Těžba ropy v drsných vodách arktických oblastí je příliš nebezpečná na to, aby se vyplatila, oznámila společnost . Státem kontrolovaný francouzský koncern se tak stal prvním velkým ropným těžařem, který podpořil tvrzení environmentalistů, podle nichž mohou průzkumné vrtné práce v Arktidě napáchat nenávratné škody a zničit místní citlivé ekosystémy.
Rizika spojená s podmořskou těžbou v regionu jsou podle výkonného ředitele Totalu Christopha de Margerie jednoduše příliš vysoká. „Ropa v Grónsku by byla katastrofou. Únik by značně poškodil image společnosti,“ uvedl de Margerie v rozhovoru pro Financial Times.
Podle propočtů amerických geologů by se v Arktidě mohla nacházet pětina dosud neobjevených zásob ropy a plynu. Průzkumné vrty v polárních oblastech Grónska, Aljašky a Ruska zatím hloubí společnosti Royal Dutch , nebo .
V Rusku mají plány na rozvoj potenciálních ložisek stání koncerny a Rosněfť, často s partnery z řad velkých západních těžařů typu norského Statoilu či amerického Mobilu. Těžební a průzkumnou aktivitu brzdí protesty ekologických hnutí.
Environmentalisté viní například z toho, že nesplnil závazky dané ve svých vrtných plánech v Čukotském moři, a proto by neměl v průzkumných pracích pokračovat. „Ministerstvo vnitra se může přetrhnout, aby vyhovělo nadnárodní korporaci, která není schopná se pořádně připravit,“ kritizoval postup amerických úřadů Mike Levine z hnutí Oceana, které bojuje za čistotu oceánů. získal licenci k těžbě v Čukotském moři už v roce 2005, ale protesty ochránců životního prostředí a místních obyvatel předchozí těžební plány zhatily. Nyní oznámil, že začátek vrtání opět odloží.
S protesty se v srpnu setkali i těžaři v Rusku, konkrétné pracovníci arktické ropné plošiny Prirazlomnaja patřící společnosti . Na gigantickou plošinu, která má jako první na světě začít s komerční těžbou v extrémních podmínkách Severního ledového oceánu, vylezli přes kotevní lana členové hnutí Greenpeace. Šest aktivistů pak plošinu obsadilo, načež přerušili její provoz.
Podle výkonného ředitele Greenpeace Kumi Naidooa nese těžba v arktických vodách vysoké riziko pro znečištění regionu a také ohrožuje původní obyvatele Arktidy. Ti podepsali společné prohlášení deklarující jejich odpor k těžbě ve vodách v blízkosti jejich tradičního území. „Stejně jako v případě bezohledných těžebních plánů Shellu na Aljašce není otázkou, zda k ropné havárii v Arktidě dojde, ale kdy k ní dojde. Jediný způsob jak katastrofálnímu úniku ropy v této unikátní oblasti zabránit, je trvalý zákaz veškeré těžby, a to s okamžitou platností,“ uvedl Naido. odložil plánovaný začátek produkce o rok.
má v Arktidě rozpracováno několik projektů na těžbu zemního plynu, včetně obřího Štokmanova pole v Barentsově moři. De Margerie zdůraznil, že není principiálním odpůrcem těžby v Arktidě a že s únikem plynu si lze poradit mnohem snadněji než s ropnými skvrnami.
Francouzská justice tento týden uznala vinným z katastrofálního úniku ropy na francouzském pobřeží v roce 1999. Pařížský kasační soud potvrdil čtyři roky starý rozsudek, podle něhož společnost nese trestní odpovědnost únik 20 000 barelů ropy, k němuž došlo při rozlomení tankeru Erika, který se dostal do prudké bouře. Rozsudek ustanovuje precedent, jelikož ropné koncerny činí zodpovědnými za odolnost lodí na moři, i když jsou plavidla vlastněna a provozována třetí stranou.
(Zdroj: Moscow Times, Bloomberg, ekolist.cz)