Zdaňování takzvané superhrubé mzdy v tuzemsku po 13 letech zřejmě skončí. Sněmovna při nočním schvalování daňového balíčku přijala návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), který toto zdaňování ruší. Místo toho se má od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou asi nad 140.000 korun měsíčně část příjmů nad tuto hranici sazbou 23 procent. Zrušení ještě není definitivní. Zákon musí posoudit Senát a podepsat prezident. Sněmovna schválila rovněž takzvaný stravenkový paušál jako alternativu k současným stravenkám. Pro schválení balíčku jako celku s přijatými úpravami hlasovali poslanci ANO, ODS, KSČM, SPD a dva nezařazení poslanci Václav Klaus a Tereza Hyťhová.
Sněmovna přijala i další část Babišova návrhu, která rozvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Podle ministerstva financí by bez této změny nebylo zrušení superhrubé mzdy proveditelné. Babiš uvádí dopad na státní rozpočet v objemu asi 52 miliard korun. Návrh státního rozpočtu na příští rok s tím ale nepočítá. Dopady na veřejné rozpočty vyvolaly kritiku nejen z opozice, ale i z koaliční ČSSD.
O obdobném návrhu vicepremiéra a předsedy koaliční ČSSD Jana Hamáčka se už dnes nehlasovalo. Hamáček navrhoval sazbu 19 procent a 23 procent pro část příjmů zhruba nad 140.000 korun měsíčně. Pro zrušení superhrubé mzdy podle Babišova návrhu hlasovali vedle poslanců hnutí ANO také poslanci ODS, SPD, nezařazení poslanci i poslanec TOP 09 František Vácha.
Proti Babišovu návrhu na zrušení superhrubé mzdy již dříve protestovala Národní rozpočtová rada. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) podporuje Babišův návrh prezident Miloš Zeman, ale pouze na dva roky. Schválený Babišův návrh však není časově ohraničen. Podle ministryně nebylo legislativně možné ho časově omezit.
Sám Babiš v důvodové zprávě uvádí, že navrhované snížení daňového zatížení práce je zamýšleno pouze na dva roky. O definitivním daňovém režimu a výši sazeb se podle něj rozhodne podle aktuálního ekonomického a fiskálního vývoje. Ministryně financí řekla, že návrh nešel z legislativních důvodů napsat jinak.
Podle výpočtu Národní rozpočtové rady bude zrušení superhrubé mzdy podle Babišova návrhu znamenat výpadek celkových daňových příjmů 88 miliard korun. Z toho by o 58,1 miliardy korun přišel státní rozpočet, o 7,8 miliardy rozpočty krajů a o 22,1 miliardy korun příjmy obcí.
Ministryně Schillerová odhadla dopad schválených poslaneckých změn do veřejných rozpočtů zhruba na 130 miliard korun. Z toho jen na státní rozpočet podle ní připadne 87 miliard. Například zvýšení daňové slevy na poplatníka podle ní bude znamenat výpadek 35 miliard korun. Neuvedla, jaký dopad bude mít zrušení superhrubé mzdy.
Sněmovna schválila návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka. Dosud činí 24.840 korun a nově by měla odpovídat průměrné hrubé mzdě za předminulý rok. Poslanec uvádí, že v roce 2021 by činila sleva 34.125 korun.
Sněmovna spolu s tím v daňovém balíčku schválila také zavedení stravenkového paušálu. Přijala i snížení sazby spotřební daně z motorové nafty o korunu na litr. Naopak nepřijala žádný návrh na zvýšení sazeb daně z hazardu.
Schválila zvyšování spotřební daně z tabákových výrobků, ale dala přednost rychlejšímu růstu daně, než navrhovala vláda. Předložil ho Zbyněk Stanjura (ODS) a podpořil ho rozpočtový výbor. Státní rozpočet by tak mohl získat v příštím roce navíc asi 2,1 miliardy korun. Ministerstvo financí na dotaz ČTK sdělilo, že nelze předpovědět dopady na cenu pro spotřebitele, protože firmy pravděpodobně sáhnou k výraznější cenové konkurenci.
