hornát v amerických prezidentských volbách fandí? „Fandím, aby v Americe vyhrála racionální politika, která dokáže depolarizovat tu zemi, která opravdu se potápí v té afektivní emocionální polarizaci, která prostě není produktivní,“ říká amerikanista s tím, že tamní systém je do jisté míry nastaven tak, aby polarizaci nějakým způsobem generoval.
„Právě, když máte opozici a vládnoucí stranu, které jsou schopny nějakým způsobem spolu spolupracovat, tak tam vzniká ta produktivní politika, ten vitální střet, který byl historicky pro Ameriku historicky velmi důležitý a který se v tuto chvíli vytrácí.“
Jako vhodný příklad vidí Hornát tzv. studenou válku. „Tam byl jasný ideologický, ekonomický a bezpečnostní soupeř, proti kterému se politika v těch nejhorších časech dokázala semknout. Vidíme to na způsobu, jak volí vlastně jednotliví legislativci v Senátu a ve Sněmovně reprezentantů,“ pokračuje Hornát s tím, že aktuálně jsou dva tábory mnohem víc dál od sebe a už mizí senátoři a kongresmani, kteří by hlasovali napříč politickým spektrem.
Tento fenomén je navíc doložitelný na datech. Podle Hornáta v 90. letech, když se například ptali demokratických voličů, jak vnímají ty republikánské, kolem 20 % demokratů vnímalo velmi nepříznivě tu druhou stranu ve smyslu hostility a nepřátelství. Dneska ty průzkumy jsou na 65 až 70 % pro obě strany.
Sociální darwinismus
Navíc se posunulo vnímání politických soupeřů na novou úroveň. Podle Hornáta se totiž obě hlavní strany vzájemně vnímají jako hrozba pro národní bezpečnost, hrozba pro duši Ameriky - o tu se vždycky nějakým způsobem bojovalo, ale teď ty propasti jsou mnohem hlubší. Jsou průzkumy, které zkoumají, jak moc nalevo / jak moc doprava se posunují obě strany.
„Obě strany se od středu jasně oddalují, takže to už je polarizace, kdy překročení k té druhé straně je vnímáno jako naprostá politická slabost, jako prohra,“ říká Hornát s dovětkem, že je politika vnímána spíše v kontextu sociálního darwinismu – my musíme bojovat proti té druhé straně a musíme ji pokořit, protože když ji nepokoříme, tak ona pokoří nás. To Hornát považuje obecně za riziko pro demokratické politické systémy.
Shora, nebo zespodu?
Hornát uvádí, že američtí politologové tuhle otázku rozebírají dopodrobna. Někteří mají teorie, že přičina pramení shora, liberálnější politologové by to možná detekovali do poloviny devadesátých let, kdy nastoupil nový lídr Republikánské strany, který získal pro Republikánskou stranu po dlouhých 40 letech zpátky Sněmovnu reprezentantů.
Stejně tak ale podle Hornáta rezonuje opačná teorie o vlivu zespoda. „Máme teorie, které říkají například, že v osmdesátých letech, kdy Reaganova vláda zrušila různé podmínky pro federální licence pro média, tak ve stejném období se objevuje obrovský boom show atd., které se čistě zaměřovaly na jednu politickou linii a tím pádem víc zdůrazňovaly určitý typ argumentů na úkor objektivity,“ vysvětluje Hornát. Podle Hornáta jsou tedy ve finále faktory jak zeshora, tak zespoda důležité podobnou měrou.
Klíčová témata
„Společnost je samozřejmě nyní více rozdělená, polarizovaná, ale témata jsou vlastně historicky dost podobná,“ začíná Hornát, podle kterého průzkumy ukazují, že prim hraje jako obvykle ekonomika.
„Stav ekonomiky, inflace, pracovní místa, přístup k hypotékám je na prvním místě v současné době.“
„Ale to druhé místo bych řekl, že zabírá otázka migrace, která zase je dramatičtější po konci studené války, kdy se ještě mnohem více otevírají americké hranice,“ pokračuje Hornát.
