Když vrcholila finanční krize, Řecko bylo nejčastěji skloňovanou zemí, o které se spekulovalo, že by mohla opustit eurozónu, vyhlásit státní bankrot a zbavit se tak vysokého zadlužení. Na sklonku roku 2011 dosahovaly výnosy 10Y státních dluhopisů úrovně 35 % a důvěra investorů v řeckou ekonomiku byla na bodu mrazu.
V létě 2012 se vlády ujala středopravá vládní koalice, která zemi slíbila vyvést z hospodářského marasmu, avšak za cenu výrazných fiskálních škrtů. Prvotní reakce trhů byla silně positivní, výnosy dluhopisů padly o více než 15 p.b. a nová vláda se silným mandátem začala úřadovat.
Úsporná opatření v kombinaci s přísnou fiskální dietou naordinovanou MMF a EU však vedla k propadu reálných příjmů řeckých domácností. S klesajícím disponibilním příjmem začala padat také podpora vlády.
Včera řecký premiér Antonis Samaras oznámil, že se pokusí prosadit urychlení prezidentské volby o dva měsíce (na 17. prosince), aby zabránil opozici „poškodit řeckou ekonomiku“.
Řeckého prezidenta volí poslanci na společné schůzi a k jeho zvolení, v rámci tříkolové volby, je zapotřebí v prvních dvou kolech alespoň 200 hlasů z celkových 300. Ve třetím kole se kvórum snižuje na 180 hlasů, přičemž mezi jednotlivými volbami musí uběhnout minimálně 5 dní. Premiérský předseda Samaras disponuje 155 hlasy.
Jestliže se premiérovi nepodaří prosadit svého kandidáta na post nového prezidenta, je ohrožena celá vládní koalice a hrozí předčasné parlamentní volby. V těch by podle posledních průzkumů s 3% náskokem zvítězila radikální levice, strana Syriza, dle oficiálního názvu Koalice radikální levice.
Tato strana zvítězila v květnových volbách do Evropského parlamentu a její lídr Alexis Tsipras by se mohl stát příštím řeckým premiérem. Syriza odmítá přísná úsporná opatření, finanční „nadvládu“ MMF a EU a sbírá protestní hlasy napříč celým Řeckem. Dosavadní, politicky tvrdě vykoupené úsporná opatření, by tak v případě vítězství radikální levice rychle vzala za své. EU přitom podmínila finanční pomoc Řecku přísnými fiskálními úsporami, které Syriza zásadně odmítá. Včera se přitom země eurozóny rozhodly prodloužit o dva měsíce záchranný program, který nyní Řecko využívá. Místo do konce letošního roku tak podpůrný program potrvá do konce února.
V případě vítězství strany Syriza by pravděpodobně došlo na finančních trzích v Řecku k zemětřesení a v krátké době by se značně navýšila riziková prémie u řeckých bondů.
Akciový trh (index ASE) v Aténách dnes v reakci na včerejší prohlášení premiéra Samarase o předčasných volbách padá o 9,3 %, nejvíce od roku 1987. Naopak výnos na desetiletém státním dluhopisu (žlutá barva) roste o víc než 50 bazických bodů na 7,7 %.
Výnos řeckých státních dluhopisů přitom roste už několik týdnů s tím, jak se zvyšuje nervozita ohledně (termínu) ukončení záchranného programu, který země využívá od roku 2010.
Pokud se prezidentská volba opravdu uskuteční ještě letos v prosinci a pokud v ní současná vládní koalice neuspěje, Řecko se může opět ocitnout pod tlakem finančních trhů, které už s předstihem "oceňují" případnou vládu Koalice radikální levice. Dnešní propad aténského indexu o téměř 10 % to jen potvrzuje.
Zdroj: Bloomberg