Asie v příštích deseti letech zažije silný demografický trend, v jehož rámci velkou část kontinentu postihne zrychlující ubývání práceschopného obyvatelstva. Stárnutí by měly zůstat ušetřeny jen vybrané země na jihovýchodě Asie.
„Následující dekáda se bude velmi lišit od těch předcházejících, kdy většina Asie, včetně Číny a Koreji, stále žila z demografické dividendy,“ napsal v nedávné zprávě Hak Bin Chua z (BofA). Zatímco dříve stárnutí obyvatelstva a zmenšování pracovní síly pociťovalo jen Japonsko, teď stejný fenomén čeká Čínu, Jižní Koreu, Hongkong i Thajsko. To významně dolehne na jejich růstová tempa, spotřebitelské výdaje a ceny aktiv na tamních finančních trzích.
Japonsko je v tomto směru odstrašujícím příkladem. V nejrychleji stárnoucí zemi na světě je čtvrtině lidí přes 65 let. Země se přes 15 let potýká s deflací a malátným růstem zostřovaným poklesem počtu pracujících lidí. Opakované snahy vlád stimulovat ekonomiku vyhnaly zadlužení státu do astronomické výše a bankrotu brání jen skutečnost, že drtivá většina dluhopisů je v rukou domácích subjektů: velkých bank, penzijních fondů a spořivých domácností. Vzhledem k tomu, že s postupem času bude stále více starších lidí pobírat důchod a čerpat úspory, jeví se situace státní poklady bezvýchodně.
Nedávno aktualizované demografické prognózy OSN zvýrazňují rozdíly mezi výhledy jednotlivých zemí. Třistamilionová Indonésie je na tom celkem dobře, jelikož její populace by měla dosáhnout vrcholu až v roce 2058. V případě Filipín by to mělo být ještě od 30 let později. Zato nejlidnatější Čínu čekají krušné časy. Její obyvatelstvo by se mělo začít scvrkávat po roce 2030, přičemž v kohortě práceschopných OSN počítá s vrcholem v roce 2015. Podle některých odhadů nastal pokles už loni.
Chua z BofA podotýká, že demografie je užitečnou pomůckou při sestavování predikcí růstu HDP. Mezi lety 2002 a 2012 prý lze pozorovat silnou korelaci mezi změnami počtu neschopného obyvatelstva a expanzí ekonomiky. Jeho názor podporují nedávné studie Asijské rozvojové banky, podle nichž na ekonomiky rozvíjejících se zemí bude stále silněji působit pokles porodnosti a růst očekávané délky dožití.
Podle odhadů BofA vzroste pracovní síla Filipín do deseti let o 21 %, zatímco Malajsie a Indonésie by měly zaznamenat 15% růst. Následovat by je měl Singapur se 14 %. Tyto tři země měly výkonnostně excelovat už v posledních letech. Data Světové banky ukazují, že filipínská ekonomika v krizových a následných hubených letech 2008-2012 rostla průměrným tempem 6,6 % ročně. Malajsie ve stejném období vykázala 5,6 % ročně. Japonsko zvládlo pouze necelá 2 %.
Ekonomové upozorňují, že rozrůstání práceschopného obyvatelstva je sice klíčovým předpokladem pro dlouhodobý hospodářský rozvoj, ale nemusí k němu nutně vést. K tomu je třeba zajistit, aby ekonomika vytvářela dostatečný počet nových pracovních míst. V tomto ohledu selhala Indie, která je sice známá excelentními výsledky v sektoru IT služeb a vývoje softwaru, avšak ten zaměstnává jen zlomek lidí na trhu práce. Daleko víc se jich nudí k smrti v uměle vytvořených místech hlídačů bankomatů, otvíračů dveří či posunovačů židlí. Indie nedokázala přitáhnout dostatek zahraničních investorů, kteří mohli její potenciál využít. „Musíte také přemýšlet o poptávce,“ tvrdí Robert Prior-Wandesforde z . Připomíná, že řada asijských zemí také trpí “odlivem mozků“, tedy emigrací vzdělaných, schopných a ambiciózních lidí do bohatších států.
Stárnoucí země se podle analytiků budou snažit s nepříznivým demografickým trendem vyrovnávat zvyšováním produktivity a změnou struktury pracovní síly. V Číně by měla vláda dál podporovat přesun lidí ze zemědělství do průmyslu a služeb, zatímco Japonsko bude experimentovat s větším zapojením žen do pracovního procesu.
(Zdroje: CNBC, ADB, BofA)