Grónsko je na cestě přeměnit se z rybářské ekonomiky na těžařskou velmoc. Fakt, že hluboko pod ledovou krustou a zmrzlou půdou největšího ostrova světa se skrývá značné nerostné bohatství a že pod okolními vodami leží ložiska plynu a ropy, je geologům znám dlouho. Změny klimatu, větší nezávislost na Dánsku a vstřícný přístup k zahraničním investorům teď umožňují surovinový potenciál využít. Těžaři, bojující s rostoucími daněmi a znárodňováním, větří neopakovatelnou příležitost.
Prospektoři z různých zemí už na ostrově do řady potenciálních projektů investovali 1,7 mld. USD. Britové hledají železnou rudu, Skoti hloubí průzkumné ropné vrty na moři, Australané mají spadeno na vzácné lanthanoidy a aktinoidy, Kanaďané chtějí dobývat rubíny a kolem všech krouží čínské stavební a důlní koncerny. Stále silnější sezónní tání dává těžařům více prostoru pro průzkum ložisek koncentrovaných převážně u pobřeží.
Místní obyvatelstvo, čítající něco přes 50 tisíc lidí, postrádá prostředky, zkušenosti a technologie potřebné pro stavbu infrastruktury, a tak se při projektování a realizaci přístavů, silnic a elektráren bude muset spolehnout na zahraniční kapitál.
Grónsko stále spadá pod Dánsko (i když jeho území není součástí EU), avšak v roce 2009 dostali místní Inuité širokou samosprávní autonomii, což jim umožnilo rozhodovat o způsobu využití jejich půdy. Výsledkem byl příliv důlních prospektorů, kterým se dostalo vřelého přijetí.
Inuité tvrdí, že jejich cílem je získání plné nezávislosti, avšak toho budou moci dosáhnout jenom tehdy, když se osamostatní i ekonomicky. Kodaň ostrov každoročně dotuje stovkami milionů dolarů a pomáhá i se základními službami typu policejního dohledu. Navíc je grónská ekonomika (roční HDP kolem 2 mld. USD) nebezpečně jednostranně orientovaná. Téměř všechen export tvoří ryby a mořské plody. Subvence z Dánska pokrývají třetinu místního rozpočtu.
Průzkumné práce zatím vedou hlavně malé firmy z Austrálie a Kanady, které zjišťují, co je pod zemí, a odhadují náklady těžby. V hledáčku mají víc než 100 potenciálních ložisek, o něž by se v pozdější fázi měly začít zajímat větší společnosti.
Velká role při rozvoji grónského komoditního sektoru připadne firmám z Číny, která je největším spotřebitelem široké škály surovin od uhlí po železo. Očekává se proto příliv čínských bankéřů, inženýrů, stavitelů i dělníků. Místní pracovní síly na rozsáhlé projekty stačit nebudou. Číňany hodlají v Grónsku využívat i západní koncerny.
Navázání úzkých ekonomických vazeb s Čínou by mohlo změnit zahraničně politickou orientaci ostrova. Ten dosud tíhnul hlavně ke Spojeným státům a hostí nejseverněji položenou leteckou základnu amerických vzdušných sil. Diplomaté varují, že výrazný příklon Grónska směrem k Pekingu by znepokojil Washington i Kodaň. „Spojené státy a Rusko se k čínským pokusům o zajištění kontroly nad přírodními zdroji v regionu staví s velkou nedůvěrou,“ stojí v poslední zprávě dánské zpravodajské služby. Čínské ministerstvo zahraničí podobné obavy odmítá jako bezpředmětný humbuk.
(Zdroje: WSJ, Bloomberg)