Česká národní banka podle našeho očekávání snížila v březnu úrokovou sazbu o 50 bps na 5,75 %. Doprovodný komentář přitom vyzněl poměrně jednoznačně v jestřábím duchu a česká koruna v prvotní reakci posílila skoro o deset haléřů.
Zásadní zprávou je, že se bankovní rada s vysokou pravděpodobností nechystá urychlit snižování úrokových sazeb. Pro výraznější snížení sazeb zvedli ruku “pouze” dva členové bankovní rady (vedle Jana Fraita pravděpodobně Tomáš Holub).
V pozadí rozhodnutí stála
situační zpráva, která pravděpodobně bankovní radě poněkud překvapivě ukázala, že oproti únoru by měla být úroková trajektorie o něco vyšší, a to nehledě na výrazně nižší úroveň
inflace. Svoji roli podle nás sehrává několik faktorů. Za prvé, technicky vzato skutečnost, že se ČNB rozhodla postupovat po menších krocích, než indikovala únorová prognóza, mohla vést jednoduše k posunutí “počátečních podmínek” modelu směrem výše. Za druhé, úrokové
sazby očekávají trhy výše než v únoru (což se automaticky promítá i do Česka). A za třetí,
koruna je o více než 2 % slabší, než indikovala únorová prognóza.
Bankovní
rada navíc dál akcentuje spíše pro-inflační rizika - zejména vysokou
inflaci služeb, slabší kurz koruny a neukotvená
inflační očekávání. Zdá se tak, že i směrem k dalším zasedáním je urychlené snižování
úrokových sazeb po “větších krocích” tabu.
V neposlední řadě guvernér ČNB Aleš Michl naznačil, že květnová revize rovnovážné úrokové sazby pravděpodobně posune její úroveň lehce vzhůru (to by pak posunulo vzhůru i terminální sazbu v nové prognóze).
To vše je zatím konzistentní s naším výhledem, ve kterém očekáváme pokles úrokových sazeb po 50 bps krocích do srpna a následně tři snížení sazeb po 25 bps na konečných 3,50 % na konci roku 2024.