Ministerstvo financí: ČR kvůli politické situaci hrozí zhoršení ratingu, které by prodražilo dluhovou službu

Tlachy, samé tlachy... zástupné kokotiny. Jako obvykle nejsi schopen vymyslet nic, co by prospělo našemu kledlolandu... ale za to vehementně poukazuješ na státy, které se s naší mentalitou a tradicemi nedají srovnávat. V USA třeba neexistují daně na potraviny !! Proč svému Kalouskovi nedáš příklad ameriky?

Na.Pouč se.Konkrétně pro víno (2204), aromatizované víno (2205), šumivé víno (2204) a ostatní fermentované nápoje (2206) včetně šumivých činí minimální sazba spotřební daně předepsaná v rámci EU 0 %. Pro pivo (2203) a míchané nápoje piva s nealkoholickými nápoji činí tato minimální sazba 1,87 Eur/hl/% obj. alk. (to je přibližně 2,- Kč/l). U destilátů je minimální sazba stanovena na 5,50 Eur/hl/% obj. alk. (při 40 % obj. je to asi 55,- Kč/l). Skutečná sazba spotřební daně je ale v jednotlivých členských státech různá. Pro tiché víno je nulová v Bulharsku, Česku, Německu, Řecku, Španělsku, Itálii, Kypru, Lucembursku, Maďarsku, Maltě, Rakousku, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku a Slovensku, tedy v 15 členských zemích z 27. Ve Francii se vybírá v podstatě registrační poplatek, aby byl přehled o produkci a spotřebě vína, v obdobné výši jako u nás odvod do Vinařského fondu. Stát se tam za to stará o marketing vína sám. Nejnižší sazba ze zbývajících 11 členských zemí je stanovena v Polsku a Belgii, kde se pohybuje kolem 10,- Kč/l. Dále se spotřební daň z tichého vína vybírá v Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Nizozemí, Dánsku, Švédsku, Finsku, Anglii a nejvyšší je v Irsku, kde se pohybuje kolem 80,- Kč/l. U šumivého vína je tomu jinak. Nulová sazba spotřební daně je v Bulharsku, Řecku, Španělsku, Itálii, Kypru, Lucembursku, Maltě, Rakousku, Portugalsku a Slovinsku, v 10 členských zemích EU 27. Opět ve Francii se vybírá v podstatě registrační poplatek, aby byl přehled o produkci a spotřebě šumivého vína. Ze zbývajících 16 zemí je nejnižší sazba v Rumunsku (cca 7,- Kč/l), následuje Polsko a dále Litva, Lotyšsko a Estonsko – v těchto posledních 4 státech je sazba shodná se sazbou pro tiché víno, obdobnou výši má i Maďarsko. Pod hranicí 25,- Kč/l je pak už jenom Slovensko s následujícím Českem. Částku sazby 30,- Kč/l přesahuje Německo, Dánsko a Belgie. Značně nad 50 Kč/l se pohybuje sazba spotřební daně ze šumivého vína ve Švédsku, Nizozemí, Finsku a Anglii. Nejvyšší je opět v Irsku, kolem 160,- Kč/l. V případě piva se na minimální sazbě spotřební daně nebo v její blízkosti (cca 2,50 Kč/l) pohybují Malta, Rumunsko, Bulharsko, Německo, Lucembursko, Lotyšsko a Španělsko. Česko , Litva a Francie se pohybují kolem sazby 2,80 Kč/l. Pod 8,- Kč/l se ještě dostanou Portugalsko, Řecko, Slovensko, Belgie, Kypr, Estonsko, Rakousko, Polsko, Nizozemí, Maďarsko, Itálie, Dánsko a Slovinsko. Ve Švédsku se sazba pohybuje kolem 20,- Kč/l, v Irsku a Anglii je ještě vyšší a nejvyšší z EU je ve Finsku – přesahuje 25,- Kč/l piva. Skutečná sazba spotřební daně z lihovin je ve všech státech vyšší než je minimální sazba v EU. Nejnižší jsou sazby v Bulharsku, Kypru, Slovinsku, Rumunsku, Itálii, Španělsku, Slovensku, Maďarsku a Rakousku – pohybují se pro destiláty o objemu 40 % obj. v rozsahu 55,- až 100,- Kč/l. Česko se pohybuje před závěrem první poloviny všech členských států, ve skupině od 100,- po 200,- Kč/l, spolu s Portugalskem, Lucemburskem, Lotyšskem, Litvou, Estonskem, Německem, Řeckem, Maltou, Polskem, Francií, Nizozemím, Belgií a Dánskem. Sazby nad 250,- Kč/l jsou v Anglii, Finsku, Irsku a nejvyšší (510,- Kč/l) je ve Švédsku.