Současnou politickou krizi na domácí scéně bych charakterizovala jako sondáž o poměru sil před volebním kongresem ODS. Daňové balíčky jsou záležitostí zástupnou. Petr Nečas už dlouhodobě nekontroluje stranu a do jisté míry ani vládu. Významným hráčem v současné chvíli je prezident Václav Klaus, jemuž se vůbec nedokázal postavit, říká mimo jiné v rozhovoru pro Patria.cz k současné politické situaci a další z krizí vlády politoložka a profesorka Vladimíra Dvořáková.
Patria.cz: Poslanecká sněmovna již odložila církevní restituce a vládní koalice poměrně výrazně nemá potřebnou „stojedničku“ k přehlasování veta Senátu k protlačení balíku daňových změn. Jednotnou podporu slibuje TOP09, ochotu k jednotné podpoře LIDEM. Problém je ale uvnitř ODS. Jak byste jej pojmenovala/shrnula Vy a co je podle Vás hlavním motorem současného vývoje?
Interpretovat současnou krizi není úplně jednoduché. Osobně bych ji charakterizovala jako určitou sondáž, která má vyjasnit poměr sil, vytvořit silovou pozici před volebním kongresem ODS. Daňové balíčky nejsou příliš podstatné, nikdo z rebelů se proti nim veřejně nepostavil v době, kdy byly původně přijímány a současné zvýšení DPH o 1 procento je marginální, když vezmeme v úvahu, jak rozsáhlé bylo předchozí zvýšení, kde protesty zevnitř ODS nezazněly. Zároveň ovšem odmítnutí zvýšení DPH před krajskými volbami ocení většina členů ODS, ani obětování církevních restitucí nevyvolá negativní reakce, spíše naopak.
Patria.cz: Odhaluje podle Vás současná situace slabou pozici premiéra uvnitř vlády i (nebo) uvnitř ODS? Vymyká se premiérovi podle Vašeho názoru situace budoucích událostí a kroků z rukou?
Petr Nečas už dlouhodobě nekontroluje stranu a do jisté míry ani vládu. Připomeňme jen, jaký byl vliv regionálních „elit“ při jmenování nových ministrů, vzpomeňme na to, jak marně chtěl premiér Nečas odvolat ministra Dobeše. Nečas je slabý ve vztahu k regionům a neustále se snaží si vybudovat jakousi podporu pro znovuzvolení a je také velmi slabý vůči prezidentovi, jemuž se vůbec nedokázal postavit a který je v současné chvíli významným hráčem.
Patria.cz: Dojde podle Vás ze strany „revoltujících“ poslanců, kteří se opírají o hájení programu ODS, ke skutečnému hlasování proti důvěře vládě, nebo před takovým krokem „zacouvají“? Jak může a musí Petr Nečas do budoucna naložit s tímto odhaleným odporem a to jak z pohledu premiéra tak šéfa ODS?
Rebelující poslanci si vytvořili velký manévrovací prostor, oni mohou a nemusí hlasovat proti vládě (otázkou ovšem je, jestli to ale dříve „nezabalí“ celá koalice). Mají prostor pro politický nátlak, mohou zhodnotit situaci po krajských volbách, zejména postavení Nečase, průzkumy ve vztahu k možným prezidentským kandidátům a podle toho se rozhodnout. Minimálně dva měsíce, které dostávají k dispozici, při projednávání nového legislativního návrhu zákona, jsou hodně důležité.
Patria.cz: V srpnu jeden z „revoltujících“ poslanců ODS Petr Tluchoř uvedl, že prezident Václav Klaus by byl dobrým kandidátem na šéfa občanských demokratů. Když opomeneme (nebo naopak připomeneme) osobní rovinu skrze vedení poslaneckého klubu ODS a pražskou ODS mezi Tluchořem a Nečasem, je podle Vás takový návrat a jeho příprava reálný?
V posledních dvou- třech letech se daly určité modely, jak se vrátit zpět do politiky po skončení prezidentského mandátu, vysledovat. Jedna z variant byla i mocenská základna opírající se o Věci veřejné (Josef Dobeš), posun směrem ke krajní národovecké pravici (Bátora) apod. Ale ukázalo se, že to je neprůchodné. Proto je v této chvíli asi varianta převzetí ODS (třeba přes „bílého koně“ – prozatímního předsedu či „trvalého předsedu“, ale získání pozice volebního lídra a budoucího premiéra), či vytvoření subjektu, kam by část ODS přešla.
