Ben Bernanke ve svém projevu před zástupci Kongresu představil opatrný a vyvážený pohled na ekonomiku (postupné uzdravování v celkovém prostředí utlumeného růstu a tvorby pracovních míst). Zároveň poukázal na zlepšené podmínky v domácím finančním a bankovním sektoru a zhoršenou situaci v Evropě, která podle něho negativně ovlivňuje i ekonomiku USA. Za nejzajímavější můžeme z jeho projevu považovat následující body:
1. Jak Bernankeho samotný projev, tak jeho odpovědi na položené otázky ukazují, že se velmi intenzivně snaží přesunout pozornost od monetární politiky k jiným oblastem, zejména k fiskální politice. Týká se to i jeho nekonkrétního popisu budoucí monetární politiky i prohlášení o tom, že by se cítil mnohem lépe, pokud by Kongres sejmul z Fedu části tíhy související s ekonomickou politikou.
2. Pokud je tato interpretace správná, jde Bernanke ve stopách šéfa ECB Maria Draghiho. Ten dával v minulých týdnech mimořádně hlasitě najevo, že by politici měli plnit své závazky a přijmout svou část zodpovědnosti. Zároveň uváděl, že pokud bude vše záviset jen na ECB, existuje riziko, že tato banka znovu vytvoří most, který ale nikam nepovede.
3. Uvedené je v souladu se stále sílícím názorem, že aktivismus centrálních bank ztrácí na efektivitě. Bernanke to zmínil v odpovědích na kladené otázky s tím, že monetární stimulace má nyní nižší očekávaný přínos a vyšší riziko nezamýšlených škod a následků.
4. Centrální bankéři více váží slova a rozlišují mezi schopností provádět určitou politiku, ochotou ji provádět a tím, jak je tato politika efektivní. Říkají nám, že jsou ochotni učinit více v případě, že se podmínky zhorší. Jsou i schopní, přestože nemají dokonalé nástroje. S efektivitou to ale již není tak dobré jako dříve.
5. Existuje riziko, že centrální bankéři svým uvažováním v této fázi předběhli některé trhy. Sledujme například reakci na ohlášenou změnu monetární politiky v Číně.
Je pochopitelné, že trhům dominuje krátkodobá mentalita. Ve hře se nachází tolik makro faktorů a výhled je tak nejistý, že by nás nemělo překvapovat, jak trhy míchají dohromady to, co by centrální bankéři rádi více rozlišovali. Výsledkem ale pravděpodobně bude i nadále vysoká volatilita a střídající se období averze a náklonnosti k riziku.
Autorem je Mohamed El-Erian.
(Zdroj: CNBC)