Ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že skončil jednostranný světový řád, podřízený prý Spojeným státům, které se podle něj cítí vyslancem Boha na Zemi, nemají žádné povinnosti, ale jen své vlastní "posvátné zájmy". Tvrdil také, že Evropská unie ztratila globální konkurenceschopnost i politickou svrchovanost. Předpověděl vzestup populismu a výměnu elit v evropských zemích. Ruský prezident také znovu obhajoval své rozhodnutí napadnout Ukrajinu a kritizoval sankce Západu, které mají Moskvu donutit k ukončení agrese a stažení vojsk ze sousední země.
Putin zdůraznil, že ruská ekonomika se dokázala s tímto tlakem vyrovnat. "Ekonomický blitzkrieg neměl šanci uspět," zdůraznil Putin na letošním petrohradském ekonomickém fóru. Západní sankce podle něj přinášejí větší škody jejich tvůrcům než Rusku. Ztráty EU podle něj mohou přesáhnout 400 miliard dolarů, což doléhá na obyvatelstvo a firmy.
"Tato epocha (dominance USA ve světě) skončila, nehledě na všechny pokusy ji zachovat, zakonzervovat jakýmikoliv prostředky. Změny představují přirozený běh dějin, protože civilizační různorodost planety a bohatost kultur lze těžko spojit s politickými, ekonomickými a dalšími šablonami. Ty nefungují," řekl. Svět založený na "hře na jednu branku" je podle něj přirozeně nestabilní.
Elity vládnoucí v západních zemích žijí podle Putina v iluzích, ve stínu minulosti a v popírání měnící se reality. Západ prý například předpokládá, že jeho dominance v globální politice a ekonomice je neměnná konstanta, ale "nic netrvá věčně".
"Všechny pokusy tvářit se blahosklonně při špatné situaci, všechny řeči o jakoby přípustných nákladech ve jménu pseudojednoty nemohou skrýt, že EU definitivně ztratila svoji politickou svrchovanost a její byrokratické elity tančí, jak někdo cizí píská, a akceptují vše, co jim nařídí seshora, čímž škodí vlastnímu obyvatelstvu a vlastní ekonomice, vlastnímu byznysu," prohlásil ruský prezident.
Putin podobně jako při květnové vojenské přehlídce v Moskvě obhajoval "speciální vojenskou operaci", jak Kreml nazývá válku, rozpoutanou na konci února na prezidentův rozkaz proti sousední Ukrajině.
"Ve vzniklé situaci, na pozadí rostoucích rizik a hrozeb, bylo rozhodnutí Ruska o uskutečnění speciální vojenské operace vynuceno. Bylo to nepochybně těžké, ale vynucené a nezbytné. Toto rozhodnutí svrchované země, na které má bezpodmínečné právo, je založeno na Chartě OSN hájit svou bezpečnost," prohlásil. Ruští vojáci ve východoukrajinském Donbasu podle něj bojují i za právo Ruska na vlastní rozvoj.
Putin také zdůraznil, že všechny úkoly operace budou bezpodmínečně splněny, k čemu přispěje jak hrdinství ruských vojáků, tak konsolidace ruské společnosti. Její "podpora dává sílu a přesvědčení armádě a námořnictvu". Putin také zdůraznil "hluboké pochopení historické spravedlnosti naší věci: budování a upevnění svrchované velmoci - Ruska".
K sankcím
Chmurné předpovědi, které Ruské federaci načrtly západní země, se nenaplnily. Rusko odolává bezprecedentním sankcím, které se naopak obrátily proti Západu. V projevu na ekonomickém fóru v Petrohradě to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Míra inflace v některých zemích Evropské unie podle něj přesáhla 20 procent a EU jako celek bude chudší o více než 400 miliard USD (9,4 bilionu Kč) právě v důsledku sankcí, které zavedla proti Rusku.
"Jejich množství a rychlost přijímání nemají žádný precedens. Spoléhali na to, že ruskou ekonomiku smetou," řekl Putin. Zdůraznil, že Rusko se dokáže vypořádat s jakýmikoliv problémy. "Jsme silní lidé a dokážeme se vypořádat s jakoukoliv výzvou, jako naši předkové, vyřešíme jakékoliv úkoly. O tom vypovídá celá tisíciletá historie naší země," řekl.
"Krok za krokem normalizujeme ekonomickou situaci. Nejprve jsme stabilizovali finanční trhy, bankovní systém a obchodní síť, pak jsme začali saturovat ekonomiku hotovostí a provozním kapitálem, abychom zachovali firmy, zaměstnanost a pracovní místa. Chmurné předpovědi ohledně perspektiv ruské ekonomiky, které zněly ještě na jaře, se nenaplnily. Přitom je jasné, proč se rozjela tato propagandistická kampaň, odkud přicházelo zaklínání, že dolar bude stát 200 rublů, a o krachu celé naší ekonomiky. To bylo a je zbraní v informační válce," prohlásil ruský prezident.
Navzdory sankcím se Rusko bude dál vyvíjet jako otevřená ekonomika, která bude spolupracovat i se západními podniky. Putin také předpokládá, že Rusko bude vyvážet více zemního plynu než dosud, ale jinými cestami. Ekonomickou spolupráci bude Rusko podle prezidenta rozvíjet s těmi zeměmi, které o to stojí.
Ruský prezident jako hloupost odmítl tvrzení, že inflaci na Západě rozpoutal svou válkou proti Ukrajině, kterou ovšem v projevu označoval za "speciální vojenskou operaci" či za "osvobozování Donbasu", tedy ruskojazyčné oblasti na východě Ukrajiny. Inflaci ve světě podle něj zavinila "dlouholetá neodpovědná politika" západních zemí ze skupiny G7, které prý spustily stroj na tištění peněz, aby pokryly dříve nevídané rozpočtové schodky. S růstem cen, s nedostatkem potravin a rostoucími cenami paliv nemá Rusko podle Putina nic společného, ale jde o důsledek chyb v ekonomické politice USA a EU. Svalování těchto chyb na Rusko označil za pokus tonoucího chopit se stébla.
O reálném zásahu ruské ekonomiky
Šéf největší ruské banky Sberbank, bývalý ministr hospodářství German Gref, na ekonomickém fóru předpověděl, že ruské ekonomice by mohlo trvat i deset let, než se vrátí na úroveň loňského roku. Tedy do doby, než proti Rusku začaly západní státy zavádět sankce v odvetě za invazi na Ukrajinu.
Západní sankce podle Grefa zasáhly 56 procent ruského vývozu a 51 procent ruského dovozu. "To představuje hrozbu pro 15 procent hrubého domácího produktu (HDP) země," uvedl. "V důsledku toho, pokud nic nepodnikneme, budeme potřebovat zhruba jedno desetiletí, než se ekonomika vrátí na úrovně z roku 2021," dodal. Zároveň vyzval ke strukturálním reformám v ruském hospodářství.
Světová banka (SB) tento měsíc předpověděla, že ruská ekonomika v letošním roce klesne o 8,9 procenta. V lednu přitom počítala s jejím růstem, který tehdy odhadla na 2,4 procenta. SB předpokládá, že ruská ekonomika bude pokračovat v poklesu také v příštím roce, jeho tempo by však mělo zpomalit na dvě procenta. V roce 2024 počítá s návratem ruské ekonomiky k růstu, který by měl činit 2,2 procenta.