Zároveň Hornát upozorňuje na kulturní aspekt, podle některých je totiž nápor migrace už takový, že vlastně podrývá duši Ameriky, ideologii, na které, na které Amerika byla založená.
„Na třetí místo bych zařadil otázku potratů. Ta otázka se týká vlastně bezprostředně rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2022, kdy Nejvyšší soud řekl, že potraty nejsou pod ochranou, řekněme, americké ústavy, ale každý stát může rozhodovat v otázce potratů dle svého uvážení,“ dokončuje Hornát výčet.
Inflace
„Rétorika, která pochází z Trumpovy administrativy, trochu nabourává zažitý narativ a vsugerovává Američanům, že se nemají tak dobře.“
Důvodem je podle Hornáta to, že za Bidenovy administrativy to vypadá, že v průměru bude inflace na 5 %, což samozřejmě v porovnání třeba s Obamou nebo právě s Trumpem, kdy jsme se pohybovali kolem těch 2 % je více než dvojnásobek.
„Ale furt je to z nějaké únosné míry, ale to, co jakoby běžný Američan nejvíc hodnotí, co když se dívá na stav ekonomiky a co nejvíce pocítí, je vždycky otázka ceny benzínu, protože americká auta prostě nemají tak šetrné motory jako ty evropské,“ ilustruje Hornát.
„Pak otázka amerického snu ve smyslu vlastnictví nemovitosti,“ pokračuje Hornát s tím, že ceny nemovitostí v uplynulých letech skokově rostly. Navíc se podle Hornáta tento problém přesunuje i do vyšších cen nájmů, které s tím úzce souvisí.
„Další věc, kdy pro mladé rodiny se dostupnost amerického snu vytrácí,“ dodává Hornát s tím, že třeba Harrisová nabízí konkrétní řešení této problematiky, za kterou do jisté míry stojí období vyšších úrokových sazeb Fedu.
Zahraniční politika
Propojení s zahraniční politikou je podle Hornáta složitější voliči vysvětlit. „Často se problémy redukují, že ty každodenní problémy jako je inflace, nezpůsobuje globální trh. Harrisová říká, že to způsobily ziskuchtivé americké korporace, které si zvyšují ceny, využívají situace a zvyšují zisky,“ uvádí Hornát.
„Když nastupoval Biden, jeho ministr zahraničí Antony Blinken měl proslov o tom, jaká bude zahraniční politika Spojených států,“ pokračuje Hornát. A Bidenova administrativa to podle Hornáta rámovala tak, že to bude zahraniční politika pro střední třídu.
„On vlastně explicitně v projevu řekl, my jsme tady žili ve washingtonské bublině a reagovali jsme a udělali jsme zahraniční politiku na základě této bubliny a my se musíme víc propojit se střední třídou, která nejvíce trpí v důsledku vlivů globalizace,“ vysvětluje Hornát.
Přínos migrace
Podle Hornáta se debata o migraci vztahuje u republikánů jasně ke kultuře a bezpečnosti a u demokratů ke kriminalitě. „Mě vlastně překvapuje, že ekonomický přínos migrace [vyšší přirozené tempo růstu oproti Evropě] není něco, na čem by Demokraté dokázali migraci prodávat, aby kontrovali Republikánům kritizujícím, že ji nějak výrazně neomezili nebo nezastavili.
„Jakýkoliv obchod kdekoliv projíždíte v USA má velké bannery a říká: „Potřebujeme pracovní sílu“. Na americkém pracovním trhu je velký nedostatek dlouhodobější pracovní síly, což v důsledku přispívá i k té inflaci, protože třeba není dostatek rukou na sběr paprik, což tlačí na jejich ceny,“ líčí Hornát s podivem, že Harrisová tuto kartu nehraje silněji.