Obce budou také moci nově stanovovat koeficient u daně z nemovitosti až na jedno desetinné místo, například 1,5 nebo 4,5. Nyní mohou použít jako koeficienty pouze celá čísla 2,3,4, a 5. S návrhem uspěl v rozpočtovém výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Podpořilo to i ministerstvo financí, podle něj existuje po tomto řešení poptávka ze strany obcí.
Další z návrhů Mikuláše Ferjenčíka za Piráty zasahuje příjmy z prodeje cenných papírů. Návrh Ferjenčíka zavádí limit 20 milionů korun v rámci jednoho zdaňovacího období. Nad tento limit mají být příjmy daněny.
Sněmovna rovněž umožnila podnikatelům mimořádné odpisy majetku sloužícího k podnikání. Vztahovat se to má na majetek pořízený od letošního 1. ledna do 31. prosince příštího roku. Majetek v první skupině, například některé zemědělské stroje, by se odepisoval jen jeden rok místo tří let. Majetek v druhé skupině, například auta, by se odepisoval tři roky místo pěti let.
Hamáček: Schválený daňový balíček je nezodpovědnou sekerou. Podle Pirátů šílenost
Daňový balíček, který v noci schválila Sněmovna, je podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka nezodpovědnou sekerou zaseklou poslanci ANO, ODS a SPD. Místopředseda rozpočtového sněmovního výboru Mikuláš Ferjenčík z Pirátů hovoří o rozpočtové šílenosti. Podle Jana Skopečka z ODS je to ale dobrá zpráva, která povede k růstu čistých příjmů zaměstnanců. Vyplývá to z jejich reakcí na twitteru a v České televizi.
Hamáček na twitteru napsal, že Sněmovnu při hlasování o daňovém balíčku opustil rozum. "V příštích měsících a letech nás bude hlava bolet nejen z následků covidu, ale i z nezodpovědné sekery zaseklé poslanci ANO, ODS a SPD," uvedl.
Ministryně Alena Schillerová (za ANO) odhadla dopad schválených poslaneckých změn do veřejných rozpočtů zhruba na 130 miliard korun. Z toho jen na státní rozpočet podle ní připadne 87 miliard.
Ferjenčík České televizi řekl, že daňový balíček je z hlediska rozpočtové politiky "prostě šílenost", na kterou stát nemá peníze. Dopad do rozpočtu státu a samospráv bude obrovský. "Zákon jako celek je prostě iracionální," řekl.
Sněmovna v balíčku schválila i Ferjenčíkův návrh na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka. Ta dosud činí 24.840 korun a nově by měla odpovídat průměrné hrubé mzdě za předminulý rok, příští rok by podle pirátského poslance činila 34.125 korun. Ferjenčík ale televizi řekl, že nečekal, že Sněmovna schválí jeho návrh i návrh ANO na snížení sazby daně na 15 procent. Pirátský návrh byl podle něho jen alternativou k návrhu ANO a Piráti čekali, že si Sněmovna vybere jen jeden z nich a druhý nepodpoří.
Poslanec Jan Skopeček České televizi řekl, že je rád, že se po letech pokusů ODS konečně podařilo superhrubou mzdu zrušit. ODS přijde při projednávání návrhu na příští rok s návrhy, kde je možné ušetřit na výdajové straně rozpočtu. "Když se někde daně snižují, musí se hledat úspory," řekl. Podle něj bude také nutné kompenzovat výpadek obcím a krajům.
Předseda lidovců Marian Jurečka na twitteru uvedl, že mu ministryně Schillerová neukázala výhody zrušení superhrubé mzdy na konkrétních příkladech lidí s průměrnými příjmy, dětmi nebo hypotékou. "Mlčela, protože by argumentačně prohrála," napsal na adresu ministryně Jurečka.
