Důvěru na globálních trzích nadále podkopávají tři hlavní faktory: Krize v eurozóně, zpomalující růst v USA a možnost tvrdého přistání čínské ekonomiky. Nejtěžší na pochopení je ten třetí, důvodem jsou pochyby ohledně důvěryhodnosti ekonomických dat a neznalost skutečných záměrů vlády. I přesto si však investoři musí utvořit názor na vývoj v Číně, protože globální trhy se na něj staly velmi citlivé.
Data, která Čína minulý týden zveřejnila, podporují spíše než tvrdý dopad tezi o měkkém přistání. Rychlost, s jakou ekonomika ztrácela na síle, se zmenšuje, vláda ve snaze podpořit ekonomiku opět spoléhá na investice. V krátkém období by tento přístup měl fungovat, dlouhodobé důsledky ale již tak pozitivní nejsou. Data týkající se ekonomické aktivity naznačují, že dna bylo dosaženo v dubnu, od té doby přišlo ve většině oblastí mírné zlepšení. Červnový růst průmyslové produkce, (která představuje jeden z nejspolehlivějších indikátorů), dosáhl 9,2 % meziročně. To by znamenalo, že v posledním čtvrtletí dosáhl anualizovaný růst pouze asi 2 %, čili nejméně od poslední recese. Navíc ohledně průmyslové produkce panují určité pochyby, protože výroba elektřiny klesla téměř až k nule. Jde sice o volatilnější ukazatel, bude ovšem zajímavé sledovat, zda v této oblasti přijde v následujících měsících oživení.
Růst HDP ve druhém čtvrtletí byl s hodnotou 7,6 % zhruba v souladu s vývojem ostatních indikátorů ekonomické aktivity. Exporty oslabují a růst je tak podle všeho tažen maloobchodními výdaji, které podpořil pokles cen komodit. K tomu se přidává pozitivní vliv vyšších investic do infrastruktury, které odrážejí posun v ekonomické politice vlády. Podle ní bude muset dojít k ještě větší podpoře investic, aby byl naplněn letošní cíl růstu. Zdá se tak, že dochází k obratu od předchozího důrazu na podporu spotřeby a utlumení bubliny na trhu s nemovitostmi. Vláda se ale bude chtít vyhnout opětovné tvorbě bubliny. Zvýšení tempa růstu HDP tak nebude vypadat podobně jako v roce 2009. I tak se ale toto tempo zvedne.
John Makin z American Enterprise Institute zveřejnil minulý týden analýzu, ve které tvrdí, že nadměrná míra investic v Číně představuje jeden z faktorů vyvolávajících opakované finanční krize, které v posledních letech postihly globální trhy. Stárnutí populace, které je výsledkem politiky jednoho dítěte, a dřívější ekonomické reformy podle něho vedly k obrovskému růstu míry úspor. Vláda tak musela zvýšit veřejné investice a držet kurz nízko, aby udržela růst agregátní poptávky a zaměstnanosti. Jde o proces, který se v mnohém podobá nadměrným investicím, které z podobných důvodů proběhly v Japonsku v 80. letech a které skončily prasknutím bubliny v 90. letech.
Pokud má Makin pravdu, návrat k růstu taženému investicemi jen navýší budoucí problémy. V současné době, kdy je utlumena poptávka v USA i v Evropě, se to ale zdá být jedinou možností, kterou má Čína a možná i zbytek světa k dispozici.
Zdroj: Blog Gavyna Daviese