"Ono to souvisí a naráží na to, že Amerika je tak velká, různorodá země, že republikánský volič ze severu Wisconsinu bude mít úplně jiné zkušenosti s migrací než republikánský volič třeba v Arizoně," uzavírá Hornát.
Podle Hornáta je navíc možné, že i Trump v případě vítězství by roli migrace přerámoval a uznal ji jistou důležitost pro udržení sociodemografické stability a pracovního trhu. "Ani v prvním prezidentském období nakonec nedošlo k opravdu makrantnímu oslabení migrace," podotýká Hornát.
Cla na dovoz
V prezidentské debatě byl Trump vyzván, aby konkretizoval možnou podobu cel, což neudělal. "Mluví se o tom, že by clo bylo 20 % na všechno, co směřuje do Spojených států," uvádí Hornát s tím, že to by představovalo extrémnější variantu.
"Historicky Kongres předal americkému prezidentovi velké pravomoce týkající se jednostranného uvalování cel, v podstatě je to do jisté míry poučení z tzv. Velké deprese, kdy Kongres zavedl Smooth-Hawleyový celní tarif.
Podle Hornáta se obě strany možná shodnou na identifikaci problémů, ale mají jiné mechanismy a nástroje, kterými je chtějí řešit. "Tady skutečně vidím u Trumpa otázku celní politiky, vnímají linku přímo do státní kasy, a díky tomu možnost snižovat daně. U Demokratů a u Harrisové je to spíše otázka podpory domácí ekonomiky skrze různé subvence, granty, úlevy, které jsou samozřejmě náročnější na státní rozpočet, ale odrážejí zkušenost s Čínou," tvrdí Hornát.
Role Číny
"Konsenzus napříč stranami na konci devadesátých let byla relativně jasná podpora ze strany Spojených států, aby se Čína stala součástí Světové obchodní organizace a ta idea byla taková, že se Čína liberalizuje," vzpomíná Hornát s tím, že tenhle scénař se nenaplnil.
"Z Číny se stal kompetitor, nejen bezpečnostní, ale i ekonomický pro Spojené státy a teď jediný způsob je ji porazit v její vlastní hře. Stát bude mnohem aktivnější v ekonomice, bude aktivněji podporovat své podniky," uvažuje Hornát.
Na druhou stranu považuje Hornát debatu o americkém dluhu z velké části vlastněném právě Čínou a Japonskem, která rezonovala před deseti lety, aktuálně za nepříliš důležitou. "Myslím, že tenhle argument už vlastně i mezi ekonomickými experty v těch administrativách není tak silný, obava z toho, že by Čína americké dluhopisy nějakým způsobem znehodnotila třeba velkoprodejem nehraje takovou roli," dodává amerikanista.
Vztahy s Evropou
Vazby na Evropu postupně slábnou a podle Hornáta dominantním tématem s vazbou na kontinent je válka na Ukrajině.
"Američané věří, že se Evropa může a musí o sebe postarat sama. 'Takže proč bychom se jí měli tolik věnovat?' Není to jako během studené války, tam přece jenom zájmy byly těsnější," vysvětluje Hornát.
Podle Hornáta však větší strategická autonomie může pomoci jak USA, tak Evropě a nevnímá ji vyloženě negativně. Stejně tak se najdou američtí politici, kteří stále uznávají užší vazby na Evropu, a kterým se třeba ani tolik nelíbí snahy EU o posilování autonomie v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky. "Vždycky nějaký americký politik vyskočí a táže se, proč potřebujete autonomii, když tady máme Severoatlantickou alianci, úplně se jim to nelíbí," uvádí vše do kontextu amerikanista Hornát.
Výstupy z podcastu MakroMixér naleznete na Patria.cz a Hlidacipes.org a samotné podcasty ve službách Spotify, Apple Podcasts, YouTube (Music) či SoundCloud. Podcast MakroMixér pravidelně vybírá tři důležitá ekonomická témata, ve druhé části vyzpovídává zajímavé a chytré hosty. Zaposlouchejte se!
