Aktualizováno V případě, že se stát rozhodne podpořit garantovanou cenou výstavbu nových jaderných bloků elektrárny Temelín, mohla by stát megawatthodina elektřiny z tohoto zdroje sto eur za megawatthodinu. Pevně daná výkupní cena tak může být až na trojnásobku aktuální ceny elektřiny na energetické burze. Vyplývá to z diskusí odborníku na Fóru HN s tématem Státní energetické koncepce a z rozhovoru, který deníku poskytnul generální ředitel skupiny Daniel Beneš. Ten nyní považuje za reálný případný podpis smlouvy s vítězem tendru až na jaře 2015.
„Když se podíváte na situaci v Německu, samotná silová elektřina stojí 38 eur a podpora obnovitelných zdrojů dalších 62 eur. Cena sto eur tedy není mimo realitu,“ uvedl Daniel Beneš v dnes publikovaném rozhovoru pro HN. Dosud se naposledy teoreticky hovořilo spíše o úrovni garantované ceny okolo 75 eur za megawatthodinu, konkrétní číslo ze strany skupiny však zatím nikdo s ohledem na chystaná jednání s novou vládou vyslovit nechce.
V říjnu loňského roku šéf (527,6 CZK, -0,99%) ještě nepřímo naznačil, že by garantovaná cena z nových bloků Temelína mohla být okolo 60 EUR/MWh, tedy asi 10 EUR nad tehdejší cenou elektřiny na německé energetické burze. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc potom v březnovém rozhovoru pro Ekonom zmínil částku 65 EUR/MWh, aby v létě v kuloárech kolovala již cifra 75 EUR/MWh.
Reálnost stoeurové výše podtrhuje i srovnání s evropskými zkušenostmi z poslední doby. Podobnou cenu totiž s britskou vládou dohodlo konsorcium vedené francouzskou energetikou EDF v přípdě stavby dvou nových bloků jaderné elektrárny Hinkley Ponit C.
Vývoj cen ročního kontraktu na dodávky silové elektřiny na německé burze (EUR/MWh)
Podle informací deníku Lidové noviny všechny tři strany vznikající vlády podporují dostavbu Temelína i prodloužení životnosti elektrárny Dukovany za rok 2025. V případě několikaset miliardového projektu dostavby Temelína ale chtějí strany nejprve prověřit výhodnost stavby pro Českou republiku.
v srpnu u příležitosti zveřejnění pololetních výsledků potvrdil, že dříve plánované termíny dokončení tendru na výstavbu dvou nových bloků jaderné elektrárny Temelín splněny nebudou. Předseda představenstva a generální ředitel Daniel Beneš následně (opakovaně) uvedl, že rozhodnutí o Temelínu bude posunuto o rok, nebo dva s tím, že klíčová bude otázka jistoty ziskovosti.
Státem většinové ovládaná firma zatím dále žádá od vlády stanovení minimální výkupní ceny, jež by zaručila návratnost investice. „Nedokážu si představit, že bychom podepsali plně účinnou smlouvu o dostavbě Temelína dříve, než budeme mít zajištěný contract for difference nebo jiné obchodní schéma,“ potvrzuje Daniel Beneš v dnešním rozhovoru pro HN dřívější slova čelních představitelů skupiny . Beneš nyní považuje za reálný podpis smlouvy s vítězem tendru až na jaře 2015.
Klíčovou otázkou v rámci vyjednávání s vládou bude právě míra zaručené ziskovosti pro provozovatele nových bloků jaderné elektrárny. Pokud by si podobně jako EDF v Británii dokázal prosadit 10% roční výnosnost, vyšplhala by se zřejmě garantovaná cena elektřiny pro nové bloky Temelína opravdu k hladině 100 eur za megawatthodinu.
„V současné chvíli hodnotíme tyto informace jako neutrální pro obchodování s akciemi ČEZ. Ředitel divize strategie Pavel Cyrani totiž již dříve opakovaně uvedl, že ČEZ nezačne s rozšiřováním Temelína bez státních záruk. Očekáváme, že jednání mezi společností ČEZ a novou vládou začnou během několika týdnů,“ zhodnotil Tomáš Sýkora, analytik Patria Direct.
Georgi Vukov, analytik společnosti Candole Partners se sídlem v Praze před měsícem varoval, že kývnutí českého státu na cenové garance by znamenalo poškození ekonomického klimatu v zemi a podražení elektřiny pro odběratele. Státní podpora vyplácená společnosti formou cenových garancí by totiž podle autora 28stránkové analýzy citelně převážila dividendy a daně, které státní pokladna od firmy získá. „V případě, že by podpora byla stanovena na 108 EUR/MWh (v cenách roku 2013) po dobu 35 let, přiblížila by se celková roční platba spotřebitelů asi jedné miliardě eur (asi 0,67 % HDP roku 2012),“ vypočítává Georgi Vukov a dospívá k názoru, že dostavba Temelína je „ekonomicky nepravděpodobná“.
Celou věc navíc může ještě zkomplikovat Brusel. Podle dnešních informací zdrojů agentury Reuters totiž jsou státní garance, jež hodlá poskytnout Velká Británie elektrárenské firmě EDF na výstavbu jaderné elektrárny Hinkley Point trnem v oku Evropské komise, a tak příští týden zahájí šetření plánovaných státních garancí. Komise bude prý zkoumat tři hlavní parametry dohody, a sice délku garancí, výši minimální výkupní ceny elektřiny a státní záruky na úvěr Výsledek tohoto šetření potom bude zřejmě určující i pro český plán na rozšíření jaderné elektrárny Temelín.
(Zdroj: HN, Reuters, Bloomberg, ČEZ)