Chuť kupovat zlato pomalu ale jistě upadá a poptávka po žlutém drahém kovu se ve druhém čtvrtletí propadla až na šestileté minimum. Zlaté nákupy omezuje pokles příjmů ve dvou největších ekonomikách, které vášnivě kupují zlato nejvíce na světě. Řeč je o Indii a Číně. Na peněženky Číňanů a Indů dolehly volatilní akciový trh a slabá úroda.
Poptávka klesla v posledním čtvrtletí podle informací Světové rady pro zlato WGC meziročně o 12 procent na 914,9 metrických tun. Konkrétně v Číně se snížila o 3 procenta a v Indii dokonce téměř o čtvrtinu. Vzhledem k tomu, že Čína a Indie jsou velmi důležitými hráči na zlatém trhu, se nejedná o příliš dobré zprávy. V Indii byl propad způsoben horší než očekávanou úrodou v loňském roce a špatným počasím v roce letošním. Čína i nadále zůstává největším světovým spotřebitelem zlata.
Jen od počátku roku cena zlata klesla o 5,1 procenta a směřuje k třetímu ročnímu propadu po sobě. Řada zlatých ztrát by tak mohla být největší od roku 2000. Držba burzovně obchodovaných fondů investory se snižovala každý měsíc od května a nachází se taktéž na šestiletém minimu. Ve středu se cena zlata v reakci na další devalvaci čínské měny dostala až na 1124 dolarů za trojskou unci. Dnes cena zlata opět mírně klesá, drží se ale nad 1100 dolary za unci.
Ve druhém čtvrtletí se nedařilo ani světové poptávce po špercích, ta klesla meziročně o 14 procent na 513,5 tuny, investiční poptávka se celosvětově snížila o 11 procent na 178,5 tuny, nákupy centrálních bank meziročně klesly o 13 procent. Z mezičtvrtletního pohledu však zlato zůstalo u centrálních bank v oblibě, ty navyšovaly oproti předchozímu kvartálu nákupy o 11 procent na 137,4 tuny. Jde o již osmnácté čtvrtletí po sobě, kdy převažovaly nákupy centrálních bank. Do konce roku lze očekávat, že centrální banky nakoupí 400 až 500 tun zlata.
Celková nabídka zlata se oproti předešlému čtvrtletí snížila o 3,9 procenta na 1032,6 tuny. Pro druhé pololetí se očekává oživení čínské a indické poptávky a každá z těchto dvou národností by měla dle odhadů spotřebovat 900 až 1000 tun zlata za celý letošní rok. Spotřebitelská poptávka po žlutém drahém kovu klesla o téměř čtvrtinu i na Blízkém Východě, v Turecku dokonce o polovinu. V Evropě a USA poptávka rostla, z velké části kvůli obavám o vývoj situace kolem řecké dluhové krize.
Zlato dnes sice vlivem sílícího dolaru mírně oslabilo, drží se však blízko třítýdenních maxim díky pochybnostem ohledně načasování zvyšování sazeb americkým Fedem po devalvaci čínské měny. Dnes se nejprve zlato podívalo až nad 1126 dolarů za trojskou unci, poté však kvůli dolaru, který posílil o 0,3 procenta proti euru, kleslo k 1117 dolarům za trojskou unci.
Zdroj: BBG, RTRS, CNBC