Mezinárodní měnový fond (MMF) bude možná potřebovat finanční injekci až 350 miliard dolarů (asi 6,3 bilionu Kč), aby byl schopen účinně pomoci Řecku. Řekl to zdroj ze skupiny G20, jehož citovala agentura Reuters. Případná rekapitalizace MMF podle zdroje nebude součástí krizového plánu, který se kvůli prohlubující se dluhové krizi ještě tento měsíc chystá předložit eurozóna.
Americký ministr financí Timothy Geithner ale v rozhovoru ve finanční televizi CNBC řekl, že měnový fond má dostatečný objem nevyužitých zdrojů. Ty lze podle něj použít právě v boji proti dluhové krizi v Evropě. Dost prostředků má podle něj i samotná Evropa, musí je ale využít.
"Pak velmi rádi uvidíme, že MMF pokračuje ve své úloze, jak ji plnil až dosud, když podporoval to, co Evropa dělá," řekl Geithner s odkazem na angažovanost MMF v pomoci zadluženým zemím eurozóny. Ministr je nyní v Paříži, kde se zúčastní dvoudenní schůzky G20. Zdroj agentury Reuters o zvažované podpoře MMF hovořil rovněž před schůzkou G20, která začíná právě dnes.
Jiný zdroj ale podle Reuters řekl, že dohoda o zvýšení základního jmění MMF na pařížské schůzce G20 není moc pravděpodobná. Měnový fond zvažuje, zda by měl svou úvěrovou kapacitu rozšířit prostřednictvím emise dluhopisů, anebo spíš podpořit bilaterální půjčky. Fond o těchto návrzích uvažuje v rámci revize zdrojů určených na boj s krizí. K tomu dostal mandát od své nové výkonné ředitelky Christine Lagardeové.
Za současné dluhové krize v eurozóně už se měnový fond angažoval v záchraně Řecka, Irska a Portugalska. Vyvstává ale ožehavá otázka, co by se stalo, kdyby pomoc potřebovala Itálie nebo Španělsko. Pak by se měnovému fondu zdroje už nemusely dostávat.
Finanční injekci pro MMF jsou nakloněny klíčové rozvojové země souhrnně označované jako BRICS. To je Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika. Některé zdroje už tento týden avizovaly, že k takovému kroku je připravena Indie a námitky údajně nemá ani Čína s Brazílií.
Zdroj z G20 také řekl, že mezi zvažovanými možnostmi, jak podpořit boj s dluhovou krizí, jsou i bilaterální půjčky. Uvažuje se také o mimořádných nástrojích, které by vznikly výhradně pro účely řešení krize. Tyto nástroje se označují jako SPV (Special Purchase Vehicles) nebo NPA (Note Purchase Agreements).
Zástupci Francie a Německa mezitím v Paříži potvrdili odhodlání obou zemí se s krizí v eurozóně vypořádat. V Paříži se spolu sešli francouzský ministr financí François Baroin a jeho německý protějšek Wolfgang Schäuble. Společný postup proti krizi už dříve nastínila německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy, byť v některých otázkách se jejich názory úplně nekryjí.