Zahraniční společnosti investovaly v loňském roce v Číně 1,13 bilionu jüanů (3,6 bilionu Kč), což je meziroční pokles o osm procent. Zároveň je to poprvé od roku 2012, co se příliv investic do země snížil. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo čínské ministerstvo obchodu.
Zahraniční podniky mají negativní postoj k Číně od prosince 2022, kdy Peking opustil svá přísná koronavirová opatření. Mají obavy o hospodářské oživení, vývoj politiky i vývoj podnikatelského prostředí.
"Rok 2024 bude horší," odhadla hlavní ekonomka pro oblast Asie a Tichomoří ve společnosti Natixis Alicia Garcíová Herrerová. "Potřebovali by plně otevřít mnohem více sektorů, odstranit nucenou lokalizaci a zrušit několik státních agentur, ale nic z toho se nestane. Proto si myslím, že přímé zahraniční investice se budou dál snižovat," řekla agentuře Reuters.
Premiér Li Kche-čchiang tento týden na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu řekl, že čínská ekonomika je otevřená pro podnikání, a zdůraznil její potenciál pro zahraniční investice. Američtí a evropští představitelé ale své firmy vyzývají, aby zvážily, zda už se v Číně neangažují přespříliš.
Analytici upozorňují, že mnoho zahraničních společností mohl znejistit rostoucí důraz prezidenta Si Ťin-pchinga na národní bezpečnost. Zejména pak nedávný zásah proti poradenským firmám a podnikům, které se zabývají hloubkovými kontrolami. Firmy si tak nemohou být jisty v tom, kdy se mohou ocitnout za hranou zákona.
Podle analytiků se v uplynulém roce zvýšily i náklady na půjčky pro nadnárodní firmy, a to kvůli zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech. To způsobilo, že mateřské firmy čínských dceřiných společností se zdráhají zvýšit investice kvůli růstu nákladů na půjčky v amerických dolarech.