Na nadcházející summit skupiny zemí G20, který má hostit tento víkend kanadské Toronto, nepojedou zástupci všech zemí se stejnými myšlenkami. Ačkoli společným cílem fóra je najít nejlepší cestu z doznívající globální krize, může být problém se na té „správné cestě“ shodnout. Alespoň to napovídá aktuální politická atmosféra, kdy se upevňuje především rozpor mezi ekonomickou argumentací zástupců Spojených států a Evropské unie.
Americký prezident Barack Obama ve svém dopise z minulého týdne adresovaném ostatním zástupcům G20 zdůrazňuje preferenci posílení ekonomického oživení s tím, že pořádek ve veřejných financích je záležitost „střednědobého horizontu“. Podle něj je třeba se znovu ujistit ve společném cíli, poskytnout politickou podporu nezbytnou k udržení silného růstu. Jeho podporu „za každou cenu“ na úkor snižování deficitů však ostře odmítá německá kancléřka Angela Merkelová spolu s dalšími představiteli nejsilnější ekonomiky eurozóny. „Nikdo nemůže vážně zpochybňovat fakt, že nadměrné veřejné dluhy, a to nejen v Evropě, jsou jednou z hlavních příčin této krize,“ uvedl včera spolkový ministr financí Wolfgang Schaeuble. „To je důvod, proč musejí být snižovány.“
Německo podle ministra dodržuje závazek zemí G20 upouštět od fiskálních stimulů, přičemž „neporušuje mezinárodní požadavky na koordinovanou strategii udržitelného růstu“. „Hodláme se vložit do mezinárodní debaty a myslím, že tak můžeme učinit s velkou dávkou sebejistoty,“ dodal.
Bezodkladnou povinnost snižovat výdaje by si podle ekonomického ministra Rainera Bruederleho měly uvědomit i Spojené státy. „Z hlediska měnové stability je nezbytné, aby se veřejné rozpočty vrátily do rovnováhy, což bychom měli zdůraznit také našim americkým přátelům,“ řekl. Ke stejným prioritám se přihlásil i kanadský ministerský předseda Stephen Harper, který své kolegy v dopise požádal, aby se zavázali ke snížení schodků na polovinu do roku 2013 a přinejmenším stabilizovali poměr dluhu k HDP do roku 2016. Tyto požadavky jsou však ještě příliš mírné pro Evropu, která v tomto ohledu naznačuje vyšší ambice. „Vyspělé země budou muset jít ještě dál, musíme si jasně uvědomit, že návrh Kanady je minimem,“ zdůraznil jeden z představitelů EU.
Evropští zástupci zemí G20 tak evidentně hodlají učinit z tématu fiskální disciplíny ústřední motiv nadcházejícího summitu. „Budeme hovořit o tom, kdy přejdeme z fáze ekonomických stimulů k trvalé rozpočtové konsolidaci. A podle postoje Evropy, především Německa, k tomu má dojít co nejdříve,“ předjímá Merkelová, která podle svých slov očekává tvrdá víkendová vyjednávání. "Není to žádný program radikálních úspor," hájila nedávno představený čtyřletý program své vlády na snížení výdajů o 80 miliard eur. "Jestliže ale nedocílíme udržitelného růstu a místo toho znovu vyvoláme jen uměle nafouknutý růst, zaplatíme za to další krizí."
Silnou podporu německému postoji vyjádřil v pondělí šéf ECB Jean-Claude Trichet. Ten v Evropském parlamentu řekl, že v situaci, kdy je nutné obnovit důvěru domácností, firem a investorů, musí stát především napravit neudržitelné veřejné finance. "Rozpočtová politika, kterou bychom z určitého ohledu mohli označit jako restriktivní, je ve skutečnosti politika, kterou bychom spíše nazvali budováním důvěry," řekl Trichet.
(Zdroj: Bloomberg, čtk)