Polská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na šest procent. Pokračuje tak ve zpřísňování měnové politiky v reakci na vysokou inflaci. Podle agentury Bloomberg je rozsah dnešního zvýšení základní sazby v souladu s očekáváním analytiků.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Polsku v květnu podle předběžných údajů zrychlil na 13,9 procenta z dubnových 12,4 procenta. Inflace se tak nachází na nejvyšší úrovni od října 1997 a vliv na ni má zejména růst cen komodit kvůli válce na Ukrajině.
"Očekává se, že v příštích čtvrtletích budou přetrvávat faktory, které nyní zrychlují růst cen, včetně těch, jež souvisejí s ruskou agresí vůči Ukrajině," uvedla centrální banka v tiskové zprávě. "Zvyšování úroků společně s polevením šoků, které nyní zvyšují ceny, přispěje k postupnému poklesu inflace v příštích letech," dodala.
Polská centrální banka zahájila zvyšování úroků loni v říjnu. Připojila se tak k centrálním bankám v Česku a Maďarsku, které začaly úroky zvyšovat již loni v červnu.
Začátkem tohoto měsíce bankovní rada České národní banky (ČNB) zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Meziroční růst spotřebitelských cen v České republice v dubnu zrychlil na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Inflace je tak v Česku nejvyšší od roku 1993.
Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval viceguvernérkou ČNB předsedkyni Národní rozpočtové rady Evu Zamrazilovou a novými členy bankovní rady hlavní analytičku Hospodářské komory a poradkyni premiéra Karinu Kubelkovou a ředitele sekce finanční stability ČNB Jana Fraita. Zeman při jmenování upozornil, že ČNB má při boji s inflací k dispozici kromě zvyšování úrokových sazeb i další nástroje, které podle něj nebyly dosud zcela využívány.