Vývoj konceptu superhrubé mzdy:
Současný koncept výpočtu daně z příjmů fyzických osob ze superhrubé mzdy schválila Sněmovna v srpnu 2007 (s platností od ledna 2008) v tehdejší reformě veřejných financí, kterou navrhla koaliční vláda Mirka Topolánka. Kabinet vedený ODS se tak snažil naplnit předvolební slib jednotné sazby daně z příjmu fyzických osob 15 procent (do té doby platila čtyři daňová pásma dle výše příjmů se sazbami 12, 19, 25 a 32 procent).
Slíbených 15 procent se však zaměstnanci nedočkali, protože daň se začala nově vypočítávat místo z hrubé mzdy z takzvané superhrubé mzdy, což je mzda včetně sociálního a zdravotního pojištění, které za zaměstnance odvádí státu zaměstnavatel. Ve skutečnosti tak nová sazba byla 23,1 procenta reálného zdanění.
Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Lidé, kteří mají plat vyšší, než je čtyřnásobek průměrné mzdy, tedy přibližně nad 140.000 Kč, kromě toho od roku 2013 odvádějí i sedmiprocentní solidární přirážku k dani z příjmů.
Superhrubá mzda se skládá ze základní hrubé mzdy podle pracovní smlouvy, příplatků a odměn zaměstnance, zaměstnaneckých výhod počítajících se do příjmu (například používání služebního auta pro soukromé účely), sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem a zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem. Je tedy přesným účetním obrazem nákladů zaměstnavatele na zaměstnance.
Zrušení konceptu superhrubé mzdy s daňovou sazbou 15 procent příjmu a zavedení 19procentní sazby daně z příjmu pro fyzické osoby, která bude vypočítávána z hrubé mzdy, měla zavést už daňová reforma koaliční vlády Petra Nečase (ODS), kterou schválila Sněmovna v prosinci 2011 s odkladem na rok 2015. Odklad byl pro sociální demokraty v Senátu podmínkou pro opravu zdanění hazardu, o kterou usilovalo ministerstvo financí.
Vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, která se ujala moci v lednu 2014, nakonec zákon zrušila před nabytím jeho účinnosti, zrušila i plánované zavedení jednotného inkasního místa. Tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO) k tomu uvedl, že ministerstvo financí je přesvědčeno, že státu ani lidem by zrušení superhrubé mzdy v danou chvíli nic nepřineslo. "Stát by naopak kvůli zvýšeným nákladům na administrativu přišel asi o miliardu korun," řekl Babiš.
Zrušení superhrubé mzdy měla vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) už v koaliční smlouvě. Před volbami v roce 2017 pak měly zrušení superhrubé mzdy ve volebních programech jak hnutí ANO, tak ČSSD, dlouhodobě navrhovala její zrušení například i ODS, za jejíž vlády přitom byla zavedena.
Zrušení superhrubé mzdy u daně z příjmů fyzických osob, zavedení 19procentní sazby a zachování solidárního zvýšení daně zavedením sazby 23 procent bylo součástí programového prohlášení současné vlády Andreje Babiše.
Vládní ČSSD a ANO se domluvily na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu letos koncem srpna. Záměr mimo jiné kritizoval prezident Miloš Zeman, který to označil za pokus o nabourání díry do státního rozpočtu s tím, že rozpočtový dopad by podle některých odhadů představoval 70 miliard až 90 miliard korun ročně. Babiš mluvil o výpadku 73 miliard. Koncem září Babiš řekl, že vláda navrhne zrušení superhrubé mzdy pouze na dva roky. S návrhem podle Babiše přišel prezident Zeman. ČSSD následně uvedla, že nepodpoří zákon, který by zrušil superhrubou mzdu a za dva roky ji znovu zavedl. Babiš poté na sociálních sítích uvedl, že chce zrušit superhrubou mzdu navždy, efektivní zdanění ale snížit pouze na dva roky.
Sněmovna v noci na dnešek zdaňování superhrubé mzdy zrušila. Místo toho se má od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou asi nad 140.000 korun měsíčně část příjmů nad tuto hranici sazbou 23 procent. Zrušení ještě není definitivní. Zákon musí posoudit Senát a podepsat prezident.