Evropská komise navrhuje omezit příjmy výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů, kteří mají nebývalé zisky v souvislosti s rekordním růstem cen. Oznámila to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, podle níž krizové opatření přinese členským zemím Evropské unie 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Na pomoci se budou podílet i poplatky získané od producentů fosilních paliv, dodala.
Unijní exekutiva také chce, aby členské země povinně omezily spotřebu elektřiny v nejvytíženějších hodinách o pět procent. Celkovou poptávku po elektřině doporučuje komise do konce března příštího roku snížit o desetinu. Hodlá rovněž pracovat na dlouhodobé reformě energetického trhu.
Komise přichází s návrhy pět dní po mimořádném jednání ministrů energetiky, kteří unijní exekutivu vyzvali k rychlé přípravě konkrétních kroků k omezení dopadu vysokých cen na obyvatele a firmy. V jejich rámci chce EK podle dosud neoficiálních informací uniklých do médií stanovit nejvyšší prodejní cenu elektřiny vyráběné ze solárních, větrných, jaderných, hnědouhelných zdrojů či biomasy na 180 eur za megawatthodinu. Veškerý zisk nad tuto cenu budou moci využít státy na svá podpůrná opatření.
Von der Leyenová dnes zopakovala, že zásadní podíl na bezprecedentním zdražování mají ruské manipulace s dodávkami plynu. Rusko podle pozorovatelů snižováním objemu dodávaného plynu či úplným zastavováním dodávek reaguje na postoj evropských zemí k jeho agresi vůči sousední Ukrajině a jejich jasnou podporu bránícímu se Kyjevu. Moskva opakovaná omezení dodávek obvykle zdůvodňuje technickými problémy.
"Raději plyn spálí, než by ho dodávali... Tenhle trh už nefunguje," prohlásila dnes šéfka komise. EU podle ní sice již výrazně omezila svou závislost na ruském plynu a naplnila 84 procent kapacity svých zásobníků, v zájmu stabilizace cen však musí podniknout další kroky.
Členským zemím by měla pomoci i možnost odebrat 33 procent nadměrných zdanitelných zisků z letošního roku ropným firmám a producentům dalších fosilních paliv. Týkat se to bude letošních zisků, které o 20 procent převýší průměrné zisky z posledních tří let.
Naproti tomu mezi dlouhodobými plány je oddělení ceny plynu a elektřiny, na jejíž zdražení má v současnosti právě plyn klíčový vliv. "Proto podnikneme hlubokou a celkovou reformu trhu s elektřinou," slíbila von der Leyenová. Lidé i firmy by podle ní měli více těžit z nízkých výrobních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů, do nichž se EU chystá dále investovat a snižovat podíl plynu na její výrobě.
Současná krize si žádá změnu systému, míní šéfka EK, vyzdvihla potenciál vodíku
Evropská unie musí za současné energetické krize usilovat o "změnu paradigmatu", nikoli pouze o rychlou náplast na palčivé problémy, řekla dnes v projevu v Evropském parlamentu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vyzdvihovala při tom potenciál vodíku a ohlásila vytvoření nové "banky", která má pomoci vybudovat trh s tímto zdrojem. Také znovu hovořila o potřebě rozsáhlé reformy trhu s elektřinou.
"Vodík může v Evropě znovu rozdat karty," prohlásila předsedkyně EK. Počátky energetické transformace už jsou podle ní patrné, například na severu Německa, kde jezdí vlaky poháněné "zeleným vodíkem". "Musíme naši vodíkovou ekonomiku posunout z něčeho okrajového do velkého měřítka," pokračovala.
Evropská komise podle ní za tímto účelem zřídí "Evropskou vodíkovou banku", která pomůže vybudovat budoucí trh s vodíkem. Nový orgán prý bude moci investovat tři miliardy eur (přes 70 miliard Kč) a bude těžit především z prostředků z unijního fondu pro inovace. "Musíme vytvořit tvůrce trhu s vodíkem, ve snaze zacelit mezeru v investicích a propojit budoucí dodávky s poptávkou," řekla von der Leyenová.
"Ne jen rychlá záplata, ale změna paradigmatu, skok do budoucnosti," popsala způsob, jak by podle ní měla EU přistupovat k současné energetické krizi přiživované Ruskem a výpadkem jeho dodávek plynu. Vývoj, který souvisí s ruskou agresí vůči Ukrajině a jasnou evropskou podporou bránícího se Kyjeva, vyhnal cenu suroviny na rekordní hodnoty a přispívá tak také k vysokým velkoobchodním cenám elektřiny.
Vedle zmíněných chce komise v říjnu změnit dočasně uvolněná pravidla pro státní podporu firmám. Díky tomu budou moci členské země poskytnout záruky, aby mohly firmy nabízející elektřinu na termínových trzích získat dostatek likvidity, což má rozhýbat ochromený trh.
EU chce novou referenční cenu plynu, dosavadní systém jejího určování vnímá jako zastaralý
EK chce také vytvořit novou referenční cenu plynu, neboť dosavadní klíčový termínový kontrakt na plyn ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) je podle ní zastaralý. Na LNG Evropa stále více spoléhá při naplňování svých zásobníků. Současný benchmark ale stojí na dodávkách z plynovodů a žádná regionální cena pro dovoz extrémně zmrazeného paliva přes moře neexistuje.
„Určující ukazatel používaný na trhu s plynem – TTF – nebyl přizpůsoben“ dramaticky pozměněné situaci na evropském trhu s plynem, který se od plynovodů obrací k LNG, uvedla Leyenová. LNG dodávaný do terminálů na severozápadě Evropy je zhruba o třetinu levnější než cena plynu v TTF.
Šéfka unijní exekutivy také oznámila, že Evropská unie jedná v rámci snah o snížení ceny plynu s Norskem, které je regionální energetickou velmocí. Není zatím jasné, jak je tento nečlenský stát EU ochotný snížit ceny na pomoc svému unijnímu spojenci. Premiér Jonas Gahr označil evropský strop za špatný nápad, který podle něj skončí potlačením nabídky, uvedl Bloomberg.
Zdroje: ČTK, Bloomberg, Patria.cz