Aktualizováno Poslední ekonomická data přicházející z USA ve mně vyvolávají smíšené pocity. Pozitivním signálem je tvorba nových pracovních míst; informace za uplynulé dva či tři měsíce znamenaly neustálé pozitivní překvapení, uvedl Nouriel Roubini v rozhovoru pro Foreign Policy. Poslední data ovšem naznačují, že na místě je určitá opatrnost. Týká se to stagnující reálné spotřeby, utlumeného stavebnictví, nadále klesajících cen nemovitostí či horší než očekávané obchodní bilance.
Ekonom tak stále čeká, že růst bude anemický a pod trendem. Riziko recese je ale nyní menší než před půl rokem, rostlo by spíše kvůli možným externím šokům, které představuje krize v eurozóně, růst cen ropy či vývoj v Číně. Čekat, že americká ekonomika poroste v následujících 12 měsících o 3 % či více, se ale podle Roubiniho nedá. Letošní růst bude asi 2% a příští rok přijde bez ohledu na to, kdo se stane prezidentem, výrazná fiskální brzda. Slabý růst se tak může projevit i v roce následujícím.
Roubini sice míní, že se snížilo riziko přímého defaultu Řecka či jeho odchodu z eurozóny. Recese na periferii měnové unie se však lepšit nebude a trhy tedy nakonec opět propadnou obavám. „Nezaměstnanost roste, recese se prohlubuje, problémy mohou nastat v souvislosti s volbami ve Francii, s referendem v Irsku či s volbami v Řecku. Vidíme zde hodně elementů, které mohou trhy znovu vyděsit a vyvolat opětovný růst rizikových spreadů. Riziko kolapsu jihu eurozóny se snižuje, stále však pozorujeme, jak se jeho ekonomika pomalu obrací v trosky,“ uvedl ekonom.
Roubini si netroufal odhadnout pravděpodobnost ozbrojeného konfliktu s Iránem. Druhá polovina roku 2012 bude ale zřejmě znamenat „poslední šanci pro diplomacii“. I bez přímého vojenského útoku válka slov probíhá a její intenzita roste. „Cena ropy Brent bývala na 90 dolarech za barel a dnes se nachází v rozmezí mezi 120 – 125 dolary. Pokud bude válka slov nadále nabírat na obrátkách, dá se čekat, že ceny ropy vyšplhají dost vysoko na to, aby se staly pro ekonomiku problémem.“ V USA leží cena benzínu na úrovni 4 dolarů za barel, což podle ekonoma představuje důležitou psychologickou hranici. V létě se dá navíc čekat další růst o 20 – 30 centů. Cena ropy přitom není vysoko jen v USA, ale i v Evropě a dalších částech světa. „Pravděpodobnost konfliktu ať odhadnou jiní, podle mě je pravděpodobnější, že ceny ropy půjdou spíš dál nahoru, než aby začaly klesat. Jediné, čeho se obávám víc než eurozóny, je ropa,“ uvedl Roubini.
Za nejhorší scénář ohledně dalšího vývoje na ropných trzích považuje dlouhodobý konflikt, kdy by ceny ropy mohly vystoupat až na 170 – 200 dolarů za barel. Podle Roubiniho by pak bylo vhodné použít strategické rezervy. Poslední tři velké globální recese byly totiž vyvolány konfliktem na Blízkém východě, který vedl k růstu cen ropy. Globální ekonomika se navíc stále zotavuje z finanční krize a mnohé rozvinuté ekonomiky tíží velký objem soukromého a veřejného dluhu. Globální ekonomika by tak kombinaci dlouhodobého ropného šoku, oddlužení a slabých rozvah vlád a soukromého sektoru snášela těžce.
Roubini komentoval i vývoj v Rusku. Poukázal na to, že mezi lety 1998 a 2008 jeho ekonomika rostla v průměru 8% ročním tempem, po finanční krizi se ale růst nedostal výš než na 3,5 – 4 %. Nepomohl ani růst cen ropy z 30 dolarů za barel na 100 dolarů za barel. Potenciální růst se nedostane nad 4 %, pokud vláda nesníží svůj vliv v ekonomice a neprovede tržní reformy. Motivace k reformám je ale zároveň nízká, protože ceny energií, na kterých ekonomika závisí, leží vysoko a ze současného systému mnozí profitují. Reformy se tak podle ekonoma budou odvíjet jen pomalým tempem a „spíše než radikální budou kosmetické“.
(Zdroj: Foreign Policy)