Aktualizováno Česko letos kleslo na žebříčku kvality života meziročně o jednu příčku na 25. místo ze 163 hodnocených zemí. Řadí se tak za Estonsko a před Kypr. Prvenství v žebříčku obhájilo Norsko, druhé zůstalo Dánsko. Na třetí příčku žebříčku se dostalo Finsko. ČTK to sdělili zástupci poradenské společnosti Deloitte, která je jedním z hlavních partnerů neziskové organizace Social Progress Imperative, která Index společenského rozvoje (Social Progress Index) každoročně sestavuje. Vychází při tom z údajů o společenském a ekonomickém rozvoji a o životním prostředí.
Ačkoli se Česká republika letos v žebříčku posunula o příčku níž, bodově si polepšila. Získala 86,69 bodu ze 100 možných, zatímco loni to bylo 84,36 bodu.
Podle autorů žebříčku si Česko za poslední rok polepšilo zejména v přístupu ke vzdělání a informacím. Výrazně také vzrostly ekonomické ukazatele. "HDP na obyvatele s ohledem na paritu kupní síly se oproti loňsku zvýšilo o 6900 dolarů na 40.314 dolarů. To je trojnásobně větší růst než v předchozím období," uvádí Deloitte.
Naopak mírný propad zaznamenalo Česko v základních lidských potřebách. Mezi ně autoři žebříčku řadí výživu, základní lékařskou péči, čistotu vody, hygienu a přístřeší. Dlouhodobě nejhorší skóre má Česká republika v přijímání a diskriminaci menšin.
"Dlouhodobě se potvrzuje silné postavení ČR v zajištění nejen základních potřeb, ale i vzdělávacích potřeb a zdraví. Naopak nás oslabuje vysoká úroveň emisí," zhodnotil výsledek prezident Deloitte Josef Kotrba. Znepokojivé je podle něj i zaostávání Česka v oblasti přístupu k e-governmentu. "Zejména v situaci, kdy vláda deklaruje do budoucna orientaci země na nové technologie," dodal Kotrba.
Index společenského rozvoje letos porovnal 163 zemí, o 14 více než loni. Prvenství si udrželo Norsko, druhé zůstalo Dánsko. Na třetí místo se o jednu příčku posunulo Finsko. Spodní trojice se v indexu prakticky nezměnila. Žebříček uzavírají africké státy - Středoafrická republika, Čad a Jižní Súdán.
Česko se na 25. místě zařadilo těsně za Slovinsko, Itálii a Estonsko. Hned za Českou republikou se umístil Kypr, následovaný Řeckem a Spojenými státy.
Od roku 2011 se kvalita života na světě průměrně zlepšila o 3,61 bodu na 64,24 bodu. Oproti loňsku si svět podle indexu pohoršil o 0,23 bodu. "Z globálního hlediska je největší zlepšení v oblastech přístupu k informacím a k vyššímu vzdělání, úrovně pitné vody a hygieny. Klesá ale úroveň osobnostních práv a přístupu k menšinám," uvádí Deloitte.
Prvních 30 zemí podle Indexu společenského rozvoje:
1. |
Norsko |
2. |
Dánsko |
3. |
Finsko |
4. |
Nový Zéland |
5. |
Švédsko |
6. |
Švýcarsko |
7. |
Kanada |
8. |
Austrálie |
9. |
Island |
10. |
Nizozemsko |
11. |
Německo |
12. |
Irsko |
13. |
Japonsko |
14. |
Lucembursko |
15. |
Rakousko |
16. |
Belgie |
17. |
Jižní Korea |
18. |
Francie |
19. |
Španělsko |
20. |
Velká Británie |
21. |
Portugalsko |
22. |
Slovinsko |
23. |
Itálie |
24. |
Estonsko |
25. |
Česká republika |
26. |
Kypr |
27. |
Řecko |
28. |
USA |
29. |
Singapur |
30. |
Malta |
Od roku 2011 se kvalita života na světě průměrně zlepšila o 3,61 bodu na 64,24 bodu. Oproti loňsku si svět podle indexu pohoršil o 0,23 bodu. "Z globálního hlediska je největší zlepšení v oblastech přístupu k informacím a k vyššímu vzdělání, úrovně pitné vody a hygieny. Klesá ale úroveň osobnostních práv a přístupu k menšinám," uvádí Deloitte.