Aktualizováno Německý prezident Joachim Gauck podepsal den po souhlasu ústavního soudu zákony o vzniku stálého záchranného fondu eurozóny ESM a fiskálním paktu Evropské unie. Oznámil to dnes prezidentský úřad. Aby fond mohl začít fungovat, musí Gauck ještě ratifikovat smlouvu o ESM. To podle úřadu udělá až poté, co berlínská vláda splní podmínky uložené ve středu ústavním soudem.
Německý ústavní soud v Karlsruhe vynesl klíčový verdikt nad ratifikací stálého záchranného mechanismu eurozóny ESM Německem. Soud ratifikaci povolil, stejně jako se nevyslovil proti fiskálními paktu. Stanovil si ale podmínky ohledně rozsahu příspěvku poskytnutého Německem, který nepotřebuje schválení dolní komory parlamentu. Německo dle verdiktu soudu musí zajistit, aby jeho závazky vůči ESM nepřekročily rozsah 190 miliard eur, dokud větší rozsah závazků nebude schválen dolní komorou německého parlamentu Bundestag. O všech rozhodnutích ohledně ESM pak musejí být informovány obě komory německého parlamentu, tedy Bundestag i Bundesrat.
Německo bylo poslední zemí eurozóny, která Evropský stabilizační mechanismus ještě neratifikovala. Bez přistoupení Německa nemohl ani začít pracovat. Vedení stálého záchranného fondu eurozóny (ESM) se poprvé sejde 8. října v rámci jednání ministrů financí, takzvané Euroskupiny, uvedl její předseda Jean-Claude Juncker. Bez přistoupení Německa, které ručí za více než čtvrtinu jeho kapitálu 700 miliard eur, nemohl být ESM vůbec spuštěn.
Německo bylo poslední zemí měnové unie, která vznik záchranného fondu na pomoc státům postiženým dluhovou krizí ratifikovala. Na fond je úzce navázán i program Evropské centrální banky na nákup dluhopisů zemí postižených krizí.
Fiskální pakt, který kromě Británie a ČR podepsaly všechny zbývající vlády EU a zavázaly se v něm dodržovat pravidlo vyrovnaných nebo přebytkových rozpočtů, může vstoupit v platnost po ratifikaci 12 ze 17 státy eurozóny. Zatím ho přijalo 11 zemí, ale jen sedm členů měnové unie.
(Zdroj: čtk, AP, Bloomberg, DPA)