Co se nemění již od pádu Topolánkovy vlády, je „ideální“ termín parlamentních voleb – podzim 2013. Podzimním volbám 2009 tehdy zabránil Ústavní soud, pokud by byly, tak nás čekají volby na podzim 2013… Proto se dá očekávat, že v případě příznivé konstelace sil vláda padne a volby se připraví na podzim (případně pár měsíců dříve – červen) příštího roku. Tyto kalkuly ovšem musí počítat s tím, že je nutné vědět, kdo bude prezident. Za dva měsíce budou asi průzkumy již lépe vypovídající. V daném scénáři je ideální Miloš Zeman a Václav Klaus se netají, že jej podporuje.
Proto si myslím, že tato „epizoda“ je rozehraná s cílem zjistit konstelaci sil, vytvoření manévrovacího prostoru, který by mohl přivést Václava Klause zpět do vrcholné politiky i po odchodu z prezidentské funkce. Ale zároveň je zde mnoho neznámých, jsou zde i koaliční partneři, členská základna, silní regionální „kmotři“.
Patria.cz: Jste známou politoložkou a také profesorkou na vysoké ekonomické škole. Jak nahlížíte na akcent vlády na veřejné finance a schodek rozpočtu, se zdůrazňováním důvěry v ČR či udržování příznivé situace na dluhopisovém trhu, proti zvyšování daňové zátěže obyvatel v situaci poklesu ekonomiky?
Nejsem ekonom a tak se nechci pouštět na tenký led. Nemohu ale pochopit, jak se dá předpokládat splácení dluhu či snižování deficitu, jestliže ekonomika klesá a to pravděpodobně hodně i díky úsporným opatřením vlády. Chybí mi zde základní koncepce, krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá. Škrty ve vzdělání, vědě, dlouhodobých investicích jsou naprosto kontraproduktivní z dlouhodobého hlediska. Z hlediska bezprostředního účetnictví je to asi fajn. Ale společnost by neměli formovat účetní (při vší úctě k nim). Konzervativní odhady, kolik přijde náš rozpočet korupce a klientelismus, jsou kolem 100 miliard korun. Co kdyby vláda skutečně začala tento problém řešit (nikoli rétorikou a nesystémovými opatřeními)?
Patria.cz: Německá kancléřka Angela Merkelová nedávno na setkání CDU s politickými kolegy s CSU v Bavorsku vyslovila otázku, zda „jsme schopni my v Německu a my v celé Evropě zvítězit ve volbách se slibem silných a zdravých financí, se slibem, že budeme vydávat pouze tolik, kolik vyděláme“. Vidíte paralelu pro Českou republiku?
Opět jen mohu zdůraznit, nejsem ekonom. Silné a zdravé finance jsou určitě důležité, ale pak jsou také důležité třeba regulace bank, podvodné úvěry, hypoteční bubliny… Stát, nemluvě již o běžném občanu, ztrácí možnost ovlivnit hospodářskou politiku, nedostává patřičné informace (bez ohledu na informační boom) z trhu. Tj. silné a zdravé finance jsou určitě důležité, ale není to asi to jediné, co určuje situaci země.
A co si myslíte o daňovém balíčku Vy? V anketě jsme se Vás zeptali, zda je zvýšení DPH podle Vašeho názoru vhodným krokem. Většina z čtenářů, kteří se do ankety zapojili, téměř 55 %, se domnívá, že vhodnější by bylo omezit výdaje státního rozpočtu. Dalších více než 28 % čtenářů se domnívá, že čas hovoří spíše ve prospěch prorůstové fiskální politiky a snižování daní. Jako posílení příjmové strany rozpočtu zvýšení DPH v anketě dosud podpořilo přes 5 % zúčastněných čtenářů, přes 6 % pak krok schvaluje jako součást širšího balíku daňových změn.
Graf: Co si myslíte o úmyslu zvýšení DPH?
