Trojka řeckých věřitelů, tedy skupina zástupců z Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, vnímá „velmi výrazná rizika“ programu pomoci Řecku. Dvouletý odklad plnění požadavků podle návrhu zprávy Trojky, který má agentura Bloomberg k dispozici, údajně oslabí dopady bolestivých škrtů, ale navýší finanční potřeby země. Řecko by tak mohlo do roku 2014 potřebovat navíc 15 miliard eur a následně dalších 17,6 mld. EUR pro roky 2015 a 2016.
Trojka tak ve zprávě podává smíšené hodnocení situace kolem Řecka. Na jedné straně pozoruje „citelné zlepšení“ v postupu Řecka směrem ke splnění vytyčených požadavků, na straně druhé varuje před riziky pojícími se s programem pomoci. Návrh zprávy je postaven na předpokladu, že Řecko dostane dva roky navíc proti původnímu plánu, tedy do roku 2016, ke splnění vytyčených fiskálních cílů. Odhadovaná částka, která by měla za tohoto předpokladu řeckému rozpočtu chybět, se přitom může ještě měnit.
Ministři financí zemí eurozóny na včerejším jednání podle očekávání nerozhodli o uvolnění dalších miliard eur ze záchranného balíku pro Řecko. Předseda Euroskupiny Jean-Claude Juncker novinářům řekl, že 20. listopadu se uskuteční mimořádná schůzka. "Euroskupina bude dále jednat o finančních potřebách (Řecka) a udržitelnosti (jeho) dluhu na mimořádném mítinku, který bude svolán na 20. listopadu," řekl Juncker. Na této schůzce, která se nicméně možná uskuteční "jen" pomocí telekonference, by už rozhodnutí o odblokování dalších půjček pro Atény, jejichž výše převyšuje tři desítky miliard eur, mohlo být schváleno. Nejistota panuje také ohledně role MMF v dalších platbách.
Mezinárodní věřitelé Řecka se podle německého deníku Die Welt ve zprávě dohodli, že by Atény měly dostat další dva roky na provedení reforem. Pokud by dva roky navíc nedostaly, pak by musely přistoupit k dalším škrtům ve výši téměř 21 miliard eur, aby mohly dosáhnout původních finančních cílů pro roky 2013 a 2014.
Řecký ministr financí Jannis Sturnaras již na konci září uvedl, že pokud by země získala od mezinárodních věřitelů dvouletý odklad v plnění plánu, podle něhož mají Atény snižovat rozpočtový deficit, potřebovala by navíc 13-15 miliard eur. Tehdy ale dodal, že věří ve schopnost Řecka zajistit si tyto peníze bez nutnosti dále zatěžovat evropské daňové poplatníky.
Nástroji, které by Aténám umožnily vyhnout se stigmatu další žádosti o finanční pomoc zvenčí, měly být oblíbené emise krátkodobých dluhopisů, vyjednání nižších úrokových sazeb u splátek úroků z dluhu u oficiálních věřitelů, nebo donucení ECB k „přerolování“ dluhu nákupem nových řeckých dluhopisů za peníze z dluhopisů, které nakoupila na trhu v minulých dvou letech a dobíhají do splatnosti.
Akcie řeckých bank dnes prudce padají poté, co byly oznámeny kontury plánu jejich rekapitalizace. Plán počítá s prodejem akcií s 50% diskontem v rámci procesu, který má základní kapitálovou vybavenost banky, jádrový Tier 1 ukazatel, přivést nejméně na hodnotu 6 procent. Nové akcie bank, proti kterým bude poskytnuta finanční pomoc, budou dle plánu naceněny na 50 procentech průměru ceny stávajících akcií té které banky 50 dní, předcházejících jejich vydání. Vydávány budou také konvertibilní dluhopisy. Akcie řeckých bank zareagovaly jako sektor pádem o 15 procent. „Je to akce, která přichází pozdě, navíc s masívním ředícím efektem,“ uvedl řecký broker, který si nepřál být jmenován. Konvertibilní dluhopisy ponesou 7% roční kupón s růstem o 0,5 % ročně a směnné za akcie budou za pět let, uvedla vláda.
Podle předběžných, dnes uvolněných dat, řecký rozpočet za leden až říjen 2012 vykázal schodek 12,29 mld. eur v porovnání s cílem 13,57 mld. eur. Primární deficit dosáhl 1,17 mld. eur při odhladu 2,44 mld. eur. „Schodek na obou úrovních doznal významného zlepšení v porovnání s předchozím rokem, kdy dosahoval 8,79 miliardy eur, respektive 4,68 mld. eur,“ uvedlo řecké ministerstvo financí.
Příjmová strana rozpočtu vykázala růst o 1,4 % na 41,73 mld. eur, což je o 223 milionů eur nad cílem. Výdaje dosáhly 54,02 miliardy eur, 904 milionů eur pod cílem. Čisté úrokové platby dosáhly 11,11 mld. eur, poplatky spojené s úvěrem EFSF 370 milionů eur.
(Zdroj: Bloomberg, čtk, BusinessWeek)