Souhrn rozpočtových bilancí členských zemí hovoří o tom, že eurozóna jako celek za loňský rok vykázala deficit přes 350 miliard euro. V poměru k HDP to představuje 3,7 procenta. Deficit se tím znovu snížil, když rok předtím činil 4,2 procenta a v předešlých letech přes 6 procent HDP.
Ke konsolidaci rozpočtů tlačily země na periferii dluhopisové trhy, kde rychle rostly výnosy. Tlak ale v druhé půlce roku otupila ECB. Ve výsledku třeba ve Španělsku deficit meziročně naopak narostl a dosáhl 10,6 procenta HDP. V Portugalsku, které už bylo napojeno na mezinárodní pomoc, schodek stoupl na 6,4 procenta HDP. Naopak v Itálii došlo k mírnému zlepšení na limitní 3,0 procenta HDP. Absolutní čísla přitom vypadají lépe než poměrové ukazatele, neboť ekonomiky těchto zemí loni klesaly.
Země, která by si deficity dovolit mohla - Německo - pokračovala ve snižování výdajů a v důsledku vykázala nepatrný 0,1procentní rozpočtový přebytek. V předchozím roce byl německý deficit jen 0,8 procenta HDP.
Fiskální oblast byla v roce 2012 faktorem tlačícím ekonomiku eurozóny dolů. Šlo přímo o nižší výdaje, ale také negativní dopad škrtů a daní na spotřebitelskou poptávku. Letos by měly podle předpokladů Eurostatu výdaje vlád stagnovat, čímž by netáhly ekonomiku dolů.
Vzhledem k přetrvávajícímu deficitu rostl loni v eurozóně také státní dluh. Dosáhl téměř 8,6 bilionu euro. Poměr k HDP stoupl na 90,6 procenta z 87,3 procenta v roce 2011. Znovu do nárůstu poměru promluvilo i oslabení ekonomiky.
V Řecku i přes řízený, "měkký krach" došlo ke snížení dluhu pouze na 157 procent HDP. Tradičně velmi zadlužená je Itálie, jejíž dluh stoupl na 127 procent HDP. Na velmi vysoké hodnoty se dostaly Portugalsko s Irskem, kde tento poměr činil 124, respektive 117 procent. Relativně málo zadlužené jsou v eurozóně pouze menší země jako Finsko, Slovinsko, Slovensko, a především Estonsko a Lucembursko.