Aktualizováno „Není zdravé, aby vlastníky maďarského bankovního systému byly zahraniční bankovní domy do té míry, jako je tomu nyní. Protože se nám to vrátí zvláště v krizových situacích,“ uvedl dnes maďarský premiér Viktor Orbán a dále rozdmýchal kontroverzi. Již včera totiž vlny zahraniční politiky rozhoupalo schválení změn maďarské Ústavy, které fakticky omezuje výkon soudní moci v zemi. Dnes se proti tomuto kroku ohradila například německá kancléřka Angela Merkelová. Forint v tomto nehostinném prostředí akumuluje další ztráty a opět posouvá své 9měsíční dno vůči euru.
„Významná část maďarského bankovního systému je v zahraničních rukách. Když zasáhnout bankovní systém problémy, zahraniční banky začnou komplikace řešit snižováním objemu úvěrů v zahraničních zemích,“ upozornil při dnešním veřejném vystoupení maďarský premiér Viktor Orbán „Čím vážnější jsou problémy bankovního systému, tím drastičtější a rychlejší jsou škrty úvěrů, což odstřihne podniky v zemi od úvěrových trhů,“ dodal ministerský předseda.
Maďarsko, kde má nemalou expozici například i rakouská (628 CZK, -1,88%), hodlá podle Orbána dosáhnout stavu, kdy bude alespoň polovina bankovního sektoru vlastněna Maďary. Premiér nicméně ujistil, že jeho vláda hodlá tohoto cíle dosáhnout při „respektování mezinárodních a relevantních ekonomických norem“.
V maďarském bankovním sektoru se kromě Erste Group Bank v rámci svých podnikatelských aktivit pohybuje také Raiffeisen Bank International, UniCredit, Intesa Sanpaolo, Bayerische Landesbank, General Electric a Citigroup. Dnešní vyjádření maďarského premiéra je hrozbou „znárodnění" části finančního sektoru, zhodnotili Orbánova slova analytici Danske Bank.
Maďarský premiér se dnes vyjádřil také k měnové politice maďarské centrální banky, kterou by rád viděl uvolněnější. „Aniž bych se snažil říkat centrální bance, co má dělat… Klíčovou otázkou je, aby úrokové sazby klesly,“ uvedl dnes Viktor Orbán s tím, že vláda, centrální banka, asociace podniků i další subjekty mají představit plán pro snížení úrokové zátěže firem „nejen trochu, ale výrazně pod 8-10 procent“.
Orbán také dnes vyjádřil přesvědčení, že maďarská ekonomika v letošním roce již poroste. Již nyní totiž podle něho Maďarsko vykazuje znaky ozdravení ekonomiky, jako by únorové inflace pod cílem centrální banky země. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Maďarsku se v únoru snížilo na 2,8 procenta z lednových 3,7 procenta a ocitlo se nejníže od června 2006. K poklesu přispělo snížení cen energií nařízené vládou.
Maďarsko podle předsedy vlády již dokázalo, že je schopné se financovat na mezinárodních trzích i bez pomoci Mezinárodního měnového fondu a nadále hodlá pokračovat v boji proti vnějším tlakům na vládní politiku. Orbán tato slova pronesl ve stejný den, kde Angela Merkelová uvedla, že Německo má obavy ze změn maďarské ústavy. „Tyto pokračující změny vrhají stín na vztahy Maďarská s Německem a EU,“ uvedl německá kancléřka v oficiálním dopise maďarskému prezidentovi s tím, že tamní vláda by měla evropské výtky brát vážně.
Forint po dnešních slovech šéfa maďarské vlády ztrácí a stejně jako včera posouvá své 9měsíční dno, a to až na 306,82 HUF/EUR. Slabší byla maďarská měna naposledy 1. června 2012, kdy euro stálo až 307,66 forintu.
Vývoj kurzu forintu vůči euru za poslední tři obchodní seance (online):
Vývoj kurzu forintu vůči euru za poslední rok (zvětšíte kliknutím):
(Zdroj: Bloomberg, Reuters, MTI)