Regulátoři na celém světě jdou po kryptoměnách. Čína je zakázala. Spojené státy zvažují paletu opatření, jež je mají zkrotit. Britská centrální banka vytváří kapitálové požadavky na finanční instituce, které je drží. Regulace ale nevěstí odvětví kryptoměn katastrofu, naopak má zásadní význam pro jeho dlouhodobé vyhlídky.
Vývoj trhu s kryptoměnami začal stadiem, které lze nejlépe popsat jako „produktovou inovaci“. Technologie blockchainu umožnila lidem přistoupit nově ke starým otázkám (Co jsou peníze? Jak lze vytvářet umění a připisovat mu hodnotu?). To vyústilo v aplikace jako virtuální měny a tokenizované umění, které jsou hodně na očích. Umožnilo to ale i méně oslnivé inovace v široké škále oblastí, od sledování zásilek kontejnerů po zlepšení integrity zdravotnických záznamů.
Bude působení blockchainu revoluční? Záleží na tom, co člověk považuje za „revoluci“. Robert Gordon z americké Severozápadní univerzity se například ptá, jestli důsledky technologické inovace z nedávné doby budou stejně dalekosáhlé jako dřívější průlomy. Ukáže se, že jsou chytré telefony stejně důležité jako elektřina? Bude mít elektronické obchodování stejně transformační vliv jako parní pohon? Vyrovná se internet svým účinkem rozhlasu a telegrafu?
Ať už bude blockchain revoluční, nebo ne, bude mít nepochybně podstatný vliv na celou škálu tradičních odvětví, neboť podnítí vznik nových společností, produktů a aplikací. To už se vlastně děje. Toto pronikání blockchainu do hlavního proudu jsou znamením konce první fáze technologického vývoje.
Teď kryptoměna vstupuje do další fáze svého vývoje: stává se investovatelným aktivem. Jistěže, kryptoměny už aktivem jsou, s tržní kapitalizací kolem dvou bilionů dolarů. Je to ale trh umazaný od podvodů, skandálů, zneužívání vnitřních informací, fíglů „napumpuj a prodej“ a dalších pochybných či nezákonných činností.
Platí to i pro „nejbezpečnější“ kryptoměny, takzvané stablecoiny, u nichž se má za to, že jsou podložené tvrdou měnou. Ostatně můj kolega na Yaleově univerzitě Gary B. Gorton a člen rady guvernérů Federálního rezervního systému USA Jeffery Zhang přirovnávají stablecoiny k soukromým bankovkám, které byly v oběhu během americké éry „volného bankovnictví“ v letech 1837 až 1862, kdy každá banka mohla emitovat svou vlastní měnu. Jelikož regulace byla děravá nebo chyběla úplně, tyto soukromé peníze byly náchylné k divokým cenovým výkyvům a panikám.
Jestliže jsou stablecoiny sotva regulované, zbytek kryptotrhu je Divoký západ. Právě to je patrně nejvážnější překážka rozvoje odvětví kryptoměn. Jasná pravidla hry jsou zásadní, chce-li odvětví přilákat významný objem institucionálních peněz.
Za současné situace se velcí institucionální investoři sektoru buď vyhýbají, anebo s ním koketují v „režimu rizikového kapitálu“ a investují na úrovni jednotlivých společností. Mají-li začít považovat kryptoměny za alternativní třídu aktiv, podobně jako peníze s nuceným oběhem, komodity a deriváty, musí být splněny tři podmínky.
Zaprvé jsou nezbytná čistá a spolehlivá data. Tady už trh s kryptoměnami udělal důležité pokroky. Přestože finanční informace zůstávají nedokonalé a neúplné, mnozí poskytovatelé dat už jdou nad rámec údajů o ceně, alespoň u největších kryptoměn. Klíčoví hráči v sektoru tradičního finančnictví – například S&P Dow Jones a její portfolio indexů digitálního trhu – poskytují důležitá metodologická kritéria pro tvorbu takových dat a pro zajišťování jejich věrohodnosti.
Zadruhé potřebujeme výzkum, který usnadní hlubší pochopení kryptoměn coby třídy aktiv. Akademický výzkum se stal základem vzniku řady nových tříd aktiv, jako jsou deriváty a indexové fondy, nemluvě o investičních přístupech typu faktorového investování. U kryptoměn teď dochází k významnému pokroku.
Kupříkladu Will Cong z Cornellovy univerzity, Ye Li z Ohijské státní univerzity a Neng Wang z Kolumbijské univerzity vyvinuli teoretické modely umožňující oceňování kryptoměn. Michael Sockin z Texaské univerzity a Wei Xiong z Princetonu učinili totéž. Yukun Liu z Rochesterské univerzity, Xi Wu z Kalifornské univerzity v Berkeley a já jsme kryptoměny studovali z empirické perspektivy oceňování aktiv a dospěli jsme k tomu, že je lze analyzovat pomocí konvenčních finančních nástrojů a že by měly být součástí investorských portfolií.
Třetí podmínkou je věrohodný regulatorní rámec. Za současné situace se takový rámec teprve rodí, především proto, že regulovat kryptoměny přináší podstatné těžkosti. Některé jsou koncepční a v oblasti účetnictví a práva vyžadují rozvoj nových teorií či úpravu těch stávajících. Jiné jsou praktické: zatímco například záznamy o všech transakcích jsou veřejné, totožností stran provádějících obchody je těžké či nemožné se dopátrat. Všechny tyto úvahy jsou přitom globální, takže regulátoři (přinejmenším) ve většině velkých zemí budou muset své dohledové snahy koordinovat, aniž by zadusili inovace.
Až budou tyto výzvy překonány a bude zaveden účinný regulatorní rámec, kryptoměny dosáhnou plnoletosti. Po letech dospívání, plných experimentů a poutání pozornosti, bude následovat ustavení předvídatelnější verze kryptotrhu, kde budou kryptoměny představovat důvěryhodnou třídu aktiv.
Aleh Tsyvinski je profesorem ekonomie na Yaleově univerzitě
Copyright: Project Syndicate, 2021.
www.project-syndicate.org
Disclaimer:
Investování do virtuálních aktiv (např. Bitcoin) či investičních nástrojů navázaných na virtuální aktiva je spojeno s řadou rizik, na která upozorňuje např. EBA (European Banking Authority) v článku „Crypto-assets: ESAs remind consumers about risks“ ze dne 17.3.2021. Tato upozornění naleznete ZDE. Patria Finance a.s. nedoporučuje investovat do nástrojů navázaných na virtuální aktiva z důvodu rizik, která jsou s nimi spojena.