Americká centrální banka dnes předstoupila před investorskou obec s výsledky svého dvoudenního zasedání. V prohlášení opět zopakovala několikrát avizovaný postoj (s mírnou komunikační úpravou), a to, že s normalizací měnové politiky hodlá započít při dalším zlepšení na trhu práce a při dostatečné víře v posun inflace k dvouprocentnímu cíli.
Přiblížení kroku nahrává komentář k situaci na trhu práce. Samotný Fed dnes (opět) kvitoval pokračující zlepšení, což nicméně doplnil o jestřábí komentář - „řada indikátorů z trhu práce naznačuje, že nevyužití na trhu práce od začátku roku vyprchalo“. Doposud autorita mluvila o částečném (somewhat) odstranění "podutilizace". Prohlášení působí poněkud překvapivě v kontextu červnových čísel. Tvorba pracovních míst v minulém měsíci nedokázala navázat na solidní květnová čísla (ta byla navíc revidována níže), míra participace (počet lidí zapojených na trhu práce) se snížila, mzdy meziměsíčně stagnovaly. Navíc Fed doposud ústy své šéfky Janet Yellenové vyjadřoval nespokojenost s příliš historicky nadprůměrným podílem částečných úvazků na celkovém počtu zaměstnaneckých kontraktů.
K inflaci Fed uvedl, že nadále počítá s odezněním tranzitivního vlivu nižších cen energií, což v kombinaci s dalším zlepšením na trhu práce povede k postupnému posunu růstu cen k vytyčenému cíli. Ve střednědobém horizontu tomu nahrává odeznění bazického efektu nižších cen ropy a postupný růst mezd, který by měl akcelerovat při dosažení přirozené míry nezaměstnanosti. Avšak prozatím tyto faktory přetrvávají, pročež představují překážku brzkému (zářijovému) utažení měnové politiky. Oživení mezd je pouze mírné a nárůst nikterak kontinuální, což znamená, že podpora spotřebitelské poptávce z tohoto kanálu zůstává částečná. Rozpouštění úspor domácností pak zůstává pozvolné. U obou vlivů počítáme s postupným zlepšením s následným dopadem na růst cen. Do chvíle, než se tak nicméně stane, Fed musí opatrně volit další kroky. Utažením měnové politiky by šel totiž proti zmíněným vlivům skrze kanál bohatství. Růst sazeb by negativně dolehl na akciový a nemovitostní trh skrze pokles cen. Stejně tak by posléze ublížil korporátní sféře, jejíž investiční aktivita zůstává utlumená – tedy neprospívá další tvorbě pracovních míst. Výsledkem výše uvedeného by mohlo být zpomalení hospodářského růstu a protiinflační tlaky. V krajním případě by pak došlo k ukotvení inflačních očekávání na nižších úrovních, což skrze reflexivní vztah sebenaplňujících očekávání ovlivňuje samotný růst cen v současnosti. Prozatím nicméně Fed na trhu eviduje stabilizovaná inflační očekávání.
Celkově dnešní zasedání lehce zahrálo na jestřábí strunu. Než o faktický signál možného zářijového zvýšení sazeb však šlo o další pokus připravit trh na letošní započetí normalizačního procesu. Komunikační prvek v režimu cílování inflace představuje zcela klíčový nástroj a Fed skrze něj vytváří bezpečností polštář před frenetickou reakcí trhů (ona hrozba negativního vlivu z poklesu bohatství). Zářijový termín tak zůstává nepravděpodobný. S kartami by mohla zamíchat snad jen skvělá sada čísel (HDP, spotřeba), která je na programu zítra.