(ČTK) - Největší tuzemská huť Ostrava skončila v první polovině letošního roku v zisku v řádech milionů korun. Podařilo se jí dostat z loňských červených čísel. Vyrobila zhruba o 65 procent oceli více než v první polovině minulého roku. Firma předpokládá, že letos skončí s kladným hospodářským výsledkem. Loni vykázala téměř miliardovou ztrátu. ČTK to řekl generální ředitel Ostrava Augustine Kochuparampil.
"V porovnání s první polovinou roku 2009 jsme dosáhli v letošní první polovině velmi dobré výsledky, a to jak v objemech prodaného zboží, tak v prodejních cenách," uvedl Kochuparampil. Konkrétní výši profitu nechtěl zveřejnit.
Ostravská huť vyrábí železo ve dvou vysokých pecích a využívá 75 procent běžné výrobní kapacity. "Letos jsme se museli potýkat s velkým nárůstem cen vstupních surovin. Podařilo se nám však tento nárůst promítnout do prodejních cen a vyrovnat také díky efektivitě. Dařilo se nám také v našich válcovnách velice pružně reagovat na situaci na trhu. Tím pádem jsme se v první polovině roku dostali do kladných čísel," konstatoval ředitel.
Hospodářská krize v hutnictví ještě podle něj definitivně neskončila. "Pořád jsme ještě daleko od objemů, které jsme vyráběli před krizí. Za běžných podmínek jsme jeli na tři vysoké pece. Nyní jedeme na dvě, proto spousta našich zařízení jede na sníženou kapacitu. Za běžných okolností bychom měli být na 90 procentech, pak bych řekl, že jsme se dostali z krize," uvedl Kochuparampil.
Poptávka po oceli a její ceny se vyvíjejí každý měsíc velmi různě. "Trh je stále velmi nestabilní, těžko se dá odhadnout chování zákazníků. Tím pádem nemůžu říct, že jsme po krizi, ale že se vracíme do normálu. Jde o velmi pozvolné zlepšení, velmi pomalý nárůst. Dostat se na předkrizovou úroveň může trvat roky. Hovoří se o roce 2014 až 2015, ale doufáme, že to nastane dříve," konstatoval ředitel.
již dokončil modernizaci třetí pece, která je připravena ke spuštění. "Kdy ji uvedeme do provozu, bude záviset na situaci na trhu. Jakmile uvidíme, že je stálá poptávka, prostřednictvím které prodáme surové železo, rozhodneme teprve o spuštění," dodal Kochuparampil. Letos to podle něho není pravděpodobné.
Přes složitou ekonomickou situaci všechny investiční projekty firmy pokračují, zejména které jsou spojené se životním prostředím a bezpečností.
Ostrava se loni propadl do zhruba miliardové ztráty z předloňského zisku 4,9 miliardy korun. Vlivem hospodářské krize firmě klesly tržby o 60 procent. Loni vyrobila zhruba 1,8 milionu tun oceli, což bylo o 40 procent než běžná roční výroba, která je přibližně tři miliony tun. V moravskoslezské metropoli zaměstnává firma téměř 6000 lidí. Největší světová ocelářská skupina chce v Ostravě postavit novou ocelárnu za pět miliard korun. Touto investicí by se ostravská huť měla stát klíčovou ve skupině.