Současná měnověpolitická "sezóna" začala v roce 2022, kdy centrální bankéři v západních vyspělých ekonomikách začali zvyšovat sazby, aby bojovali proti inflaci; trvalo jim několik let, než se dostali tam, kde jsou dnes. Zda bylo jejich úsilí úspěšné, nám pravděpodobně napoví několik příštích měsíců a další období. Dobrou zprávou je, že vítězem může být každý. Centrální banky mezi sebou nesoutěží. Stačí, aby splnily své cíle. Pro většinu z nich to znamená pouze porazit příliš vysokou inflaci. Zdá se, že všechny jsou na dobré cestě k tomuto cíli, i když každá z nich má vzhledem k individuálním charakteristikám a faktorům ovlivňujícím jednotlivé ekonomiky, svou vlastní strategii úspěchu.
Evropská centrální banka: Důvěra roste
Evropská centrální banka (ECB) se minulý týden sešla a rozhodla ponechat svou hlavní úrokovou sazbu na stejné úrovni, i když se zdá, že se blíží začátek snižování sazeb. Pozoruje totiž určité známky zlepšení v ekonomice služeb: Index nákupních manažerů (PMI) S&P Global/HCOB ve službách za únor dosáhl hodnoty 50,2, což je poprvé po sedmi měsících v oblasti expanze (nad 50).
I přes tento pozitivní vývoj však zůstává výrobní sektor zklamáním. Evropská komise v únoru snížila svou prognózu hospodářského růstu pro rok 2024 i prognózu inflace. Ekonomika eurozóny se zjevně ochlazuje.
Jak minulý týden vysvětlila prezidentka ECB Christine Lagardeová: "Pokračujeme směrem k našemu inflačnímu cíli a díky tomu jsme si jistější – ale nejsme si dostatečně jistí. V červnu budeme vědět mnohem více. "
Fed USA: Změna je ve vzduchu
Federální rezervní systém (Fed) nepochybně ponechá sazby na stejné úrovni i na svém zasedání tento měsíc, ale zdá se, že změna už se blíží. Minulý týden jsme mohli slyšet od předsedy Fedu Jaye Powella zmiňovat před Kongresem následující body:
• Sazby jsou pro tento cyklus na svém vrcholu (což bylo dobré slyšet, protože se objevily i zvěsti o možnosti zvýšení sazeb spíše než jejich snížení v nejbližší době).
• V současné době nevidí zvýšené riziko recese.
• Dlouhodobější inflační očekávání zůstávají dobře ukotvena (což je pro Fed důležitý faktor při jeho rozhodování).
• A co je nejdůležitější, Powell naznačil, že snížení sazeb přijde brzy: "Chceme shlédnout ještě trochu více dat, abychom získali jistotu, mohli ten krok udělat a začít snižovat základní sazby.“
Powellovo prohlášení tak změnilo očekávání trhu ohledně termínu prvního snížení sazeb, přičemž trhy začaly být spokojenější s červnem. Toto očekávání zůstalo konzistentní i po pátečním zveřejnění únorové zprávy o zaměstnanosti, která ukázala, že ekonomika Spojených států sice zůstává odolná, ale poněkud ochladla:
• Zpráva o pracovních místech ukázala, že v únoru bylo vytvořeno 275 000 pracovních míst mimo zemědělský sektor, což bylo slušné, ale ne nadprůměrné. A lednové mzdy mimo zemědělský sektor byly revidovány směrem dolů z 353 000 na mírnějších 229 000.
• Míra nezaměstnanosti vzrostla z 3,7 % na 3,9 %, protože na trh práce vstoupilo více účastníků, což znamená, že se trh práce uvolňuje.
• Jediný, z mého pohledu nejdůležitější ukazatel, průměrný hodinový výdělek, zůstává na zvýšené úrovni, ale mírně se zlepšil, když v únoru meziročně klesl na 4,3 % z lednových 4,4 %.
