Aktualizováno Průměrný vládní dluh v zemích eurozóny v loňském roce vzrostl na rekordních 87,3 procenta HDP z 85,4 % v roce 2010, zatímco v celé "sedmadvacítce" činil 82,5 procenta. Jde o nejvyšší úroveň zadlužení od vzniku společné měny v roce 1999. Průměr dluhu přitom nejvíce zvyšuje krizí těžce zmítané Řecko, kde úroveň zadlužení dosáhla 170,6 procenta HDP, následováno Itálií (120,7 %) a Portugalskem (108,1 %).
Česko mělo loni s podílem 40,8 procenta sedmý nejnižší vládní dluh v poměru k hrubému domácímu produktu z 27 států Evropské unie. Suverénně nejnižší byl v Estonsku, kde na konci roku dosahoval 6,1 procenta. Jen u šesti z 27 zemí statistici zaznamenali v loňském roce u vládního dluhu meziroční snížení. Zbývajících 21 se v tomto ohledu naopak zhoršilo.
Vlády napříč Evropou hledají cesty, jak zalepit své rozpočtové deficity a posílit důvěru investorů, tedy je přimět k nákupu jejich dluhopisů. V případě zemí, které přijaly zahraniční finanční pomoc, tedy Řecka, Irska i Portugalska, se poměr dluhu meziročně zvýšil. U Španělska indikátor vzrostl na 69,3 z 61,5 procenta v roce 2010.
Výše vládního dluhu je jedním z kritérií, která se sledují při přijímání země do eurozóny. Podíl by měl být dle Maastrichtských kritérií nižší než 60 procent hrubého domácího produktu. Podle dnes zveřejněných dat již tuto hranici loni nesplnilo plných čtrnáct členských zemí EU, včetně Německa. To snížilo poměr dluhu k HDP na 80,5 procenta z 82,5 procenta v roce 2010.
Schodek rozpočtu celé eurozóny v loňském roce klesl na 4,1 procenta z 6,2 % v roce 2010 v důsledku výrazného utažení fiskálních politik. U sedmnácti členských zemí EUR přesto výše deficitu přesáhla 3procentní hranici v poměru k HDP, v čele s Irskem (13,4 %), následovaným Řeckem a Španělskem (9,4 %).
(Zdroj: čtk, Bloomberg)