Jsem ekonom a sleduji, jak ekonomiky fungují a jak nefungují. Naše hospodářství se už dlouho potýká s problémy a jedním z důvodů je nerovnost. Ti, kdo tvrdě pracují, už příliš dlouho hledí na to, jak jejich mzdy klesají či stagnují, zatímco ti, kdo podvádějí, mají obrovské zisky. Naše ekonomika i politika tím trpí. Velká recese vše zhoršila. Podle některých skončila v roce 2009, pro většinu Američanů to ale neplatí. Více než 20 milionů Američanů, kteří by chtěli najít práci na plný úvazek, ji najít nemůže. Příjmy jsou nižší než před deseti lety, bohatství střední třídy je na stejné úrovni jako před dvaceti lety. Stali jsme se vyspělou ekonomikou s největší mírou nerovnosti, s největším rozdílem mezi bohatými a chudými. Kdysi jsme byli hrdí na to, že jsme zemí střední třídy. Ta ale dnes trpí.
Nerovnost není něčím, s čím bychom se museli smířit, není to jako počasí, se kterým nic neuděláme. Nejde o zákony přírody nebo zákony ekonomie. Sami jsme ji stvořili našimi zákony, které oslabily odbory a snížily minimální mzdu, která dnes leží v reálném vyjádření na nejnižší úrovni od 50. let. Naše zákony umožňují ředitelům velkých firem, aby si ukrajovali stále větší koláč ze zisků, umožňují, aby toxické inovace z Wall Street stály vždy před zaměstnanci. Investice do vzdělání jsou nedostatečné, spekulanti na trhu jsou zdaněni méně než zaměstnanci. Daňový systém podporuje investice do zahraničí namísto investic domácích.
Ekonomika nefunguje tak, jak má. Je tu mnoho neuspokojených potřeb a zároveň nevyužité stroje a práce. Jsou tu mostky, které potřebují opravu, stejně jako silnice a školy. Studenti potřebují vzdělání odpovídající současné době, ale my propouštíme učitele. Banky jsou bohaté, ale nepůjčují malým podnikům, namísto toho manipulují s trhy. Udržitelná prosperita je ale taková, o kterou se dělí všichni. Potřebujeme společnost, která je rovnější a prosperuje a na to je třeba růstu. Toho ale není možné dosáhnout v situaci, kdy nerostou mzdy. Regulátoři a Fed chrání bankéře a jejich bonusy, ne pracovní místa Američanů. Jestliže se to nezmění, růstu nedosáhneme.
Spojené státy už ztrácí schopnost být zemí příležitostí, úspěch dnes záleží na tom, do jaké rodiny se kdo narodil. Ztrácíme náš americký sen a v ohrožení se nachází i naše demokracie. S příjmovou nerovností jde ruku v ruce nerovnost politická. Vláda už není ani tak vládou lidí, ale vládou jednoho procenta. Namísto spravedlnosti pro všechny se posouváme ke spravedlnosti pro ty, kdo si to mohou dovolit. Změna přijde pouze tehdy, pokud se zaměstnanci sjednotí a budou bojovat za to, co považují za správné. Musíme obnovit demokracii ve Washingtonu, ale i na pracovištích. Výzva, které čelíme, je obrovská.
(Zdroj: alternet.org)