Kanada: Bank of Canada zatím není připravena snížit sazby
Na zasedání Bank of Canada (BOC), které se konalo minulý týden, byly slyšet obavy, zda se sazby ještě sníží. Guvernér BOC Tiff Macklem poměrně důrazně prohlásil, že "na úvahy o snížení základní úrokové sazby je ještě příliš brzy". Domnívám se, že Bank of Canada se zdráhá být tou první bankou, která s tím pohne a nadále se obává inflace, což se na první pohled zdálo rozumné, vzhledem k únorové zprávě o zaměstnanosti, zveřejněné v pátek. Ta ukázala, že minulý měsíc bylo v Kanadě vytvořeno 41 000 pracovních míst, což je přibližně dvojnásobek toho, co se očekávalo. Kanada však zažívá výrazný nárůst počtu obyvatel, takže trh práce se uvolňuje. Růst mezd zůstává zvýšený, ale v meziročním srovnání se zmírnil na 4,9 %.
Šílenství tento měsíc nekončí
Dalo by se říci, že jsme uprostřed měnověpolitického šílenství, i když v březnu nic vyřešeno nebude. Bude se odehrávat v průběhu roku 2024 a vítěze se možná dozvíme až mnohem později.
Víme jen to, že mnozí centrální bankéři projevují "stádní chování" kvůli obavám z opětovného růstu inflace; nikdo se nechce zapsat do historie jako další Arthur Burns (předseda Fedu, který řídil masivní růst inflace v 70. letech) - a to je přimělo k příliš jestřábí rétorice. Vracím se k výrokům bývalého prezidenta Fedu v St. Louis Jima Bullarda, který, již nesvázán potřebou krotit finanční podmínky jako představitel Fedu, minulý měsíc prohlásil, že Fed by měl začít snižovat v březnu.
Nevěřím, že v březnu začne Fed snižovat, ale vím, že politika je velmi restriktivní a že by měl brzy začít snižovat bez ohledu na stav ekonomiky. Navzdory pokroku směrem k cílům centrální banky se trhy budou pravděpodobně i nadále obávat každých výsledků a toho, co bude znamenat pro rozhodování centrální banky.
Trhy se rozšiřují v očekávání
V minulém týdnu zaznamenaly indexy S&P 500, Dow Jones Industrial Index a NASDAQ Composite Loss Index. Indexy Russell 2000 a Russell 3000 však zaznamenaly zisky, stejně jako indexy MSCI Emerging Markets, MSCI Europe, MSCI Japan a MSCI UK – abychom jmenovali alespoň několik hlavních neamerických indexů.
Trhy se v poslední době zjevně začaly rozšiřovat. V posledním měsíci index S&P 500 ustoupil do pozadí ostatním hlavním neamerickým indexům a akciím s menší kapitalizací. Zdá se, že trhy předpovídají opětovné zrychlení globálního hospodářského růstu a oslabení amerického dolaru; klíčovým faktorem bude pravděpodobně zahájení snižování sazeb Fedu a zdá se, že trhy se pohybují v očekávání brzkého zahájení snižování sazeb.
Připomenutí
9. března si připomínáme 15. výročí dosažení dna indexu S&P 500 po globální finanční krizi. Vzpomínám si na to, jako by to bylo včera. Akciový trh se již několik měsíců nacházel ve volném pádu po pádu banky Lehman Brothers a následném chaosu na podzim roku 2008 panovala neuvěřitelná nedůvěra v trhy a instituce. Negativní nálada se začátkem roku 2009 jen prohloubila a vyvrcholila tím, že index S&P 500 začátkem března klesl pod 700 - ano, pod 700 - bodů.
Z tohoto šíleného období lze vypíchnout zejména jeden moment. V té době jsem seděla ve správní radě jednoho nadačního fondu a někteří velmi nervózní manažeři hedgeových fondů, kteří byli rovněž členy správní rady, chtěli v těchto velmi těžkých dnech opustit všechny dlouhé pozice v akciích. Ačkoli jsme obvykle srdečná skupina, jednou večer jsme se v konferenčním hovoru ostře pohádali kvůli rozdílným názorům. Nakonec zvítězil zdravý rozum – a naše prohlášení o investiční politice – a my v akciích zůstali, takže jsme si mohli užít následné silné několikaleté oživení, kterému velmi pomohla uvolněná měnová politika.
Pro některé je tento den nepříjemnou vzpomínkou, protože tehdy se akcie dostaly na úplné dno – nejníže za posledních 13 let. Pro mě je to pozitivní vzpomínka, protože to znamenalo začátek neuvěřitelně silného oživení trhu. A co je ještě důležitější, je to silná připomínka toho, jak je důležité zůstat investorem a držet se obezřetného dlouhodobého alokačního plánu – bez ohledu na to, jaká překvapení a zklamání nás čekají. Na toto výročí se nezapomíná.