Souhrnná kapacita obou evropských záchranných fondů, tedy Evropského fondu finanční stability (EFSF) a Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) bude 800 miliard eur, dohodli se na tom dnes ministři financí v Kodani. Limit pro záchranné úvěry členským zemím eurozóny však od spuštění ESM v polovině roku vzroste z původně plánovaných 500 miliard eur jen na 700 miliard eur, tedy o objem prostředků z již poskytnutých záchranných úvěrů Řecku, Portugalsku a Irsku. „Čerstvých“ 500 miliard eur do ESM má však podle dnešní dohody být poskytnuto rychleji, než se doposud plánovalo.
O dohodnutém stropu 700 miliard eur pro další záchranné půjčky v případě šíření dluhové krize se již dříve několikrát spekulovalo, i když agentury v posledních zprávách mluvily i o vyšších částkách, nejčastěji o 940 miliardách eur. Včera večer například agentura Reuters s odvoláním na dokument, k němuž se dostal, uvedla, že finanční rezerva určená pro země, které se dostanou do problémů, bude mít téměř jistě kapacitu 940 miliard eur, možná ale ještě vyšší (více ZDE).
Dalších 100 miliard eur navyšujících celkovou kapacitu evropských záchranných fondů až na 800 miliard eur jsou podle dnešní závěrečné zprávy z jednání ministrů financí eurozóny (Eurogroup) v Kodani výsledkem 49miliardových splátek přislíbených pomocí z EFSF a 53 miliard eur, kterými eurozóna podpořila směnu řeckého dluhu v rukou soukromých věřitelů.
Výsledek je kompromisem mezi požadavky řady členských zemí v čele s Francií na výrazné zvýšení "palebné síly " eurovalu a postojem Německa, Finska a Nizozemska, kde je veřejné mínění ostře proti další pomoci předluženým zemím. Zastánci masivního navýšení fondů argumentovali tím, že takový krok uklidní investory a navrátí na trhy důvěru. Tento týden výrazné zvýšení eurovalu doporučila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Informaci o navýšení kapacity takzvaného eurovalu na zhruba 800 miliard eur poskytla ještě před oficiální tiskovou konferencí novinářům rakouská ministryně Maria Fekterová. Šéf Eurogroup Jean- Claude Juncker následně plánovaný brífink zrušil. „Není důvod pořádat tiskovou konferenci, protože rakouská ministryně financí již novináře informovala,“ vysvětlil předseda skupiny ministrů financí eurozóny.
Uvolněna přesto byla oficiální tisková zpráva shrnující výsledky dnešního jednání a hodnotící situaci v Evropě. „Eurozóna za posledních 18 měsíců učinila značné pokroky v překonávání problémů plynoucích z dluhové krize,“ píše se ve zprávě vydané po dnešním jednání ministrů financí eurozóny s tím, že posun nastal v mnoha členských zemích v oblasti fiskální konsolidace a strukturálních reforem zacílených na ekonomický růst.
Rakouská ministryně financí Maria Fekterová dále uvedla, že 240 miliard eur, které zůstaly v EFSF z celkových 440 miliard, bude k dispozici jako rezerva do poloviny příštího roku. Oba fondy tak budou fungovat asi rok společně. Od července 2013 bude celková úvěrová kapacita ESM 500 miliard eur, píše se ve zprávě Eurogroup. Plné kapacity půl bilionu eur tak ESM dosáhne až v roce 2014 - dvě splátky budou letos (červenec, říjen), další dvě v příštím roce a poslední až v první polovině roku 2014.
V médiích se i přes četná ujištění politických špiček eurozóny, že se dluhovou krizi v eurozóně daří zastavit, opakují zprávy o možné nutnosti finanční pomoci dalším zemím eurozóny. Bývalý bankéř ECB Bini Smaghi před dvěma týdny veřejně zapochyboval nad brzkou schopností návratu portugalské a irské vlády ufinancovat své rozpočty z vlastních zdrojů a fondů z trhu. Na adresu Portugalska prohlásil: „Pokud se nebude schopné financovat samo až do roku 2016, bude potřebovat přibližně 100 miliard eur.“ V případě Irska za stejných podmínek očekává nevyhnutelnou další finanční pomoc z peněz mezinárodních věřitelů za 80 miliard eur.
Výška eurovalu navíc působí i preventivně, když posiluje důvěru trhů a rozhání obavy před dalším pokračováním dluhové krize v Evropě. Euro sice na zprávy z Kodaně příliš nereagovalo a osciluje kolem středu dnešního pásma na 1,335 USD/EUR, ale akciové trhy v Evropě si připisují více než procentní zisky - francouzský CAC 40 dokonce 1,4 procenta.
Rozhodnutí o navýšení záchranných fondů dá eurozóně do ruky nástroj, s jehož pomocí bude moci v dubnu ve Washingtonu přesvědčovat partnery ze skupiny G20, aby zvýšili své příspěvky do Mezinárodního měnového fondu. Ten by je pak mohl použít k další pomoci zemím eura. "Jsme nyní ve výhodné situaci před dubnovými diskusemi o MMF. Je to dobrý signál," řekl francouzský ministr François Baroin. Ministři financí eurozóny se navíc dnes v Kodani shodli také na poskytnutí dalších 150 miliard eur pro potřeby MMF.
"Vítám rozhodnutí ministrů posílit evropský euroval. MMF už dlouho zdůrazňuje, že vyšší protipožární zdi v Evropě i ve světě jsou spolu s přísnějšími pravidly naprosto nezbytné, pokud má tato krize skončit a pokud má být ve světě opět nastolena finanční stabilita," uvedla k dohodě ministrů financí výkonná ředitelka MMF Christine Lagardeová. "Spojení ESM a EFSF a dalších opatření, která byla v Evropě přijata, posílí euroval a podpoří snahu MMF zvýšit dostupné zdroje ku prospěchu všech našich členů," dodala.
(Zdroj: Bloomberg, Business Insider, čtk, Reuters)