Půldruhého roku po památném semifinálovém výprasku od německé reprezentace na domácím fotbalovém šampionátu neřeší brazilská média blížící se olympiádu v Riu, ani obligátní přemrštěné náklady či (ne)stíhání dostavby sportovišť a ubytovacích kapacit. V jejich hledáčku je naopak neutěšená ekonomická a politická situace.
Brazílie, první písmenko ve zkratce spolku kdysi dynamicky se rozvíjejících ekonomik BRIC(S), momentálně prochází největší recesí od Velké deprese. Tamní měna ztratila loni proti dolaru 33 procent, ekonomika poklesla o 3,5 procenta, inflace se dostala na dvojciferné hodnoty, míra nezaměstnanosti pomalu míří tamtéž a země přišla o investiční rating.
Jedna kauza za druhou
Do toho propuklo hned několik politických skandálů, v jednom případě dokonce hrozí přemístění značné části členů parlamentu za mříže, ve druhém se zase hraje o vystrnadění prezidentky Rousseffové z úřadu. Kvůli různým kauzám je podle některých zdrojů obžalováno, stíháno nebo alespoň vyšetřováno více než třetina členů horní sněmovny a čtvrtina členů dolní sněmovny brazilského federálního parlamentu.
První skandál se týká státem ovládaného ropného obra , jakési obdoby našeho . Rousseffová byla v letech 2003–2010 členkou představenstva a právě v té době měly z firmy odcházet nemalé platby koaličním politikům. Prezidentka paradoxně v této kauze vyšetřována není, ale její impeachment (tj. proces odvolání prezidenta) spustil předseda dolní sněmovny z koaliční strany PMDB, který v této kauze (pojmenované „automyčka“) naopak vyšetřován je. , před pěti lety čtvrtá nejhodnotnější firma světa, ve spojitosti se skandály loni odepsal 17 miliard dolarů a jeho zadlužení také vinou nízkých cen ropy dosahuje vysokých 5,4násobku EBITDA.
Rousseffová se naopak měla provinit tím, že kromě schváleného rozpočtu v roce 2014 utratila její vláda i „výpomoc“ od státních bank, zejména mamutí rozvojové banky BNDES, ve výši 26 miliard dolarů, což představuje zhruba 3 procenta rozpočtu. Přitom právě v roce 2014 Rousseffová vyhrála těsně volební souboj o své znovuzvolení, a naštvaná veřejnost tak v jejím jednání – které sama prezidentka považuje za normální, protože si podobně vypomáhaly i předchozí vlády – zřejmě vidí ekvivalent kupování si hlasů za státní peníze. Odvolání prezidentky podporuje 60 procent veřejnosti (její popularita propadla v prosinci 2015 na 8 procent), nicméně kvůli parlamentním prázdninám si na další dějství budou Brazilci muset počkat minimálně do poloviny února.
Pokud Rousseffová padne, na její místo nastoupí viceprezident Temer z koaliční PMDB, který by měl mít šanci zlepšit vztahy s parlamentem. Podpora veřejnosti pro prosazení nutných reforem je ale nejistá, a to nejméně do věrohodného uzavření kauzy .
Nabídne Brazílie prostor pro výhodné nákupy?
Brazilská ekonomika má podle dostupných předpovědí pokračovat v poklesu i letos, byť mírnějším tempem, a někteří investoři by se tak mohli začít rozhlížet, zda by se situace nedala využít k výhodným nákupům. Vzhledem k propojení velké části akciového indexu i obchodovatelných dluhopisů s těžko předvídatelným politickým vývojem bychom ovšem spíše doporučovali opatrnost. Sázet podle nás nelze ani na posílení místní měny – realu – už vzhledem k vysoké míře inflace. Nicméně „všechno zlé je pro něco dobré“, a tak se i v brazilském marasmu dá najít pár zajímavých příběhů.
Smysl v tomto případě může dávat sázka na exportéry. Propad hodnoty realu by mohl vylepšit marže u průmyslových titulů se silným podílem vývozu natolik, aby vylepšená ziskovost převážila nad rostoucí rizikovou přirážkou. Tento profil podle našeho názoru splňují minimálně dva tituly. Prvním je výrobce letadel Embraer (loni +24 procent). Firma vyváží 80 procent produkce, má nízké zadlužení a vypadá dobře i v relativním ocenění proti sektoru. Navíc levná ropa nahrává poptávce po letecké dopravě a potažmo po letadlech. Druhým titulem je petrochemická firma Braskem (loni +58 procent), jejíž export tvoří 44 procent tržeb a která expanduje zejména do USA. Společnost částečně kontroluje právě , což může vysvětlovat velmi nízké relativní ocenění vzhledem k dosahovaným ziskům navzdory tomu, že sama není s aférou částečného vlastníka spojována a má lepší úvěrový rating.
Miroslav Adamkovič
Investiční analytik ČSOB
Miroslav Adamkovič vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a je držitelem titulu CFA (certifikovaný finanční analytik). V letech 2003–2013 pracoval na analytických pozicích v PPF a a další dva roky na projektech v oblasti consumer finance v Asii. Od roku 2015 je investičním analytikem ČSOB Asset Management, kde se specializuje zejména na český akciový trh a kreditní analýzy.